Soudní rozhodnutí

Má-li právní otázka řešená v rozhodnutí odvolacího soudu význam pro rozhodnutí konkrétní věci (v jednotlivém případě), nelze odmítat přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. pouze na základě argumentu, že postrádá zásadní význam z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec (pro jejich judikaturu), zejména proto, že její řešení je…

Usnesení o zastavení řízení podle ustanovení § 104 odst. 2 o. s. ř. je sice usnesením, jímž se řízení končí, usnesením „ve věci samé“ však není.

Na základě soudcovského zástavního práva na nemovitostech, které vzniklo (právní mocí soudního rozhodnutí o jeho zřízení) poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, aniž šlo o případ uvedený v § 41 insolvenčního zákona, nenabývá věřitel právo na uspokojení pohledávky z takového zajištění bez zřetele k tomu, zda návrh na…

Pravomocné zamítnutí vindikační žaloby (pravomocné zamítnutí žaloby na určení neplatnosti kupní smlouvy) má stejný důsledek, jako kdyby ke stavení běhu vydržecí doby vůbec nedošlo. Oprávněný držitel, jenž svou držbu obhájil v soudním sporu o vydání věci (ve sporu o určení neplatnosti kupní smlouvy, kterou věc nabyl do svého vlastnictví) tím, že…

Pokud soudy rozhodují o přečinu podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, jsou ve vztahu k rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu veřejné moci, jež je obviněným mařeno nebo jehož výkon je ztěžován, povinny ověřit a zkoumat nejen to, zda je takové rozhodnutí pravomocné, ale i to, zda nedošlo ke zrušení pravomocného rozsudku nebo jeho části, např. v…

Určit výši škody lze i tehdy, nemůže-li poškozený prokazatelně vůči svému dlužníku úspěšně dosáhnout uspokojení pohledávky. Stát nemůže odpovídat za škodu způsobenou snížením dobytnosti pohledávky poškozeného, pokud by poškozený i bez jakéhokoliv státního zásahu nemohl své právo fakticky vymoci.

Povinnost vlastníků nemovitostí strpět umístění a provozování rozvodného tepelného zařízení v nemovitosti ve smyslu § 77 odst. 6 energetického zákona č. 458/2000 Sb. se vztahuje nejen na veřejné věcné břemeno vzniklé za dodržení všech zákonných podmínek; povinnost vlastníka je nutné vztáhnout i na věcné břemeno vzniklé…

Rozhodnutí o zrušení věcného břemene za přiměřenou náhradu podle § 151p odst. 3 obč. zák. je rozhodnutím konstitutivním; hmotněprávní práva a povinnosti účastníků vznikají až právní mocí rozhodnutí. Pohledávku nelze jednostranně započíst proti pohledávce, která má teprve vzniknout (budoucí pohledávce); předpokladem jednostranného započtení je v…

Za rozhodnutí orgánu občanského sdružení podle § 15 odst. 1 zákona č. 83/1990 Sb. nelze bez dalšího pokládat jakékoli rozhodnutí, učiněné při činnosti sdružení. Má-li se člen sdružení oprávněně domáhat soudní ochrany proti němu, je především třeba, aby takové rozhodnutí zasáhlo do jeho práv; intenzitu takového zásahu je nutné posuzovat – vzhledem…

Pokud se konkurenční doložka neomezuje na určité území nebo vůči stanovenému okruhu osob, pak zavázaného z konkurenční doložky fakticky vylučuje z trhu práce, pokud by nezměnil předmět své činnosti. Konkurenční doložka musí být sjednána tak, aby byla spravedlivě přiměřená a vzájemně vyvážená pro obě strany.

V souvislostí s podáním stížnosti k ESLP a náhradou škody nestačí tvrdit a prokázat, že při podání stížnosti k ESLP byl poškozený zastoupen advokátem (vznik škodní události), ale musí prokázat i to, že za právní službu uvedenou částku skutečně vynaložil (vznik škody). Skutečnost, že se náhrada škody v tomto směru nakonec určí podle vyhlášky…

Ani tam, kde soud v občanském soudním řízení sporném zjišťuje (za použití projednací zásady) „skutkový“ (a nikoli „skutečný“) stav věci, není možné pokládat rozhodnutí zrušené nebo změněné na základě skutečností nebo důkazů, jež nastaly nebo vznikly (aniž o tom soud věděl nebo vědět měl) před vydáním rozhodnutí, ale byly účastníky uplatněny (ač…

Přiměřená aplikace ustanovení obchodního zákoníku je u smlouvy ve smyslu § 27a ZKV namístě nejen ve smyslu ustanovení § 476 a násl. obch. zák. (o smlouvě o prodeji podniku), nýbrž i v tom, že „věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které slouží k provozování úpadcova podniku“, jsou při zpeněžení jednou smlouvou pokládány (stejně jako při prodeji…

Pojem „obvyklé bydliště“ dítěte podle čl. 8 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 musí být vykládán v tom smyslu, že toto bydliště odpovídá místu, které vykazuje určitou integraci dítěte v rámci sociálního a rodinného prostředí. Za tímto účelem musí být přihlédnuto zejména k trvání, pravidelnosti, podmínkám a důvodům pobytu na území členského…

Přinutit správce konkursní podstaty, aby splnil vydané rozvrhové usnesení přísluší v mezích dohlédací činnosti konkursnímu soudu. Vynutit prověření (ne)správnosti postupu správce konkursní podstaty lze v konkursním řízení i návrhem, aby správce konkursní podstaty, který neplní povinnosti, jež pro něj plynou z rozvrhového usnesení, byl zproštěn…

Skutečnost, že k zápisu o valné hromadě nebyly připojeny přílohy vyžadované § 188 odst. 3 obch. zák., popř. stanovami, a že tento není podepsán podle § 189 odst. 1 věty druhé obch. zák., nečiní sama o sobě přijatá usnesení neplatnými, lze-li i tak ze zápisu zjistit, jaká rozhodnutí byla přijata a jaké byly výsledky hlasování o…

Výzva ve smyslu § 251 odst. 1 tr. ř. je úkonem soudu, který je nutné adresátu doručit, neboť jen tak mohou nastat důsledky v tomto ustanovení vymezené, jenž se s výzvou spojují. Z uvedeného je proto nepochybné, že se zásadně doručuje na adresu určenou pro doručování, která je v případě advokátů adresou jejich sídla. Jak je shora uvedeno, nelze…

Trestem propadnutí majetku podle § 51 odst. 1 tr. zák. může být postižen buď veškerý majetek pachatele trestného činu nebo jeho část, kterou mohou být například i jeho pohledávky. Předpokladem toho je, že jej soud odsuzuje k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za závažný úmyslný trestný čin, jímž získal nebo se snažil získat majetkový prospěch.

Jen proto, že insolvenční soud s insolvenčním návrhem, jenž nebyl opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem, zacházel jako s řádně podepsaným podáním, nemohly pominout účinky uvedené v § 97 odst. 2 insolvenčního zákona spočívající v tom, že se k takovému insolvenčnímu návrhu nepřihlíží;…

Vznikly-li poté, co byla společnost opětovně zapsána do obchodního rejstříku v dobré víře pohledávky třetích osob za společností, bez ohledu na to, zda již došlo k jejich zániku, nelze zrušit rozhodnutí o zrušení zápisu jejího výmazu do obchodního rejstříku a soud musí znovu jmenovat likvidátora společnosti.