epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    7. 6. 2013
    ID: 91443upozornění pro uživatele

    „Transformace“ občanských sdružení na spolky dle nového občanského zákoníku

    S účinností od 1. 1. 2014 dochází ke zrušení zákona o sdružování občanů (83/1990 Sb; „ZoSO“) a k přesunu právní úpravy občanských sdružení (resp. spolků) do nového občanského zákoníku (89/2012 Sb.; „NOZ“).[1] Cílem příspěvku je představit základní body „transformace“ a upozornit na nutnou míru participace občanských sdružení na tomto procesu.

    Nové právní aranžmá

    Dosavadní ZoSO vytváří občanským sdružením více než chatrný právní základ.[2] Chybí v něm nejenom podpůrná ustanovení pro jejich vnitřní organizaci, základní vymezení členských práv či zásady jejich správy, ale také ustanovení, která by zajišťovala alespoň minimální míru transparentnosti. Namísto běžného veřejného rejstříku (jako je např. obchodní rejstřík) jsou tak občanská sdružení zapisována do v podstatě obskurního seznamu občanských sdružení, ve kterém jsou veřejnosti k dispozici jen zcela minimální informace.[3] Celkově se tak občanská sdružení ocitají na hranici právního vakua, které výrazným způsobem snižuje právní jistotu všech osob, které se kolem nich pohybují.  

    NOZ se spolu s dalšími předpisy (zejm. zákonem o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob; „ZoVR“[4]) snaží tyto nedostatky napravit, což s sebou pochopitelně přináší i vyšší nároky na rozsah právní úpravy. Namísto dosavadních 22 paragrafů ZoSO tak bude nutné od 1. 1. 2014 hledat právní úpravu spolků mezi §§ 214 – 302 NOZ.[5] Doplňkově (tj. subsidiárně) bude navíc třeba využívat i obecná ustanovení o právnických osobách (§§ 118 – 209) a korporacích (§§ 210 – 213).[6] Systematika NOZ je totiž stavěna důsledně na principu od obecného ke konkrétnímu. V rámci spolkové části jsou tak uvedena pouze ta ustanovení, která je odlišují od institutů (z hlediska obecnosti) jim nadřazených. Pokud v ní tedy např. nelze nalézt ustanovení o výkonu funkce statutárního orgánu, je třeba aplikovat ustanovení o péči řádného hospodáře (§ 159) stanovené obecně pro všechny právnické osoby. 

    Základní změny

    Ze změn na první pohled zaujme především návrat k tradičnímu označení spolek.[7] Díky tomu se k nám vrací nejenom pojem svým obsahem přiléhavější,[8] ale také pojem, u kterého odpadnou problémy se záměnou se sdruženími bez právní subjektivity (dle §§ 829 - 841 občanského zákoníku) či se zájmovými sdruženími právnických osob (dle §§ 20f – 20j občanského zákoníku).

    Přechod občanských sdružení na spolky však není pouze změnou nálepky. Nepochybně dochází i k výraznému kvalitativnímu posunu.

    Precizněji budou například stanoveny zásady fungování spolků (např. nediskriminace - § 212), jejich účelové vymezení (§ 217) či vnitřní organizace (§ 243 a násl.). Nová právní úprava nabídne i širokou síť dispozitivních pravidel (např. pro fungování členské schůze - § 248 a násl.), o které se budou moci spolky opřít v případě, že si nebudou chtít určit svá vlastní pravidla. Důkladnější pravidla se zavádí i pro tzv. organizační jednotky s odvozenou právní subjektivitou (srov. §§ 6 a 9 ZoSO).[9] NOZ je nově označuje jako pobočné spolky a stanovuje základní náležitosti jejich vzniku a fungování (viz § 228 a násl.). K 1. 1. 2014 by měl vzniknout i veřejný rejstřík spolků, který povedou rejstříkové soudy a který bude fungovat na obdobném principu jako např. dnes obchodní rejstřík (včetně možnosti nahlížení skrze webovou aplikaci obchodní rejstřík). Díky tomu se bude možné seznámit nejenom s aktuálními členy statutárního orgánu, ale také se stanovami spolku, zřízenými pobočnými spolky apod.[10]

    Automatická vs. ruční transformace

    Transformace občanských sdružení na spolky proběhne z velké části automaticky.

