Postoupení pohledávek z původního věřitele (postupitel) na věřitele nového (postupník) jako častého institutu se dotýká i nový občanský zákoník, který bude účinný od 1. 1. 2014. Nová právní úprava postoupení pohledávky vychází sice z dosavadního občanského zákoníku, ale najdeme v ní přesto několik změn. Dojde jednak k zúžení stávajících zákazů…
Účastník správního řízení (jakožto adresát správního rozhodnutí) může být nemile překvapen, když zjistí, že v důsledku fikce doručení zmeškal úkon např. možnost podat odvolání proti rozhodnutí, které se dotýká jeho práv či povinností, a to pouze v důsledku skutečnosti, že je adresát přihlášen k trvalému pobytu na adrese ohlašovny, kde si…
Zákon 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách v platném znění (dále jen „ZVZ“), zejména ve znění po novele provedené zákonem 55/2012 Sb., s účinností od 1. dubna 2012, změnil, resp. výrazně omezil, rozsah možných požadovaných referenčních zakázek v rámci seznamu významných stavebních prací provedených dodavatelem za posledních 5 let. Tento…
Nový občanský zákoník přináší do našich životů radikální změny. Jsem z těch, kteří před popisnými články a opisování důvodové zprávy o nutných změnách socialistické legislativy dávají přednost praktickým věcem a tipům. Jistě některé už dříve napadlo, že na NOZ půjde nějakým způsobem vydělat. Co takhle velký těžební stroj…
S účinností od 1. 1. 2014 dochází ke zrušení zákona o sdružování občanů (83/1990 Sb; „ZoSO“) a k přesunu právní úpravy občanských sdružení (resp. spolků) do nového občanského zákoníku (89/2012 Sb.; „NOZ“).[1] Cílem příspěvku je představit základní body „transformace“ a upozornit na nutnou míru participace občanských sdružení na tomto…
Procedurální ochrana mezinárodních investic, a to zejména právo obrátit se na mezinárodní rozhodčí soud s očekáváním objektivního a depolitizovaného výsledku řešení sporu proti hostitelskému státu, je výrazem respektování doktríny vlády práva a esenciální garancí náležející zahraničním investorům dle jednotlivých mezinárodních dohod o ochraně a…
Dědické právo je jednou z oblastí, které se rekodifikace soukromého práva dotkla nejvýrazněji. Nový občanský zákoník (NOZ) přináší celou řadu změn a nových institutů, které zohledňují četnou kritiku právní úpravy dědického práva ve stávajícím občanském zákoníku, zejména nedostatku respektu vůči vůli zůstavitele, nepředvídatelnosti práva pro…
Neurčí-li zaměstnavatel zavčasu zaměstnanci čerpání dovolené, získává právo určit termín dovolené (též) zaměstnanec. Již druhým rokem představuje toto nové pravidlo jednu ze dvou výjimek z pravidla, že nástup dovolené určuje zaměstnavatel.[1] Podle mého názoru však není zcela jasné řešení situace, kdy si konkuruje určení čerpání dovolené…
Úprava zástavního práva podle nového občanského zákoníku (NOZ) přináší zejména flexibilitu, a tím i efektivnost, výkonu zástavního práva. Některá pravidla, a zejména pak výkon zástavního práva, se velice přibližují úpravě, která na Slovensku funguje již několik let. A tak i tyto zkušenosti bude možné využít při tvorbě nových zástavních…
Stále více členů statutárních orgánů obchodních společností si začíná silněji uvědomovat, že nový občanský zákoník („NOZ“) spolu se zákonem o obchodních korporacích („ZOK“) již není jen vzdálená budoucnost, ale nezadržitelně se blížící realita, na kterou je třeba se včas připravit.
Zákon 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, nabyl účinnosti k 1.1.2012. Přijetí této normy bylo vyvoláno zejména mezinárodním tlakem na Českou republiku, která tak naplnila požadavky, které vycházejí především z jejího členství v Evropské unii.
