Zvláštní úprava § 183k odst. 3 věty druhé obch. zák., jež váže počátek běhu promlčecí doby na právní moc rozhodnutí soudu, kterým bylo přiznáno právo na jinou výši protiplnění, se (vedle jistiny samotné) vztahuje rovněž na úrok z prodlení z nezaplacené částky protiplnění.
K rozhodnutí o nároku na zdržení se konání výběrového řízení pro příděl kmitočtů jsou věcně příslušné správní soudy.
Pravomocné rozhodnutí soudu o nároku poškozeného na náhradu újmy proti škůdci neznamená, že poškozený nemůže využít svého práva (svědčí-li mu toto podle smlouvy nebo zvláštního právního předpisu) uplatnit i svůj nárok vůči pojistiteli škůdce.
Předloží-li v řízení před soudem účastník argumentaci založenou na právním názoru Ústavního soudu, je povinností obecného soudu takový argument vypořádat v odůvodnění rozhodnutí.
Pokud je možno z textu dovolání dovodit, že předpoklad přípustnosti založený na tom, že určitá právní otázka dosud nebyla v rozhodovací praxi řešena, pak Nejvyšší soud pochybil, shledal-li dovolání v této části vadné z důvodu alternativně vymezených předpokladů přípustnosti dovolání.
Zásada kontradiktornosti řízení se uplatní i při rozhodování soudu o nákladech řízení. Účastníci řízení musejí mít podle čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod reálnou možnost předestřít relevantní právní i skutkovou argumentaci, což je třeba posuzovat vždy s ohledem na okolnosti a průběh řízení a vzhledem k…
Ve světle závěrů nálezu sp. zn. Pl. ÚS 25/21 není důvodu, pro který by v případě, kdy Ústav zdravotnických informací a statistiky („ÚZIS“) aplikuje konkrétní zákonný důvod pro neposkytnutí informace (§ 73 odst. 7 či 8 zákona 372/2011 Sb., o zdravotních službách), neměl současně zvažovat, zda dotčená zákonná ochrana poskytnutá těmto údajům je v…
Zásada trestního řízení zakotvená v § 2 odst. 4 trestního řádu vyžadující, aby trestní věci byly projednávány urychleně bez zbytečných průtahů, se nemůže obracet proti těm, v jejichž prospěch je především zakotvena. Tedy proti osobám, proti nimž je trestní řízení vedeno.
Ústavní soud považuje při rozhodování o předběžném opatření za klíčové dodržení veškerých zásad spravedlivého procesu, neboť sice dochází jen k "zatímní" úpravě poměrů, tato však v důsledku délky soudního řízení může trvat i poměrně dlouhé časové období a předběžné opatření je způsobilé zasáhnout do ústavně zaručených…
Procesní pochybení soudu prvního stupně, které spočívá v tom, že neinformoval obviněného o návrhu státního zástupce na prodloužení vazby, nezaslal mu jej a neposkytl mu lhůtu k vyslovení požadavku na konání vazebního zasedání, nemůže zhojit stížnostní soud, uplynula-li od posledního osobního slyšení obviněného doba delší než šest týdnů (a nejsou…
Nejlepší zájem dítěte není, a to zejména v případech vyžadujících ingerenci soudu, „jednosměrnou cestou“. Je úzce propojen s nezřídka komplikovanými rodinnými vztahy a rozhodovací akcent na něj znamená pro soud vážení mezi faktuálními kritérii, založenými na typových okolnostech, jako jsou existence či zachování citového vztahu mezi dítětem a…
Ve vyvlastňovacím řízení nelze § 64 odst. 2 správního řádu vykládat tím způsobem, že je nutno každé žádosti žadatele [§ 27 odst. 1 písm. a) správního řádu] o přerušení řízení vyhovět a řízení přerušit bez ohledu na důvod takové žádosti a na dobu, kterou žadatel navrhuje. V tomto řízení, které je svým způsobem specifické, neboť již jeho zahájením…
Vyhradil-li si stěžovatel ve vazebním řízení lhůtu pro odůvodnění své blanketní stížnosti, má orgán, který o ní rozhoduje, buď upozornit stěžovatele (jeho právního zástupce) na nepřiměřenost navržené lhůty pro odůvodnění a stanovit mu namísto toho lhůtu přiměřenou, nebo má vyčkat doplnění stížnosti. Výjimečně, neumožňuje-li aktuální procesní…
Každá otázka předložená Nejvyššímu soudu v rámci dovolání, nikoli zjevně bezdůvodně, musí být minimálně jednou vypořádána s tím, že poté již Nejvyšší soud může rozhodnutí odůvodňovat stručně, často i jen odkazem na judikaturu. Pokud Nejvyšší soud předloženou otázku takto nevypořádá, popřípadě poukáže na rozhodnutí, která nejsou pro věc relevantní…
Obecný soud postupuje ústavně souladně, použije-li při rozhodování o nákladech řízení ve věci žaloby na určení práva, že určitá osoba je dědicem, § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky 197/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších…
Eventuální petit je složen ze dvou částí. V tzv. primárním petitu se žalobce domáhá rozhodnutí o určité povinnosti (typicky např. vydání věci) a pro případ, že takovou povinnost uložit nelze, se žalobce v tzv. eventuálním petitu domáhá uložení povinnosti odlišné (např. peněžité náhrady). O žalobním požadavku uplatněném formou tzv. eventuálního…
Za úkon spočívající ve vznesení námitek proti osobě znalce a formulaci otázek obhájci přísluší odměna v poloviční výši podle § 11 odst. 2 písm. c), odst. 3 advokátního tarifu jako za úkon svým účelem a povahou nejbližší odvolání proti rozhodnutí, pokud nejde o rozhodnutí ve věci samé.
Ne všechny složky ceny služby přenosové soustavy a ceny služby distribuční soustavy jsou koncovým příjmem provozovatele distribuční nebo přenosové soustavy. Cena za systémové služby je skrze provozovatele distribuční soustavy hrazena dále provozovateli přenosové soustavy. Cena za činnosti operátora trhu je skrze provozovatele distribuční soustavy…
V ustanovení § 519 obč. zák. jde o náhradu škody způsobené samotným prodlením. To odpovídá účelu úpravy, jež umožňuje požadovat náhradu škody, jen pokud není kryta úroky z prodlení, neboť úroky z prodlení je možné „chápat z ekonomického hlediska též jako navrácenou cenu peněz, jichž se pozdním vrácením dlužné částky zmocnil dlužník proti…
Jestliže v době, kdy insolvenční soud rozhoduje o návrhu dlužníka na povolení oddlužení, dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení (§ 395 odst. 2 insolvenčního zákona), nebo lze-li ve stejné době se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že návrhem na povolení…
Státní zástupce není v přípravném řízení oprávněn zamítnout návrh, jímž se obviněný s argumentem, že pominul důvod vazby, domáhá zrušení peněžité záruky. Pokud takovému...
Příspěvek do garančního fondu dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. nemá charakter mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka (ve smyslu § 170 písm. d/ insolvenčního zákona).
Rozhodnutí o záloze podle § 136 odst. 3 a 5 insolvenčního zákona musí být vždy odůvodněno. Proti rozhodnutí o záloze podle § 136 odst. 3 a 5 je odvolání přípustné.
Úkon právní služby lze posoudit jako mimořádně obtížný ve smyslu § 12 odst. 1 advokátního tarifu i proto, že zastupovaný trpí duševní poruchou, avšak jen pokud je v jejím...
Mimořádná opatření vydaná Ministerstvem zdravotnictví dle § 69 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v době krizového stavu za účelem řešení krizové situace,...
