Soudní rozhodnutí

Samotné uplatnění nadměrného odpočtu v daňovém přiznání ještě pohledávku plátce daně nezakládá, k jejímu vzniku je zapotřebí ověření ze strany správce daně. Až právní vznik nadměrného odpočtu, tedy jeho vyměření platebním výměrem, je klíčovým momentem, z něhož správce daně vychází při stanovení, jak naloží s přeplatkem vzniklým v důsledku…

Účinnou soudní ochranu je třeba poskytnout jen tehdy, pokud orgány veřejné správy zasahují (popř. zasáhly, jde-li o deklaraci nezákonného zásahu) do veřejných subjektivních práv nebo povinností jednotlivce, tj. stanoví mu nové povinnosti, které dosud neměl, anebo jej odmítají zbavit určitých povinností, které již má; přiznávají, anebo odmítají mu…

V řízeních týkajících se předběžné vazby je nutno zkoumat skutečnosti, které odůvodňují obavu z útěku osoby, o jejíž vydání jde, a nikoli skutečnosti, které jsou z právního i skutkového hlediska rozhodné až pro závěr o přípustnosti jejího vydání do ciziny. Odůvodnění rozhodnutí o vazbě, které staví obavu z útěku stěžovatele toliko na faktu, že se…

Pokud se interní předpisy povinného subjektu dotýkají třetích osob nepodřízených povinnému subjektu, nelze je považovat za informace vyloučené z práva na informace podle § 11 odst. 1 písm. a) zákona o svobodném přístupu k informacím. Části provozního řádu areálu, které byť nepřímo dopadají na návštěvníky areálu, nelze považovat za informace…

Výklad ustanovení § 42 odst. 1 trestního řádu, které vymezuje postavení zúčastněné osoby v trestním řízení a některá její procesní práva, musí být prováděn ve smyslu autonomního výkladu pojmu majetek podle čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, z něhož vyplývá, že majetkem je i pohledávka, která splňuje…

Právní povinnost k úhradě odvodu vzniká až na základě platebního výměru. V platebním výměru správce daně autoritativně vyčíslí odvod za porušení rozpočtové kázně, a to s účinky zpětně k okamžiku porušení rozpočtové kázně. Předtím, než správce daně rozhodne, však jde jen o potenciální daňovou povinnost. Z hlediska hmotného práva vzniká povinnost…

Chybné dvojité zaregistrování jediné žádosti účastníka a její následné duplicitní uvádění na všech správních rozhodnutích je svou závažností přirovnatelné spíše k chybě v psaní, nikoli k procesní vadě, jež by způsobila nezákonnost rozhodnutí správního orgánu.

Pravidlo, že obsah správního spisu není považován za důkaz ve smyslu § 52 s. ř. s., se vztahuje pouze na správní spis vedený v dané věci. Toto pravidlo vychází z toho, že správní spis je obrazem a výsledkem přezkoumávaného správního řízení, dokládá skutkový a právní stav, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Nelze jej proto vztáhnout…

Smysl účastenství v řízeních dle stavebního zákona spočívá u osob soukromého práva primárně v zajištění ochrany jejich soukromých práv. Nemusí být přitom předem jisté, že do těchto práv bude realizací stavebního záměru zasaženo.

Pokud platí poučovací povinnost správních soudů v situaci, kdy žalobce nezvolí ani správný žalobní typ (s následným umožněním změny žalobního typu), pak v souladu s logickým argumentem a maiori ad minus platí, že pokud zvolí správný žalobní typ, bylo by zjevně přepjatě formalistické, aby byla jeho žaloba zamítnuta, jelikož v žalobě neformuloval…