20. 12. 2016
ID: 104470
Recenze: Maisner M., Zákon o některých službách informační společnosti. Komentář
Po letech čekání se konečně objevil na trhu komentář k zákonu č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti z pera JUDr. Martin Maisnera, Ph.D., MCIArb, odborníka (a právníka roku) v oblasti práva informačních technologií, který je autorem již řady odborných publikací a článků a významnou mírou přispívá do odborné diskuse v této oblasti již mnoho let. Jedná se o první komentář k tomuto zákonu po 12 letech od jeho účinnosti, což je svým způsobem raritou. Je zcela jisté, že po letech čekání odborná veřejnost tuto praktickou pomůcku uvítá a ocení. Komentář vychází v nakladatelství C. H. Beck s rozsahem přes 200 stran, což není málo, uvážíme-li, že komentovaný zákon samotný čítá toliko 13 paragrafů.
Autor se hned zpočátku komentáře bez velkých úvodů vrhá přímo do osvětlování úvodních definic a základních právních konceptů práva informační společnosti, lze-li toto odvětví tak pojmenovat. Ty zde představuje v kontextu nejenom evropského práva (zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o určitých aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodního styku v rámci vnitřního trhu) ale i v kontextu dalších předpisů českého právního řádu. Již úvodní komentář k druhému paragrafu je velmi obsáhlý a didaktický. To nejspíše proto, aby se i člověk, který se příliš v moderních technologiích a službách neorientuje, mohl v zákoně a jeho výkladu vyznat a pochopit jej.
V obsahu i stylu komentáře je patrná autorova tendence přiblížit zákon nejen odborné veřejnosti, ale i podnikatelskému prostředí v tomto sektoru. Definice poskytnuté zákonem jsou zde velmi pečlivě a odborně rozebrány a vysvětleny. Autor pracuje s větším množstvím české i zahraniční literatury a z textu je cítit, že komentovaná ustanovení se rozhodl nepodcenit a prozkoumat je z mnoha uhlů pohledu, civilistického, trestněprávního, správněprávního i podnikatelsky a obchodně pragmatického. Osobně považuji pohled na právní regulaci optikou přiměřenosti a zdravého rozumu za významný, ne-li klíčový, neboť jde vlastně o hledání jejího smyslu a účelu.
Za stěžejní momenty komentáře považuji paragrafy 3 až 6, které se zabývají různými režimy odpovědnosti poskytovatele služby a institutem tzv. bezpečného přístavu (safe harbor). Autorova analýza a nadhozený diskurz je zevrubný: začíná historickým výkladem k této problematice, postupně přibližuje jednotlivé odpovědnostní režimy a analýzu ukončuje přesvědčivou argumentací vztahu povinnosti dohledu a obecných právních zásad, včetně obecné prevenční a zakročovací povinnosti, ohledně kterého se v posledních letech diskuse v českém právním prostředí značně vystupňovala.
Co se týče samotné odpovědnosti poskytovatele informační služby, doktor Maisner čtenáři poskytuje a předestírá cenné praktické zkušenosti. I přes značný technický charakter řešených otázek, autor čtenáře neodradí a četnými příklady trpělivě vysvětluje praktické dopady judikaturního vývoje v této oblasti. Oceňuji kvalitní a pestrou práci s judikaturou, která odráží nejenom evropská rozhodnutí, ale i praxi národních soudů, která je k dispozici. V textu rovněž nalezneme kromě obecně známých principů bezpečného přístavu i autorovo vlastní zamyšlení nad touto problematikou, s nímž osobně souhlasím.
Z komentáře tak můžeme cítit autorovo zklamání nad nešťastnou, resp. nepřesnou transpozicí evropských směrnic, což je bohužel fakt, který již v minulosti vedl u nás k nepochopení a některým nesprávným výkladům, včetně vydání mylného stanoviska Ministerstva průmyslu a obchodu. Nejvíce pak autor kritizuje použité legislativně-technické metody konstrukce právních norem. K těmto konstrukcím se ale staví odvážně a přidává návod, jak takováto ustanovení uchopit a jak s nimi správně pracovat, vykládat je eurokonformním způsobem, a vyhnout se tak případným omylům. Tato část komentáře významně pomáhá dokreslit a vyjasnit vztah evropského a národního práva, co ocení zejména praktikující právníci.
V knize je pár momentů kdy se text může jevit jako příliš komplikovaný, teoretický či technický. Autor do komentáře ale zapracoval několik pomůcek, které čtenáři pomohou se v textu zorientovat. K tomu přispívají velmi dobře a prakticky postavené příklady. Rovněž bych na toto konto rád vyzdvihl vývojové diagramy, které i složité vztahy velmi přehledně vysvětlují, tak aby je pochopil i poučený právní laik.
Závěrem lze shrnout, že komentář, k danému tématu jediný na trhu, je celkově výborně zpracován od jednoho z nejuznávanějších autorů v oboru, a lze ho proto doporučit všem zájemcům o právo informačních technologií, dozorovým orgánům státní správy, advokátům, soudcům, akademikům, ale i zájemcům z řad laické veřejnosti.
František Korbel,
advokát,
specialista na e-Government a právo ICT
Havel, Holásek & Partners s.r.o., advokátní kancelář
Florentinum
Na Florenci 2116/15
110 00 Praha 1
Tel.: +420 255 000 111
Fax: +420 255 000 110
e-mail: office@havelholasek.cz
___________________________________
Zákon o některých službách informační společnosti. Komentář.
Maisner Martin
1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016, 223 s.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
V obsahu i stylu komentáře je patrná autorova tendence přiblížit zákon nejen odborné veřejnosti, ale i podnikatelskému prostředí v tomto sektoru. Definice poskytnuté zákonem jsou zde velmi pečlivě a odborně rozebrány a vysvětleny. Autor pracuje s větším množstvím české i zahraniční literatury a z textu je cítit, že komentovaná ustanovení se rozhodl nepodcenit a prozkoumat je z mnoha uhlů pohledu, civilistického, trestněprávního, správněprávního i podnikatelsky a obchodně pragmatického. Osobně považuji pohled na právní regulaci optikou přiměřenosti a zdravého rozumu za významný, ne-li klíčový, neboť jde vlastně o hledání jejího smyslu a účelu.
Za stěžejní momenty komentáře považuji paragrafy 3 až 6, které se zabývají různými režimy odpovědnosti poskytovatele služby a institutem tzv. bezpečného přístavu (safe harbor). Autorova analýza a nadhozený diskurz je zevrubný: začíná historickým výkladem k této problematice, postupně přibližuje jednotlivé odpovědnostní režimy a analýzu ukončuje přesvědčivou argumentací vztahu povinnosti dohledu a obecných právních zásad, včetně obecné prevenční a zakročovací povinnosti, ohledně kterého se v posledních letech diskuse v českém právním prostředí značně vystupňovala.
Co se týče samotné odpovědnosti poskytovatele informační služby, doktor Maisner čtenáři poskytuje a předestírá cenné praktické zkušenosti. I přes značný technický charakter řešených otázek, autor čtenáře neodradí a četnými příklady trpělivě vysvětluje praktické dopady judikaturního vývoje v této oblasti. Oceňuji kvalitní a pestrou práci s judikaturou, která odráží nejenom evropská rozhodnutí, ale i praxi národních soudů, která je k dispozici. V textu rovněž nalezneme kromě obecně známých principů bezpečného přístavu i autorovo vlastní zamyšlení nad touto problematikou, s nímž osobně souhlasím.
Z komentáře tak můžeme cítit autorovo zklamání nad nešťastnou, resp. nepřesnou transpozicí evropských směrnic, což je bohužel fakt, který již v minulosti vedl u nás k nepochopení a některým nesprávným výkladům, včetně vydání mylného stanoviska Ministerstva průmyslu a obchodu. Nejvíce pak autor kritizuje použité legislativně-technické metody konstrukce právních norem. K těmto konstrukcím se ale staví odvážně a přidává návod, jak takováto ustanovení uchopit a jak s nimi správně pracovat, vykládat je eurokonformním způsobem, a vyhnout se tak případným omylům. Tato část komentáře významně pomáhá dokreslit a vyjasnit vztah evropského a národního práva, co ocení zejména praktikující právníci.
V knize je pár momentů kdy se text může jevit jako příliš komplikovaný, teoretický či technický. Autor do komentáře ale zapracoval několik pomůcek, které čtenáři pomohou se v textu zorientovat. K tomu přispívají velmi dobře a prakticky postavené příklady. Rovněž bych na toto konto rád vyzdvihl vývojové diagramy, které i složité vztahy velmi přehledně vysvětlují, tak aby je pochopil i poučený právní laik.
Závěrem lze shrnout, že komentář, k danému tématu jediný na trhu, je celkově výborně zpracován od jednoho z nejuznávanějších autorů v oboru, a lze ho proto doporučit všem zájemcům o právo informačních technologií, dozorovým orgánům státní správy, advokátům, soudcům, akademikům, ale i zájemcům z řad laické veřejnosti.
František Korbel,
advokát,
specialista na e-Government a právo ICT
Havel, Holásek & Partners s.r.o., advokátní kancelář
Florentinum
Na Florenci 2116/15
110 00 Praha 1
Tel.: +420 255 000 111
Fax: +420 255 000 110
e-mail: office@havelholasek.cz
___________________________________
Zákon o některých službách informační společnosti. Komentář.
Maisner Martin
1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016, 223 s.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
