Není záruka jako záruka

Pokud bychom euforického spotřebitele vytrhli z nákupního víru a nakrátko přerušili jeho honbu za všudypřítomnými akcemi a slevami s otázkou na záruční dobu a nároky z odpovědnosti za vady  zakoupených věcí, jsme přesvědčeni, že odpověď by pro něj byla nasnadě. Spousta rad spotřebitelům, které zaplňují snad všechna česká média, vede k jejich dobré informovanosti, takže ostřílený matador reklamačních řízení i spotřebitel, který využije svých zákonných práv jen zřídka, ví, že délka záruční doby při prodeji spotřebního zboží je 24 měsíců.

Jelikož rozbor práv spotřebitele plynoucích z odpovědnosti prodávajícího za vady prodané věci považujeme na tomto místě za nadbytečný a čtenář by se v zásadě nedozvěděl nic nového a ještě ztratil několik drahocenných minut, které mohl věnovat nákupu, rádi bychom se zde věnovali krátkému exkursu do práv, které spotřebiteli věnoval evropský zákonodárce, a jejichž obsah převzatý do českého občanského zákoníku, je spotřebitelům mírně zastřen.   

Výše uvedená délka záruční doby bezvýhradně platí pro odpovědnost prodávajícího za „typické“ vady, které se během záruční doby projevily jako rozpor s kupní smlouvou po převzetí věci, což lze vyložit tak, že zakoupená nová věc ztratila po převzetí z objektivních příčin vlastnosti, které jí náležely a nelze ji řádně užívat způsobem, ke kterému je určena.

Prodávající však odpovídá spotřebiteli i za to, že věc je bez vad a ve shodě s kupní smlouvou při jejím převzetí, což v zásadě znamená, že prodávaná věc má jakost a užitné vlastnosti smlouvou požadované, prodávajícím, výrobcem nebo jeho zástupcem popisované, nebo na základě jimi prováděné reklamy očekávané nebo pro věc takového druhu obvyklé, odpovídá požadavkům právních předpisů, vykazuje odpovídající množství, míru nebo hmotnost a odpovídá účelu, který prodávající pro použití věci uvádí nebo pro který se věc obvykle používá. 

V této souvislosti je třeba u shody s kupní smlouvou zdůraznit několik důležitých momentů. Předně se jedná o fakt, že rozpor lze uplatnit nejen při typických vadách, které zabraňují nebo znesnadňují užívání věci, ale podkladem pro uplatnění práv je i to, že věc nemá určitou jakost nebo vlastnosti, které mít měla. Typickým příkladem je reklamní leták, popis zboží na internetovém portálu nebo jiné informace poskytované výrobcem nebo prodávajícím, které proklamují určitou jakost nebo vlastnost zboží. Budeme-li se držet tohoto příkladu, pak pokud spotřebitel zjistí, že jím zakoupená věc avizovanou jakost či vlastnost nemá, náleží mu ve lhůtě 6 měsíců ode dne převzetí věci právo vůči prodávajícímu, aby bezplatně a bez zbytečného odkladu věc uvedl do stavu odpovídajícího kupní smlouvě, a to podle požadavku spotřebitele buď výměnou věci, nebo její opravou. Není-li takový postup možný, je opět na spotřebiteli, zda  bude požadovat přiměřenou slevu z ceny věci nebo od smlouvy odstoupí. Spotřebitel však v uvedené lhůtě není povinen nesoulad s kupní smlouvou dokazovat, jelikož tento se předpokládá, ledaže by to odporovalo povaze věci samé (např. u věcí rychlé spotřeby) nebo pokud by prodávající prokázal opak a nesoulad vyvrátil. Oproti uplatnění práv v rámci dvouleté záruční lhůty, kdy je u odstranitelných vad věcí dána jednoznačně přednost odstranění vady, je u uplatnění práv plynoucích ze shody s kupní smlouvou ponechána spotřebiteli volba práva. Výše uvedené platí za předpokladu, že spotřebitel před převzetím věci o rozporu s kupní smlouvou nevěděl nebo rozpor s kupní smlouvou sám nezpůsobil.

Závěrem lze tedy shrnout, že ať už spotřebitel uplatňuje práva z „typické“ vady věci nebo reklamuje absenci avízované jakosti nebo vlastnosti věci, měl by nejprve zjistit, zda ode dne převzetí věci neuplynulo méně než 6 měsíců. Pokud tomu tak je, může spotřebitel při splnění výše uvedených podmínek, zdvořile odmítnout návrh prodejce na provedení opravy a naopak sám zvolit výměnu věci popř. zvolit mezi požadavkem na slevu nebo odstoupením od smlouvy.

Mgr.Ing. Pavel Medek
AK HOLEC, ZUSKA & Partneři