    Již dnem účinnosti NOZ se občanská sdružení založená podle ZoSO budou považovat za spolky dle NOZ (§ 3045). Od tohoto momentu se na ně budou vztahovat i všechna relevantní ustanovení NOZ (§ 3041). V případě, že by stanovy v některých bodech odporovaly donucujícím ustanovením NOZ, pozbydou okamžitě své závaznosti (§ 3041). Problém by neměly činit ani nadále platné odkazy zvláštních zákonů na zrušený ZoSO (viz např. § 32 zákona o myslivosti) - na základě § 3029 se budou totiž automaticky považovat za odkazy na NOZ. Co se týče údajů, které by měly být nově zapisovány do veřejného rejstříku spolků, zapíšou je tam samy příslušné orgány veřejné moci, pokud jim budou známy ze základního registru osob, popř. ze zmiňovaného seznamu občanských sdružení (§ 125 ZoVR).

    V některých ohledech však budou muset občanská sdružení přece jen vyvinout určitou aktivitu.

    Do tří let (tj. do 1. 1. 2017) mají např. povinnost přizpůsobit své stanovy právní úpravě NOZ (§ 3041 odst. 2). Jinými slovy bude nutné, aby spolky ze svých stanov odstranily ta ustanovení, která jsou v rozporu s kogentními ustanoveními NOZ. Do dvou let bude dále potřeba přizpůsobit nové právní úpravě svůj název (§ 3042). Do tří let bude též potřeba doplnit do rejstříku spolků údaje, které tam nebudou automaticky překlopeny ze seznamu občanských sdružení (resp. ze základních registrů).

    Ad 1- Úprava stanov

    Zmíněný § 3041 patří k tradičním přechodným ustanovením adaptující právnické osoby na novou právní úpravu.[11]Nejprve stanoví okamžité pozbytí závaznosti všech vnitřních ustanovení, které jsou v rozporu s novou úpravou, a poté s ohledem na právní jistotu osob zakládá povinnost taková ustanovení z vnitřních dokumentů (v určité lhůtě) odstranit. Pokud tento požadavek není naplněn, může dojít (po dodatečné výzvě soudu – srov. § 3041 odst. 2) až ke zrušení spolku.  

    Aby byl spolek schopen identifikovat nevyhovující vnitřní ustanovení, musí pochopitelně nejprve určit, jaká ustanovení NOZ je možné považovat za donucující (tj. kogentní). V tomto ohledu mají spolky poněkud jednodušší situaci než jiné právnické osoby. V mnoha případech je totiž dispozitivnost daného ustanovení určena výslovně, a to například dovětkem typu: „neurčí-li stanovy jinak…“, „stanovy mohou určit…“ apod. (srov. např. §§ 232, 239 a 246).

    Díky tomu odpadá nutnost testu § 1 odst. 2 NOZ, na základě kterého se jinak určuje dispozitivnost, resp. kogentnost konkrétních ustanovení.[12]

    Výčet kogentních ustanovení je z povahy věci neuzavřenou množinou, která se může měnit podle aktuálního stavu judikatury či doktríny. Domnívám se však, že za kogentní je možné namátkou označit například ustanovení týkající se dobrovolnosti účasti na spolku (§ 215 odst. 1), minimálního počtu členů (§ 214), účelu spolku (§ 217) či již zmiňované povinnosti péče řádného hospodáře (§ 159) či zákazu diskriminace (§ 212). Celkově se domnívám, že existuje jen malá pravděpodobnost, že by stanovy současných občanských sdružení obsahovaly ustanovení, která by byla v rozporu s těmito, popř. jinými kogentními pravidly.

    Ad 2 - Název

    Za kogentní ustanovení je třeba označit i § 216 NOZ, dle kterého musí název spolku obsahovat slova: „spolek“, „zapsaný spolek“, nebo „z. s.“. Toto ustanovení doplňuje obecné náležitosti názvu právnické osoby, které jsou uvedeny v § 132 a násl., tedy především požadavek na jedinečnost a neklamavost názvu a dále podmínky pro užití jména člověka či názvu jiné právnické osoby v názvu spolku.

    Porovnáme-li tyto požadavky se strohým § 6 odst. 4 ZoSO: „Název sdružení se musí výrazně lišit od názvu právnické osoby, který již vyvíjí činnost na území ČR…“,[13] lze očekávat, že řada občanských sdružení bude muset svůj název poupravit.   

    V souladu s již zmiňovaným přechodným § 3042 má ke změně názvu dojít nikoliv do tří, ale do dvou let (tj. do 1. 1. 2016). Uvedené ustanovení však připouští i výjimky: „Právnická osoba není povinna přizpůsobit svůj název těmto požadavkům, jsou-li pro to důležité důvody, zejména užívala-li právnická osoba svůj název dlouhodobě a je-li pro ni tak příznačný, že jeho zaměnitelnost nebo klamavost nelze rozumně předpokládat.“.

    Tato výjimka směřuje na název jako komplex. Domnívám se však, že na povinnost uvádět dodatek o právní formě (např. „z. s.“) se uplatní jen výjimečně. Jeho vynechání lze dle mého názoru totiž akceptovat pouze v případech, kde je název spolku neodmyslitelně spojený i s určitou právní formou (např. Junák). U většiny občanských sdružení však takové spojení neexistuje. Například Bílý kruh bezpečí bezpochyby patří mezi známější organizace, nicméně znalost o jeho právní formě již do obecného povědomí nespadá (není známo, zda se jedná o občanské sdružení, či např. o obecně prospěšnou společnost).  

    Ve většině případů tak lze doporučit, aby občanská sdružení svůj název minimálně doplnila o dodatek právní formy.

    Závěrem

    Přestože lze výše popsaný proces označit za transformaci pouze v nadneseném smyslu -  funkčně se jedná o stále stejnou formou právnické osoby, tedy o zájmové (nevýdělečné) společenství osob - domnívám se, že NOZ přináší výrazný kvalitativní posun, který vrací tuto formu zpátky mezi standardní právnické osoby.

    Za pozitivní je třeba označit i skutečnost, že je celý proces tohoto relativně náročného přechodu nastaven tak, aby stávající občanská sdružení zatěžoval co nejméně, ať už co do rozsahu požadovaných úkonů nebo doby, ve které mají být učiněny.


    Mgr. Adam Forst

    Mgr. Adam Forst,
    Legislativní odbor, Ministerstvo spravedlnosti ČR


    --------------------------------------------------------------------------------

    Předkládané názory nereprezentují názory instituce, ve které je autor zaměstnán.

    [1]Pod tuto formu právnické osoby patří typicky sdružení zahrádkářů, myslivců či hasičů, ale také odbory, sdružení na ochranu spotřebitelů či kolektivní správci autorských práv apod. Dle údajů poskytnutých Ministerstvem vnitra ČR bylo u nás k lednu 2013 aktivních 83 547 občanských sdružení a 934 odborových organizací.
    [2] Zákon byl přijímán spíše jako provizorium, který měl řešit absenci úpravy provádějící Listinou zaručené právo na svobodu sdružování. Srov. RONOVSKÁ, K. Spolkové a nadační právo. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, s. 25.
    [3] Viz Seznam občanských sdružení. Dostupný >>>  zde.
    [4] Zákon v současné době projednává Poslanecká sněmovna ČR; blíže viz: >>> zde.
    [5] Pokud budou nadále v tomto článku citovány konkrétní paragrafy bez bližšího vymezení, míní se jimi paragrafy nového občanského zákoníku.
    [6] Spolek je podmnožinou právnických osob (tj. organizovaných útvarů, o kterých zákon stanoví, že mají právní osobnost - § 20 NOZ) a zároveň podmnožinu korporací (tj. společenství osob - § 210 NOZ).
    [7] Tento pojem byl u nás používán již v době Rakouska-Uherska - srov. 106/1867 ř. z.
    [8] Blíže viz TELEC, I. Spolkové právo. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 1998, s. 73 a násl.
    [9] Dosavadní nejasné právní postavení těchto nesamostatných právnických osob v praxi způsobovalo časté potíže; srov. např. CHALUPA, L. Právní subjektivita organizačních jednotek občanských sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., Právní rádce, č. 1, 1998, s. 9.
    [10] Předložené informace odpovídají podobě ZoVR, v jaké byl předložen do Poslanecké sněmovny ČR. Viz. pzn. č. 3. 
    [11] Srov. § 764 obchodního zákoníku.
    [12] Dle tohoto paragrafu je za donucující možné označit pouze ta ustanovení, u kterých je to výslovně uvedeno nebo se týkají statusových otázek osob. Zároveň je za donucující možné považovat ustanovení, od kterých se nelze odchýlit, aniž by došlo k porušení dobrých mravů či veřejného pořádku. Blíže k problematice kogentnosti, resp. dispozitivnosti: HAVEL, B. O kogentnosti, vypořádání újmy a ručení vlivné osoby ve světle nového soukromého práva, Obchodněprávní revue, č. 1, 2013, s. 13; PELIKÁN, R. Kogentní a dispozitivní ustanovení v novém zákonu o obchodních korporacích, Obchodněprávní revue, č. 9, 2012, s. 246; MELZER, F.: Dispozitivní a kogentní normy v novém občanském zákoníku, Právní rozhledy, č. 7, 2013, s. 253.
    [13] Novela č. 342/2006 Sb. sice k těmto požadavkům doplnila povinnosti udávat i dodatek o právní formě (např. „os“), nicméně novela č. 33/2008 tuto povinnost zase obratem zrušila.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Adam Forst
    7. 6. 2013
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Ověření skutečného majitele jako součást AML kontroly
    • Přemítání nad judikaturou NSS aneb O zlobivých dětech a diskriminaci
    • Jak si poradit s náklady řízení? A měli by účastníci sporu platit za chyby soudu?
    • Řešení škod způsobených na veřejně přístupné účelové komunikaci a okolní vegetaci
    • Je čas na dřevěnou revoluci ve stavebnictví?
    • Promlčení nároků na odčinění újmy v pacientských sporech
    • Americké jezero žaluje developera
    • Vliv správní sankce na trestněprávní odpovědnost za pracovní úraz
    • Připravovaný zákon o preventivní restrukturalizaci – nový institut nebo jen imitace insolvenčního procesu před úpadkem?
    • Stavební deník
    • Některé problematické aspekty financování práva stavby

