Změna formulace žalobcem navržené omluvy a zdržovacího nároku soudem

Nejvyšší soud ČR se ve své rozhodovací praxi opakovaně zabýval otázkou, zda, do jaké míry a za jakých podmínek, může soud upravit text omluvy nebo zdržovacího nároku, kterých se žalobce domáhal v petitu žaloby (např. v souvislosti se zásahem do dobré pověsti právnické osoby nebo v souvislosti s nekalosoutěžním jednáním).

Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR

Za zmínku stojí rozhodnutí sp.zn. 23 Cdo 4669/2010 ze dne 28.8.2012, ve kterém řešil dovolací soud možnosti soudu změnit text žalobcem požadované omluvy v souvislosti s nekalosoutěžním jednáním žalovaného. Nejvyšší soud ČR dospěl k závěru, že soud může část textu, který považoval za jdoucí na rámec hmotněprávního posouzení, ze znění omluvy vypustit. Toto může soud učinit pouze v případě, (i) je-li žalobní petit přesný, určitý a srozumitelný, (ii) soud ve výroku zachová stejná práva a povinnosti, kterých se žalobce domáhal, pouze použije ve výroku rozhodnutí jiná slova, (iii) výrok rozhodnutí soudu musí dbát, aby vyjadřoval (z obsahového hlediska) to, čeho se žalobce žalobou domáhal, tj. soud nemůže překročit žalobu a přisoudit něco jiného nebo více, než čeho se žalobce domáhal. Soud tedy může upravit znění navržené omluvy tak, aby odpovídala prokázanému závadnému jednání žalovaného a smyslu institutu omluvy jako takovému při respektování výše uvedených podmínek.

V jiném rozhodnutí (sp.zn. 23 Cdo 2887/2013 ze dne 25.11.2014) dovolací soud učinil obdobný závěr, a to ohledně textu zdržovacího nároku žalobce (opět v souvislosti s ochranou proti nekalé soutěži). Nejvyšší soud ČR se ztotožnil s odůvodněním odvolacího soudu k doplnění textu zdržovacího nároku soudem o odkaz na specifikaci závadných dveří v katalogu žalované. Odvolací soud nijak nezpochybnil, že ve sporném řízení, které je ovládáno dispoziční zásadou, platí, že soud je vázán žalobou – nemůže přiznat žalobci více, než tento požadoval v žalobním petitu, nebo přiznat něco jiného, než žalobce požadoval, avšak vázanost soudu žalobou nelze chápat tak, že by soud byl povinen do výroku svého rozhodnutí o věci samé doslovně převzít žalobcem formulovaný návrh znění výroku rozhodnutí. Pokud žalobce v tomto případě v žalobě tvrdil, že se žalovaná dopouští nekalé soutěže tím, že vyrábí a uvádí na trh dveře určitého typu, jež také v žalobě vyobrazil, a domáhal se zdržení tohoto závadného jednání, pak do výroku rozhodnutí bez další specifikace převzatá obrazová podoba těchto dveří sama o sobě může se jevit jako příliš schematická a povšechná, a je na místě, aby soud (k odstranění pochybností) upřesnil žalobcem navržené znění výroků rozsudku o odkaz na katalog žalovaného.

Aktuální rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR

V poslední době vydal Nejvyšší soud ČR rozhodnutí ze dne 25.2.2015, sp.zn. 23 Cdo 3132/2014, které se zabývá ukázkovým případem „přizpůsobení“ žalobcem navrženého znění omluvy prokázanému závadnému jednání žalovaného. Jednalo se o situaci, kdy žalobcem navržený text omluvy obsahoval omluvu za uveřejnění nepravdivého tvrzení žalovaným, což mělo za následek zásah do práv žalobce. Výsledkem dokazování byl závěr, že předmětné uveřejněné tvrzení bylo pravdivé, ale vzhledem k jeho formě a kontextu článku působí difamačně. Z tohoto důvodu by už nebylo příhodné, aby součástí textu omluvy ve výroku rozsudku byla povinnost žalovaného omluvit se za uveřejnění nepravdivého tvrzení. Dovolací soud dospěl k závěru, že za těchto okolností je soud zcela oprávněn upravit znění navržené omluvy tak, aby odpovídal prokázanému neoprávněnému jednání žalovaného.

Závěr

Pro úplnost je potřebné zmínit, že ve všech výše uvedených případech neobstojí argumentace ustanovením § 43 o.s.ř., jelikož použití uvedeného ustanovení je namístě pouze v situaci, kdy podání neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité (tento závěr uvedl dovolací soud výslovně v rozhodnutí pod sp.zn. 23 Cdo 2887/2013). S ohledem na uvedené lze konstatovat, že zmíněná rozhodnutí poskytují vodítko k rozlišení takových znění nároků žalobce v podobě zdržovacího nároku nebo přiměřeného zadostiučinění formou omluvy, která nelze chápat jako znění nesrozumitelná nebo neurčitá (případně obecná nebo nepřesná), ale pouze jako znění, která by měl soud upravit tak, aby odpovídala prokázanému závadnému jednání žalovaného. Konečně je ještě potřebné uvést, že při posuzování případné nesrozumitelnosti nebo neurčitosti žaloby nelze vycházet pouze z textu žalobního petitu, ale ze žaloby jako celku (např. rozhodnutí dovolacího soudu pod sp.zn. 30 Cdo 4427/2011 ze dne 31.1.2012).