Zápis do veřejného rejstříku prováděný notářem

Podle právní úpravy přijaté zákonem č. 334/2013 Sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (§ 108 a násl.) má notář již od 1. 1. 2014 povinnost provádět zápisy do veřejných rejstříků  v případě, bude-li o zápis požádán tím, kdo může podat u rejstříkového soudu návrh na zápis. Oprávněná osoba má mít možnost zvolit mezi zápisem provedeným notářem nebo soudem na základě řízení u rejstříkového soudu. Účelem přijetí této právní úpravy bylo v prvé řadě snížení nákladů podnikatelské sféry spojených se zápisy do veřejných rejstříků, neboť se počítalo s tím, že se nepovede žádné řízení o zápisu u soudu, soud nijak ve věci nebude působit a nebude se tudíž vybírat žádný z dosavadních soudních poplatků. Od koncepce, kdy by zápis notářem nepodléhal poplatku bylo ustoupeno a měl by být zaveden jiný soudní poplatek, logicky nižší, nežli v případě, kdy soud řízení vede, neboť soudu nevznikají žádné náklady spojené se zápisem. Odměna notáře za provedení zápisu pak činí 300 Kč podle vyhlášky č. 196/2001 Sb., ve znění pozdějších vyhlášek. Dalším cílem navrhované úpravy bylo snížení agendy rejstříkových soudů a tedy snížení nákladů na státní správu. Stávající kapacity rejstříkových soudů mohou být redukovány, případně o ně mohou být posíleny jiné agendy soudů. V neposlední řadě se očekává zrychlení zápisů do veřejných rejstříků, když notář zápis provede dálkovým přístupem bez dalšího řízení neprodleně po sepsání podkladového notářského zápisu a žadatel tak obratem obdrží výpis z obchodního rejstříku.

Zápisy notářem však nemohou být ani po více než roční účinnosti právní úpravy prováděny. Důvodem je jednak skutečnost, že legislativním nedopatřením není dosud stanoven za takový zápis soudní poplatek. Tuto skutečnost napravuje vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s účinností rekodifikace soukromého práva, a který je v současné době projednáván parlamentem jako tisk č. 306. V případě jeho schválení by mohly být zápisy notářem prováděny již v prvním květnovém týdnu letošního roku. Rozsah, v jakém se podaří návrhem sledovaný cíl naplnit, závisí do velké míry na výši soudního poplatku, který bude pro zápis provedený notářem stanoven. Vyjádřeno v číslech předpokládá vládní návrh novely zákona o soudních poplatcích snížení soudního poplatku za prvozápis akciové společnosti ze stávajících 12.000 Kč na 8.000 Kč, za prvozápis společnosti s ručením omezeným z 6.000 Kč na 2.700 Kč a u změny zápisu z 2.000 Kč na 1.000 Kč. Česká republika tak naplňuje trend EU směřující ke snižování nákladů na zakládání společností a zrychlování celého procesu. Zde se však nemohu ubránit dojmu, že při seriózním a promyšleném podnikatelském záměru by nemělo být rozhodující, zda bude společnost založena za pět dnů, za tři dny nebo na počkání. V této souvislosti bych rád zmínil každoroční zprávu Světové banky „Doing Business“, dle které Česká republika tradičně zaostává jak ve výši nákladů na založení společnosti, tak v množství nezbytných procedur a délky jejich trvání. Notářská komora České republiky, která pro zprávu dodává údaje, pravidelně upozorňuje na skutečnost, že ve zprávě uvedené modelové s.r.o. má disponovat základním kapitálem ve výši 3.385.560 Kč, přičemž v České republice jsou nově zakládané společnosti s vyšším než 200.000 Kč vzácnou výjimkou. Při této výši jsou náklady na sepsání zakladatelského právního jednání méně než čtvrtinové oproti modelovému příkladu. Stejně tak doba trvání založení společnosti je ve zprávě zkreslená skutečností, že na získání každé listiny jako přílohy k návrhu na zápis do obchodního rejstříku je kalkulován jeden den. Doba založení společnosti vyjádřená ve dnech se tak dle zprávy v zásadě rovná počtu dokládaných příloh. Není žádným způsobem zohledněno, že množství těchto listin lze vyhotovit najednou během jednoho dne. Naopak ve zprávě chybí kritérium míry právní jistoty při zakládání společností, které je v zemích se zapojením notářů prokazatelně vyšší, a které bylo například zohledněno v části zprávy týkající se převodů nemovitostí. 

Zbývá ještě uvést druhý důvod nemožnosti zápisu notářem a tím je nedokončená úprava softwarové aplikace, která fakticky zápisy umožní provádět. Zde je nutno zmínit jednání, které proběhlo dne 3. 2. 2015 na Ministerstvu spravedlnosti, za přítomnosti I. náměstka JUDr. Roberta Pelikána, zástupců dodavatelské firmy a zástupců Notářské komory České republiky, na němž byl dohodnut harmonogram spuštění aplikace pro notáře, kdy k postupnému náběhu zápisu notáři by mělo dojít v prvním květnovém týdnu. Notářská komora České republiky je připravena pro hladké spuštění procesu zápisu notářem v průběhu dubna realizovat rozsáhlá školení jednotlivých notářů a jejich zaměstnanců tak, aby zápisy do veřejného rejstříku notářem měly hladký náběh. Předpokládá přitom, že Ministerstvo spravedlnosti v součinnosti s dodavatelskou firmou aplikaci dokončí tak, aby tato školení mohla Notářská komora České republiky v nezbytném rozsahu provést.

Závěrem bych chtěl vyjádřit své přesvědčení, že zápisy prováděné notáři naplní očekávání, která s nimi podnikatelé a potažmo stát spojují. 

Mgr. Radim Neubauer,
prezident Notářské komory ČR,
notář v Praze

Názor byl publikován v rámci vydání EPRAVO.CZ Digital - únor 2015.

EPRAVO.CZ Digital si můžete stáhnout ZDARMA na App Store a Google Play, a to přímo z Vašeho tabletu či chytrého telefonu. Pokud máte již aplikaci staženou, postačí si stáhnout pouze nové vydání. Využít můžete také webový archiv starších čísel na adrese tablet.epravo.cz.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz