11. 6. 2001
ID: 8904upozornění pro uživatele
Občanské sdružení podle zákona o sdružování občanů
Jedním z nejvýznamnějších politických práv, jež jsou zaručena Listinou základních práv a svobod, je právo sdružovací upravené v čl. 20 LZPS, které dává každému možnost sdružovat se a to bez registrace a bez právní subjektivity. Další možností, která je zaručena v tomto článku je právo sdružovat se spolu s jinými ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích. Od jiných sdružení se vyznačují právní subjektivitou, což je spojeno s nutností registrace. Toto je upraveno
Jedním z nejvýznamnějších politických práv, jež jsou zaručena Listinou základních práv a svobod, je právo sdružovací upravené v čl. 20 LZPS, které dává každému možnost sdružovat se a to bez registrace a bez právní subjektivity. Další možností, která je zaručena v tomto článku je právo sdružovat se spolu s jinými ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích. Od jiných sdružení se vyznačují právní subjektivitou, což je spojeno s nutností registrace. Toto je upraveno zákonem č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů.
Občanským sdružením se podle § 2 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, rozumí spolek, společnost, svaz, hnutí, klub či jiný podobný útvar, ve kterém se občané svobodně sdružili – ne však za účelem vytvoření politické strany, církevní společnosti nebo za účelem podnikání. Ačkoliv k občanským sdružením nepatří sdružování občanů k výdělečné činnosti, s podnikáním mohou sdružení úzce souviset, a to například u sdružení vzniklých za účelem podpory podnikání. Spolkem lze rozumět jakýkoli soubor osob s právní subjektivitou. Společnostmi podle zákona o sdružování občanů jsou společnosti vědecké či odborné, nejedná se o společnosti obchodní nebo náboženské, ani právnické osoby v právním režimu obecně prospěšných společností, pro tyto všechny platí jiná zákonná úprava a zákon o sdružování občanů se na ně nevztahuje. Pojem jiné občanské sdružení je třeba podle tohoto zákona rozumět jako souhrnný výraz pro všechny právnické osoby spadající do právního režimu tohoto zákona, s výjimkou odborových organizací, organizací zaměstnavatelů a jejich svazů, jakož i svazů jakýchkoli jiných právnických osob. Právo svobodně se sdružovat v politických stranách a hnutích je rovněž zaručena Listinou základních práv a svobod, ale konkretizace je provedena jiným zákonem (zákon č. 424/1991 Sb.)
Členství v občanském sdružení podle zmiňovaného zákona je založeno na principu dobrovolnosti a nikdo nemůže být nucen ke sdružování ani být trestán za to, že je členem sdružení, či se podílí na jeho činnosti. Členy občanského sdružení se mohou stát jak fyzické osoby, tak i osoby právnické. Způsob vzniku sdružení je upraven v §§ 6-11 a je založen na principu registrace, což znamená že ministerstvo vnitra zkoumá, zda jsou splněny zákonem vyžadované podmínky. Takto vzniklé sdružení je podle § 2 odst. 3 zákona o sdružování občanů právnickou osobou, tzn. má právní subjektivitu. Sdružení, které je právnickou osobou, může být dále členěno na jednotlivé organizační jednotky. Organizační jednotka sdružení není samostatnou právnickou osobou, ale je součástí sdružení jako celku. Jednotka sdružení je však subjektem práva v rozsahu, který organizační jednotce zákon přiznává. Podle § 6 odst. 2 písm. e) mohou stanovy sdružení přiznat organizačním jednotkám právo jednat svým jménem, tedy jménem organizační složky právnické osoby. V případě, že stanovy sdružení přiznají organizační jednotce právo jednat svým jménem v plném rozsahu, nebo alespoň právo nabývat svým jménem majetek, může organizační složka sama nabývat, vlastnit a zcizovat majetek. Právo organizační jednotky vlastnit majetek vyplývá z ust. § 6 odst. 2 písm. e) zákona o sdružování občanů a ze stanov příslušného sdružení a nikoliv z § 18 občanského zákoníku.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Občanským sdružením se podle § 2 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, rozumí spolek, společnost, svaz, hnutí, klub či jiný podobný útvar, ve kterém se občané svobodně sdružili – ne však za účelem vytvoření politické strany, církevní společnosti nebo za účelem podnikání. Ačkoliv k občanským sdružením nepatří sdružování občanů k výdělečné činnosti, s podnikáním mohou sdružení úzce souviset, a to například u sdružení vzniklých za účelem podpory podnikání. Spolkem lze rozumět jakýkoli soubor osob s právní subjektivitou. Společnostmi podle zákona o sdružování občanů jsou společnosti vědecké či odborné, nejedná se o společnosti obchodní nebo náboženské, ani právnické osoby v právním režimu obecně prospěšných společností, pro tyto všechny platí jiná zákonná úprava a zákon o sdružování občanů se na ně nevztahuje. Pojem jiné občanské sdružení je třeba podle tohoto zákona rozumět jako souhrnný výraz pro všechny právnické osoby spadající do právního režimu tohoto zákona, s výjimkou odborových organizací, organizací zaměstnavatelů a jejich svazů, jakož i svazů jakýchkoli jiných právnických osob. Právo svobodně se sdružovat v politických stranách a hnutích je rovněž zaručena Listinou základních práv a svobod, ale konkretizace je provedena jiným zákonem (zákon č. 424/1991 Sb.)
Členství v občanském sdružení podle zmiňovaného zákona je založeno na principu dobrovolnosti a nikdo nemůže být nucen ke sdružování ani být trestán za to, že je členem sdružení, či se podílí na jeho činnosti. Členy občanského sdružení se mohou stát jak fyzické osoby, tak i osoby právnické. Způsob vzniku sdružení je upraven v §§ 6-11 a je založen na principu registrace, což znamená že ministerstvo vnitra zkoumá, zda jsou splněny zákonem vyžadované podmínky. Takto vzniklé sdružení je podle § 2 odst. 3 zákona o sdružování občanů právnickou osobou, tzn. má právní subjektivitu. Sdružení, které je právnickou osobou, může být dále členěno na jednotlivé organizační jednotky. Organizační jednotka sdružení není samostatnou právnickou osobou, ale je součástí sdružení jako celku. Jednotka sdružení je však subjektem práva v rozsahu, který organizační jednotce zákon přiznává. Podle § 6 odst. 2 písm. e) mohou stanovy sdružení přiznat organizačním jednotkám právo jednat svým jménem, tedy jménem organizační složky právnické osoby. V případě, že stanovy sdružení přiznají organizační jednotce právo jednat svým jménem v plném rozsahu, nebo alespoň právo nabývat svým jménem majetek, může organizační složka sama nabývat, vlastnit a zcizovat majetek. Právo organizační jednotky vlastnit majetek vyplývá z ust. § 6 odst. 2 písm. e) zákona o sdružování občanů a ze stanov příslušného sdružení a nikoliv z § 18 občanského zákoníku.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
