Odvolací soud je oprávněn přezkoumat povahu uloženého trestu a posoudit otázku, zda byl správně uložen trest souhrnný, i když odvolatel napadající výrok o trestu v tomto směru žádné námitky ve svém odvolání neuplatní. Pokud dospěje k závěru, že obviněnému měl být namísto trestu souhrnného uložen trest společný za pokračování v trestném činu, je…
Ustanovení § 40a části věty za středníkem insolvenčního zákona se uplatní (a osobní majetek insolvenční správce bude postižitelný výkonem rozhodnutí nebo exekucí), jestliže v incidenčním sporu nebo v jiném sporu, kterého se insolvenční správce účastní místo dlužníka (pro pohledávky nebo jiná práva, která se týkají majetkové podstaty nebo která…
Nepodá-li společnost s ručením omezeným poté, kdy jednateli zanikne funkce, v rozporu s § 11 odst. 1 a 2 z. v. r. návrh na výmaz jednatele z obchodního rejstříku a na zápis dne zániku jeho funkce ve lhůtě určené ustanovením § 11 odst. 3 z. v. r., vzniká společníkům právo podat návrh na zápis uvedených skutečností podle posledně označeného…
Ustanovení § 107a odst. 1 o. s. ř. zatěžuje žalobce povinností složit (pouze) průkaz (osvědčit), „že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy (obecně) spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení“ (nikoli, že se tak skutečně stalo), kterou žalobce dokládá příslušnými listinami, ustanovení § 256…
Jiný věřitel toho, kdo byl povinným v exekučním řízení, nemá aktivní věcnou legitimaci k určení, že povinný je vlastníkem věci, kterou nabyl vydražitel v tomto řízení provedenou dražbou.
Škoda vyvolaná závadou na elektroinstalaci zaparkovaného (nikoliv trvaleji odstaveného) automobilu, která vedla ke vznícení vozu a následnému požáru objektu, je škodou způsobenou provozem motorového vozidla, s nímž § 427 obč. zák. spojuje objektivní odpovědnost provozovatele za škodu a § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. zakládá přímý nárok…
Funkční souvislost vydávaných nemovitostí ve smyslu § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 428/2012 Sb. tedy může a i v minulosti mohla vyplývat pouze z jejich skutečné užitné souvztažnosti dané faktickými možnostmi hospodářského využití, a to především s ohledem na jejich stavební či jinou hospodářskou podobu nebo jejich přírodní ráz, což pouze odvozeně…
Pro výklad právního jednání je určující skutečná vůle (úmysl) jednajícího (která byla anebo musela být známa adresátovi), již je třeba upřednostnit před jejím vnějším projevem (např. objektivním významem užitých slov). Teprve tehdy, nelze-li zjistit skutečnou vůli (úmysl) jednajícího, postupuje soud podle pravidla vyjádřeného v § 556 odst. 1 větě…
Družstevní podíl ve smyslu § 595 z. o. k. představuje práva a povinnosti člena plynoucí z členství v družstvu, každý člen může mít pouze 1 družstevní podíl. Družstevní podíl je vlastnictvím člena družstva, nikoliv vlastnictvím družstva. Pokud družstevní podíl nepřechází v důsledku převodu či přechodu, pak vždy zaniká. Družstvo tak nemůže…
Odvolání z funkce je jednostranným právním jednáním adresovaným zaměstnanci, pro které je zákonem z hlediska jeho formy předepsána forma písemná. Z hlediska jeho obsahu školský zákon ve znění před novelou provedenou zákonem č. 472/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání…
Skutečnost, že dlužník až po zahájení insolvenčního řízení přemístil své sídlo do obvodu jiného insolvenčního soudu a odtamtud nyní řídí své podnikatelské aktivity, sama o sobě není důvodem k přikázání věci jinému insolvenčnímu soudu.