V každém územním řízení o umístění stavby a stavebním řízení je třeba opatřit řadu stanovisek dotčených orgánů působících na jednotlivých úsecích veřejné správy. Jejich počet a úsilí vynaložené účastníky na jejich získání svádí k využití (kladných) stanovisek opatřených pro účely územního řízení opět i v řízení stavebním a v praxi se tak i děje.
Následující text je věnován konsekvencím precedentního rozhodnutí Ústavního soudu (dále jen „soud“) sp.zn. ÚS Pl. 4/13, ve věci napadeného čl. II. rozhodnutí prezidenta o amnestii (dále jen „amnestie“). Pro níže uvedené závěry se jeví zcela zásadním rozlišení mezi aplikací práva optikou formálního nebo materiálního právního státu[1]. Obsahové…
V době trvající recese je nečastějším problémem věřitelů – podnikatelů – našich klientů – uspokojení jejich pohledávek za dlužníky (též podnikateli), kteří se právě v důsledku současného stavu hospodářství dostali do platební neschopnosti a tedy do stavu úpadku, na nějž následně navazuje prohlášení konkurzu (záměrně se budu v souvislosti s tématem…
Pod nezměněným označením uvedeného právního institutu navazuje nový občanský zákoník (NOZ) rámcovou úpravou v ustanovení § 504 na dřívější právní úpravu v jejím historickém vývoji. Nedochází k nikterak zásadním změnám v této oblasti, nicméně určité změny vyvolané odlišným právním prostředím jsou patrné zejména u vyjasnění jeho povahy, nakládání s…
Právní teorie i praxe vychází zásadně z názoru, že odstoupení od smlouvy nelze platně sankcionovat smluvní pokutou. Tento názor vychází z následujících premis: Smluvní pokutu lze sjednat pouze pro případ porušení smluvní povinnosti a zároveň odstoupení od smlouvy je výkonem práva a nikoliv porušením smluvní povinnosti. Platí ale tento závěr beze…
Podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. q) zákona 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění („Zákon o poplatcích“) je od placení soudních poplatků osobně osvobozen insolvenční správce nebo dlužník s dispozičními oprávněními v řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z…
Dražba movitých věcí je závěrečnou fází způsobu provedení exekuce prodejem movitých věcí, kdy dochází ke zpeněžení dlužníkova majetku.
Tento poněkud obsáhlejší příspěvek se zabývá úpravou místa výkonu práce zaměstnance jako podstatné (povinné) náležitosti každé pracovní smlouvy a především pak případným rozvázáním pracovního poměru z důvodu přemístění zaměstnavatele nebo jeho části z místa, které má zaměstnanec sjednáno jako místo výkonu práce, a upozorňuje na některé ne zcela…
Podle čeho jako řidič poznám, jaký rychlostní limit platí pro komunikaci, na které jedu? Nejvyšší správní soud této banální otázce dává nový rozměr. Vychází totiž z toho, že prosté sledování dopravního značení nestačí. Řidič by podle soudu měl sledovat také okolí komunikace a používat zdravý selský rozum.
Odpadl-li v průběhu detenčního řízení jeho předmět (např. proto, že umístěný byl v mezidobí propuštěn nebo dodatečně udělil souhlas se svou původně nedobrovolnou...
Jiný, než insolvenční soud nemůže posuzovat (určovat) pořadí pohledávky v insolvenčním řízení (ani jako otázku předběžnou). V případech, kdy je mezi věřitelem a osobou s...
Jednočinný souběh zvlášť závažných zločinů těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1, odst. 2 písm. g) tr. zákoníku a násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1...
Místem spáchání trestného činu (ve smyslu § 18 odst. 1 tr. ř.) jsou všechna místa, kde došlo ke skutečnostem (k dějům) naplňujícím některé znaky objektivní stránky skutkové...
Zákonný znak spáchání trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy „ve značném rozsahu“ podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm....
