Nenávistný internet versus právo
Bez svobody projevu by nebyla demokracie. Možnosti požívání této svobody se však mění, protože se odvíjejí od technologického rozvoje společnosti. V nedávné době ovlivnil pojetí svobody projevu zejména internet, na němž lze velmi snadno a rychle šířit a získávat jakékoli informace, navíc anonymně a za vynaložení nízkých nákladů. Tyto přednosti internetu jsou však zneužívány též k šíření společensky škodlivých informací či k protiprávní aktivitě. Vedle porušování autorského práva se jedním z nejzápornějších efektů komunikace v kyberprostoru stalo masivní šíření nenávisti. Evropské demokracie nyní stojí před otázkou, jak v rámci konceptu bránící se demokracie čelit zneužívání svobody slova v tomto specifickém prostředí. Navíc musí řešit problematiku internacionalizace internetu, která je v tomto ohledu stěžejní. Tím, že internet „boří" hranice států, dochází při potírání virtuálních nenávistných projevů ke střetu odlišných právních prostředí a jejich přístupu ke svobodě projevu či ke kyberprostoru.
Teoretický základ knihy představuje koncepce bránící se demokracie. Autor — právník a politolog — sleduje tento koncept jak v jeho politologických, tak především právních konotacích. Věnuje pozornost různým formám nenávistných projevů na internetu a především rozebírá možnosti, které při zadržování nenávisti v kyberprostoru nabízí současný český právní řád. Vychází z ústavněprávních východisek svobody projevu, zamýšlí se nad jejich proměnou na internetu, ale rozebírá též instrumenty trestního či správního práva využitelné v boji proti virtuální nenávisti. Z hlediska mezinárodního rámce sleduje spolupráci evropských států a odlišný přístup k těmto projevům v USA, který má přímý dopad též na české prostředí. Ze všech informací pak vyvozuje závěry o současných možnostech boje s nenávistnými projevy na internetu.
Teoretický základ knihy představuje koncepce bránící se demokracie. Autor — právník a politolog — sleduje tento koncept jak v jeho politologických, tak především právních konotacích. Věnuje pozornost různým formám nenávistných projevů na internetu a především rozebírá možnosti, které při zadržování nenávisti v kyberprostoru nabízí současný český právní řád. Vychází z ústavněprávních východisek svobody projevu, zamýšlí se nad jejich proměnou na internetu, ale rozebírá též instrumenty trestního či správního práva využitelné v boji proti virtuální nenávisti. Z hlediska mezinárodního rámce sleduje spolupráci evropských států a odlišný přístup k těmto projevům v USA, který má přímý dopad též na české prostředí. Ze všech informací pak vyvozuje závěry o současných možnostech boje s nenávistnými projevy na internetu.
