Poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu

Mezi typické poskytovatele platebních služeb  se řadí společnosti jako např. American Express Payment Services, PayPal a PayU, ale patří mezi ně i představitelé jiných typů finančních služeb, jako Zonky či P2P finance CZ.

Registraci či povolení uděluje Česká národní banka (dále jen „ČNB“) a na jejím základě získá subjekt oprávnění poskytovat platební služby specifikované v zákoně 284/2009 Sb., o platebním styku (dále jen “ZoPS“).

Tento článek má za účel předložit čtenáři základní informace o tom, co to platební služby jsou, koho lze považovat za poskytovatele platebních služeb malého rozsahu a zejména vysvětlit základní podmínky pro registraci takových poskytovatelů u ČNB.

Co jsou dle ZoPS platební služby?

Platební služby jsou definovány v § 3 odstavci 1 ZoPS a jsou jimi:

• a) služba umožňující vložení hotovosti na platební účet vedený poskytovatelem,
• b) služba umožňující výběr hotovosti z platebního účtu vedeného poskytovatelem,
• c) provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz plátce, příjemce, nebo plátce prostřednictvím příjemce, jestliže poskytovatel neposkytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr,
• d) provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz plátce, příjemce, nebo plátce prostřednictvím příjemce, jestliže poskytovatel poskytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr
• e) vydávání a správa platebních prostředků a zařízení k přijímání platebních prostředků,
• f) provedení převodu peněžních prostředků, při němž plátce ani příjemce nevyužívají platební účet u poskytovatele plátce (poukazování peněz),
• g) provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení.
  

Kdo jsou poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu?

Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu (dále jen “Poskytovatel“) je definován v § 36 ZoPS jako osoba, která je oprávněna poskytovat platební služby na základě zápisu do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu.

Poskytovatel je oprávněn poskytovat platební služby pouze tehdy, pokud měsíční průměr částek jím provedených platebních transakcí v České republice, včetně těch provedených prostřednictvím jeho obchodních zástupců, za posledních 12 měsíců nepřesahuje částku odpovídající 3 000 000 eur.

Ke dni 30. 3. 2016 bylo zaregistrováno 123 takovýchto Poskytovatelů.

Jaké činnosti může vykonávat poskytovatel platebních služeb malého rozsahu?

Poskytovatel může vykonávat činnosti uvedené v § 8 ZoPS:

• poskytovat platební služby uvedené v registraci poskytovatele platebních služeb malého rozsahu,
• provádět činnosti související s poskytováním platebních služeb uvedených v povolení k činnosti platební instituce, včetně poskytování úvěrů za dalších podmínek,
• provozovat platební systém s výjimkou platebního systému s neodvolatelností zúčtování.
  

Jaké jsou podmínky pro registraci poskytovatele platebních služeb malého rozsahu?

Registraci Poskytovatele upravuje ZoPS a navazující prováděcí vyhláška č. 141/2011[1] Sb.

Žadatel musí předložit žádost o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a dle § 37 ZoPS a prováděcí vyhlášky[2], která byla s účinností od 1. 12. 2014 novelizována vyhláškou č. 233/2014[3], splnit pro úspěšnou registraci následující podmínky:

• mít sídlo nebo místo podnikání v členském státě, ve kterém skutečně podniká, a pobočku v České republice,
• předložit obchodní plán[4], který je v souladu s podmínkami stanovenými zákonem v § 36 odst. 2 ZoPS,
• zabezpečovat ochranu peněžních prostředků, které mu uživatelé svěřili k provedení platební transakce,
• nebýt odsouzen pro trestný čin proti majetku, hospodářský trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s financováním terorismu; to platí i pro vedoucí osoby žadatele,
• není u něj skutečnost, která zakládá překážku provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání,
• je-li fyzickou osobou, musí splňovat všeobecné podmínky provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání,
• předložit doklad o oprávnění k podnikání,
• předložit doklad o bezúhonnosti vydaný cizím státem žadatele a každé vedoucí osoby a dotazník za každou vedoucí osobu,
• přiložit popis způsobu provádění jednotlivých platebních služeb a činností s tím souvisejících  a zvolený způsob ochrany svěřených peněžních prostředků, pravidla pro investování peněžních prostředků.
  

Pokud je žadatel o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb zapsán v živnostenském rejstříku, má se za to, že u něj skutečnost zakládající překážku provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání nenastala. Pokud je fyzickou osobou, má se také za to, že splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání.

Pokud žadatel splní všechny výše uvedené podmínky, ČNB ho do 1 měsíce ode dne doručení žádosti zapíše do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a v téže lhůtě mu o tom vydá osvědčení. V zápisu ČNB označí, které platební služby je Poskytovatel oprávněn poskytovat.

Jestliže žadatel nedoloží splnění podmínek pro zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu, nebo jestliže existují pochybnosti o správnosti a úplnosti údajů v žádosti obsažených, ČNB žádost zamítne.

V případě, že by se Poskytovatel rozhodl rozšířit rozsah platebních služeb, na které se vztahuje jeho registrace, musí stejně jako nový žadatel předložit obchodní plán, který je podložen reálnými ekonomickými propočty a je v souladu s podmínkami stanovenými zákonem v § 36 odst. 2 ZoPS[5].




František Fiala,
právník junior


Stuchlíková & Partners, advokátní kancelář, s.r.o.

Kaunický palác
Panská 890/7
110 00  Praha 1

Tel.:    +420 222 767 393
e-mail:    info@stuchlikova.com


---------------------------------
[1] Vyhláška 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu.
[2] Vyhláška 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu.
[3] Vyhláška 233/2014 Sb., kterou se mění vyhláška 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu, ve znění vyhlášky 31/2014 Sb.
[4] Dle prováděcí vyhlášky 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu se obchodním plánem rozumí skutečně zamýšlený podnikatelský plán žadatele na první tři účetní období zpracovaný ve formátu výkazů účetní závěrky podle zákona upravujícího účetnictví podložený reálnými ekonomickými propočty spolu s komentářem, který obsahuje:
a) záměry žadatele z hlediska rozsahu a objemu poskytovaných platebních služeb nebo vydávaných elektronických peněz a dalších činností podle zákona a popis plánovaného způsobu jejich dosažení, včetně charakteristiky cílové skupiny klientů a obchodní sítě žadatele,
b) základní východiska a předpoklady, na kterých je plán založen, a odůvodnění provázanosti kvantitativních údajů plánu a reálnosti plánovaných výsledků činnosti,
[5] § 36
(2) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu je oprávněn poskytovat platební služby pouze tehdy, jestliže měsíční průměr částek jím provedených platebních transakcí v České republice, včetně platebních transakcí provedených prostřednictvím jeho obchodních zástupců, za posledních 12 měsíců nepřesahuje částku odpovídající 3000000 eur. Jestliže poskytovatel platebních služeb malého rozsahu poskytuje platební služby kratší dobu než 12 měsíců, vychází se při určení částky jím provedených platebních transakcí z jeho obchodního plánu.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz