Znamená ihned opravdu ihned?

Znění zákona před novelizací stanovovalo, že obálky s nabídkami jsou otevírány v termínu určeném zadavatelem a nejpozději do 30 dnů po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Odstavec 4 předmětného ustanovení po novelizaci zákona zakládá pro zadavatele povinnost zahájit otevírání obálek s nabídkami ihned po uplynutí lhůty pro podání nabídek. [1] Tato časová konkretizace vyvolává otázku, co přesně znamená slovo „ihned“ ?

Jedná se o nový, pro veřejné zakázky dosud neinterpretovaný pojem, k němuž se nevyjadřuje ani důvodová zpráva novely zákona. Domnívám se, že hlavním záměrem zákonodárce stanovením okamžiku otevírání obálek s nabídkami je zvýšit uplatnění zásady transparentnosti při zadávání veřejných zakázek a zabránit tak situacím, kdy by se termín záměrně posouval až o několik týdnů po uplynutí lhůty k podání nabídek, a docházelo by tak k nedůvodným a zbytečným prostojům, při kterých by tak mohlo dojít k různým podezřelým machinacím s obálkami ze strany zadavatele.

Stanovením takto krátkého termínu pro otevírání obálek, respektive „ihned“, po uplynutí lhůty k podání nabídek spatřuji mimo jiné problém v oblasti uplatňování námitek ze strany dodavatele vůči zadávacím podmínkám veřejné zakázky. Tyto námitky může dodavatel zadavateli doručit až do 5 dnů po skončení lhůty pro podání nabídek. [2] Mohlo by tak dojít k situaci, kdy zadavateli budou po řádně a „ihned“ provedeném otevírání obálek doručeny v zákonem stanovené lhůtě námitky proti zadávacím podmínkám. V případě, že by zadavatel tyto námitky vyhodnotil jako důvodné a vyhověl jim, tak v podstatě již nemá možnost k provedení nápravy svých pochybení a vrácení zadávacího řízení zpět před samotné otevírání obálek. V takové situaci by pak zadavatel, pokud by důvodným námitkám raději vědomě v rozporu se zákonem nevyhověl, musel postupovat v souladu s § 84 odst. 2 písm. e) zákona a zadávací řízení zrušit, což hodnotím jako zcela kontraproduktivní k samotnému smyslu využití náprav pochybení zadavatele v zadávacích podmínkách po důvodně vyhodnocených námitkách, a také zcela nehospodárné k celému zadávacímu řízení.

Vhodné a neméně důležité je zamyslet se také nad praktickými okolnostmi kolem otevírání obálek s nabídkami. Tímto mám na mysli zejména technické, organizační a administrativní možnosti a úkony zadavatele nutné k provedení mezi „okamžikem“, kdy uplynula lhůta pro podání nabídek, a „okamžikem“, kdy dojde k samotnému otevírání obálek.

Konkrétním případem takových okolností může být, že obálky s nabídkami jsou často v sídle zadavatele přijímány na podatelně, popř. na jakémkoliv jiném místě, kde jsou dále uschovány do trezoru, jen ne zrovna v místě, kde dochází k otevírání obálek. Je tedy zřejmé, že zadavatel musí jako první po uplynutí lhůty provést nutné administrativní a technické úkony, aby k otevírání obálek mohlo vůbec dojít. Tyto nezbytné úkony již termín „ihned“ posouvají o několik minut (desítek minut?). Otázkou je, kolik minut je ještě v souladu se zákonem přijatelných, či se tímto zákonodárce vůbec nezabýval a dle jeho názoru „ihned“ znamená opravdu „ihned“.

Použitím analogie legis lze pro intepretaci tohoto pojmu odkázat na definici dle § 1959 písm. e) zákona 89/2012 Sb., Nový občanský zákoník, který nabyl účinnosti 1. 1. 2014, ve kterém je stanoveno: „Neplyne-li z ustálené předchozí praxe stran nebo ze zvyklostí něco jiného, má se za to, že strany ujednaly čas plnění výrazem „ihned“ dobu do pěti dnů, avšak při dodávce potravin nebo surovin dobu do dvou dnů a při dodávce strojírenských výrobků dobu do deseti dnů.“ Otázkou tedy zůstává, zda lze termín otevírání obálek posunout až o 5 dní po uplynutí lhůty k podání nabídek, nebo zda již určením takové doby není sledován záměr zákonodárce.

Dle mého názoru by si zadavatel mohl stanovit takový nezbytný a rozumný časový prostor, který je nutný pro uskutečnění administrativních, technických a organizačních úkonů a příprav pro řádné otevírání obálek. Zadavatel by však měl brát zřetel na to, aby určil takový časový termín otevírání obálek, kterým bude sledován záměr zákonodárce, kterým bude posilována zásada transparentnosti a kterým tak nebude docházet ke zbytečným, neoprávněným, nedůvodným a podezřelým odkladům a prostojům při otevírání obálek s nabídkami. 

Radim Koseček,
student 4. ročníku Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně

------------------------------------------------------------------------
[1] § 71 odst. 4 zákona 137/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
[2] § 110 odst. 4 zákona 137/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz