LEAGLEONE: Dopad převodu nebo zatížení nemovitosti na zástavního věřitele
Z obecného hlediska by převod vlastnického práva k nemovitosti ani zřízení dalšího zatížení (např. zástavního práva) na nemovitosti neměl věřitele se zástavním právem zapsaným v katastru nemovitostí v prvním pořadí nijak zásadně ovlivnit. Mohou však nastat situace, kdy prodej nemovitosti nebo zřízení dalšího zatížení na nemovitosti může pro zástavního věřitele představovat vyšší riziko. Z toho důvodu zástavní věřitelé k nemovitosti zatížené jejich zástavním právem v prvním pořadí zpravidla zřizují tzv. zákaz zcizení a dalšího zatížení, jakožto věcné právo.
Převod vlastnického práva a jiné změny týkající se zatížené nemovitosti
Převod vlastnického práva k nemovitosti, na které vázne zástavní právo, by nemělo zástavního věřitele ohrozit tak, že by v důsledku převodu mohl zástavní věřitel se svým zajištěním doznat horšího pořadí nebo o své zástavní právo dokonce přijít. Toto zásadně nehrozí, jelikož zástavní právo je právem věcným, které následuje nemovitost bez ohledu na změny ve vlastnictví. Pokud tedy dojde k převodu vlastnického práva k nemovitosti (ať už v důsledku jejího prodeje, darování nebo směny), existenci i pořadí zástavního práva tato skutečnost nikterak neovlivní.
Stejné je to i v případě jiných změn týkajících se charakteru zatížené nemovitosti.
Jako příklad můžeme uvést třeba rozdělení rozsáhlé pozemkové parcely na vícero menších parcel, po kterém zástavní právo bude i nadále zatěžovat veškeré takto rozdělené parcely vzniklé z původního velkého pozemku. Jiným příkladem může být rozdělení budovy zatížené zástavním právem na samostatné bytové jednotky, kdy v takovém případě opět zástavní právo automaticky přejde na takto nově vzniklé jednotky. Pokud by tomu tak nebylo, došlo by k popření samotné podstaty institutu zástavního práva, jakožto práva věcného.
Celý článek najdete zde.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
