Novelizace v oblasti dohledu nad finančními trhy

Dne 31. ledna 2012 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 37/2012 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s reformou dohledu nad finančním trhem v Evropské unii. Zákon představuje transpozici Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24. listopadu 2010 s ohledem na pravomoci Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy).

Nová směrnice byla přijata jako reakce na finanční krizi z let 2007 a 2008. Cílem směrnice je zejména posílení požadavků na dohled nad finančními trhy v Evropské unii za účelem lepší ochrany občanů a obnovení důvěry ve finanční systém.

Relevantní ustanovení směrnice byla do českého právního řádu transponována prostřednictvím dílčích novelizací následujících zákonů:

o bankách;
o spořitelních a úvěrových družstvech;
o dohledu v oblasti kapitálového trhu;
o kolektivním investování;
o podnikání na kapitálovém trhu;
o finančních konglomerátech;
o platebním styku;
o správních poplatcích.

Dohled nad finančními trhy v České republice je v současné době integrován do jednoho orgánu, kterým je Česká národní banka. Ta počínaje 1. dubnem 2006 převzala agendu Komise pro cenné papíry, Úřadu pro dozor nad pojišťovnictvím a penzijním připojištěním a Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami.

Podstata transpozice směrnice spočívá v oprávnění nebo povinnosti spolupráce České národní banky, jako vnitrostátního orgánu dohledu nad finančními trhy, s evropskými orgány dohledu:

Evropským orgánem pro bankovnictví;
Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy; a
Evropskou radou pro systémová rizika.

Evropský orgán pro bankovnictví nahrazuje, a v určitých ohledech také rozšiřuje funkci Evropského bankovního výboru. V podmínkách České republiky se na něj Česká národní banka bude moci obrátit s řešením sporů ve specifických situacích, dále vůči němu má informační povinnosti v oblasti bankovního dohledu a dohledu nad družstevními záložnami (např. o udělených a odňatých licencích, licencích k výkonu bankovních činností prostřednictvím pobočky udělených zahraniční bance, která má sídlo v jiném členském státě) a také od něj (resp. od orgánů bankovního dohledu jiných států) může získávat vymezené informace (např. informace o řízení banky nebo zahraniční banky, o ukazateli kapitálové přiměřenosti na individuálním a konsolidovaném základě) a koordinovat vybrané aktivity (např. vyžádat si stanovisko k udělení opatření k nápravě u skupiny evropské ovládající banky nebo skupiny evropské finanční holdingové osoby, u kterých vykonává bankovní dohled na konsolidovaném základě).

V oblasti kapitálových trhů a kolektivního investování zavádí novela pro Českou národní banku rámcově obdobný rozsah práv a povinností vůči Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (tzn. zejména ohledně informační povinnosti, možnosti řešení sporů či spolupráce a koordinace).

Evropská rada pro systémová rizika není orgánem dohledu v pravém slova smyslu. Její úlohou, jako nezávislého orgánu Evropské unie, je makro-ekonomický dohled nad finančními trhy. Evropská rada pro systémová rizika má předcházet nebo zamezovat systematickým rizikům a přispívat k finanční stabilitě EU prostřednictvím rozvíjení finančního systému.

Posledním orgánem dohledu je Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění. Promítnutí obsahu jeho činnosti do českého právního řádu ale není předmětem této novelizace.

Schopnost směrnice jako součásti širšího spektra opatření přispívat k zamezení vzniku nebo mírnění průběhu finančních krizí bude hypoteticky (pokud vůbec) možné vyhodnotit až v dlouhodobém časovém horizontu.

Radek Matuštík