Dojde-li k zastavení exekuce, exekuční soud (soudní exekutor) postupuje při rozhodování o nákladech řízení podle § 271 o. s. ř. [ve spojení s § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, dále jen „ex. řád“]. I v tomto případě platí, že účastník, kterému vzniklo právo na…
Pomine-li Nejvyšší soud posoudit otázku ve věci samé po právní stránce zásadního významu a s ní souvisící argumentaci jen proto, že není takto dovolatelem výslovně označena, ač je zjevné, že se s ní ani soudy nižších stupňů jednoznačně argumentačně nevypořádaly, přičemž její řešení je důležité pro právní praxi, poruší tím právo dovolatele na…
Prodejem akcií na evropském regulovaném trhu za tržní cenu, byť je tato („realizační“) cena nižší než cena, za kterou obchodník s cennými papíry akcie pro zákazníka v minulosti pořídil, nevzniká zákazníku skutečná škoda ve výši rozdílu mezi „pořizovací“ a „realizační“ cenou.
Při rozhodování o výši náhrady za nemajetkovou újmu musí soud přihlédnout i k tomu, že o navrhovaném odškodnění nemateriální újmy za déletrvající omezení osobní svobody stěžovatele v důsledku nezákonného rozhodnutí rozhoduje za situace, kdy v jiných právně srovnatelných případech již bylo žalobcům pravomocným rozhodnutím soudu vyhověno, a to…
Při rozhodování o náhradě nákladů v řízení o žalobě na určení vlastnického práva je soud povinen při absenci ověřitelného údaje o ceně nemovitosti vyjít z ustanovení § 9 odst. 3 písm. a), respektive ustanovení § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních…
Shledá-li Nejvyšší soud vadu dovolání v tom, že dovolatelé neuvedli, od jaké konkrétní rozhodovací praxe se odvolací soud odchýlil, ačkoliv dovolatelé na relevantní rozhodovací praxi ve svém podání odkazovali, jedná v rozporu s jejich právem na spravedlivý proces. Pokud se dovolatel domnívá, že se odvolací soud odchýlil od konkrétního rozhodnutí…
Při posouzení nároku účastníka správního řízení na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem v podobě nepřiměřené délky správního řízení ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o…
Jednou ze zákonných podmínek pro nařízení výkonu rozhodnutí je vykonatelnost předmětného rozhodnutí (exekuční titul), která nastává marným uplynutím lhůty ke splnění povinnosti uložené rozhodnutím. Počátek běhu této lhůty je většinou vázán na nabytí právní moci rozhodnutí, tj. existenci závazného a nezměnitelného konečného rozhodnutí ve věci.
Omezení osobní svobody v podobě zadržení, zatčení, uvalení vazby či jiné formy detence nebo uvěznění staví osobu do pozice určité bezbrannosti. Proto dochází k obrácení důkazního břemene a pokud stát např. zadrží oběť v dobrém zdravotním stavu a při propuštění má zranění, pak je na státu, aby poskytl dostatečné a přesvědčivé vysvětlení, jak byla…
Při rozhodování o žádosti obviněného o přiznání nároku na bezplatnou obhajobu či obhajobu za sníženou odměnu podle § 33 odst. 2 a násl. trestního řádu trestní soudy mohou...
Při rozhodování o náhradě nákladů řízení jsou obecné soudy povinny přihlédnout k tomu, zda a jak se předmět řízení v jeho průběhu změnil a podle toho také posuzovat míru...
Z autonomie církví ve smyslu čl. 16 odst. 2 Listiny základních práv a svobod vyplývá, že obecné soudy nejenže nejsou oprávněny rozhodovat o trvání služebního poměru duchovních, ale...
Paušální vtažení skutkových zjištění z jiných soudních řízení, jichž se stěžovatel neúčastnil, s odkazem na to, že jsou tyto skutečnosti "soudu známy z jeho činnosti" ve smyslu...
Aplikace § 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu bez splnění zákonných podmínek je porušením kogentní právní úpravy a porušením stěžovatelova práva na soudní ochranu (čl. 36...