    Související produkty

    Online kurzy

    • Spolky pohledem daňového práva
    • Darování pro případ smrti alternativou vydědění?
    • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
    • Aktuální judikatura vysokých soudů
    • Aktuální judikatura ve věcech náhrady škody
    Lektoři kurzů
    Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Kristýna Faltýnková
    JUDr. Kristýna Faltýnková
    Kurzy lektora
    JUDr. Katarina Maisnerová ml.
    JUDr. Katarina Maisnerová ml.
    Kurzy lektora
    JUDr. Petr Bezouška, Ph.D.
    JUDr. Petr Bezouška, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Daniela Kovářová
    JUDr. Daniela Kovářová
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Ověření skutečného majitele jako součást AML kontroly
    • 10 otázek pro … Lenku Náhlovskou
    • Založení společnosti s ručením omezeným v Rakousku
    • Nařízení Brusel II ter: významné změny nejen v řízeních ve věcech rodičovské odpovědnosti
    • Nelegální stahování autorských děl z pohledu trestního práva
    • Zrušení naplánované nebo určené dovolené a odvolání zaměstnance z dovolené
    • Přemítání nad judikaturou NSS aneb O zlobivých dětech a diskriminaci
    • Diskriminace
    • Nelegální stahování autorských děl z pohledu trestního práva
    • Přemítání nad judikaturou NSS aneb O zlobivých dětech a diskriminaci
    • Cloudy a právo - 1 díl: Proč o nich uvažovat a na co se připravit
    • Zrušení naplánované nebo určené dovolené a odvolání zaměstnance z dovolené
    • Účast na přípravě zadávání veřejné zakázky z pohledu dodavatele
    • Jak si poradit s náklady řízení? A měli by účastníci sporu platit za chyby soudu?
    • K jednorázovému příspěvku na dítě
    • Nařízení Brusel II ter: významné změny nejen v řízeních ve věcech rodičovské odpovědnosti
    • Dohoda o ukončení pracovního poměru podepsaná pod nátlakem
    • Použití výpovědního důvodu dle ust. § 52 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
    • Stavební náklady se zvyšují, myslete na to již při uzavírání smlouvy o dílo
    • Správní právo – obecní strážník , policista, mýty a bezpečnostní pásy
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 1.
    • Stavební deník
    • K jednorázovému příspěvku na dítě
    • Dopady pozemkových úprav na vlastnické a jiné právní vztahy k pozemkům

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Diskriminace

    Oddělení či oddělování příslušníků určité skupiny charakterizované rasovými či etnickými hledisky je nepřípustnou segregací, a to i tehdy, není-li odůvodněno ani motivováno...

    DPH, mezinárodní spolupráce

    K využití informací a podkladů získaných v rámci výměny informací podle kapitoly II nařízení Rady (EU) č. 904/2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z...

    Exekuce (exkluzivně pro předplatitele)

    Usnesení, jímž soudní exekutor k návrhu oprávněné podle § 268 odst. 1 písm. c) o. s. ř. pravomocně zastavil exekuci po jejím skončení vymožením, nezakládá překážku věci...

    Podněcování k trestnému činu (exkluzivně pro předplatitele)

    Závěr, že jde o trestný čin, který, s ohledem na zásadu subsidiarity trestní represe, není trestným činem z důvodu nedostatečné společenské škodlivosti případu se uplatní jen za...

    Propadnutí věci (exkluzivně pro předplatitele)

    Zprostředkovaným výnosem z trestné činnosti se rozumí věc, včetně plodů a užitků, a) která byla, byť jen zčásti, nabyta za věc tvořící bezprostřední výnos z trestné činnosti,...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.