Konkurs a dovolání

(Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 29 Cdo 4166/2013, ze dne 12.12.2013)

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v konkursní věci úpadce Ing. P. Ch., vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 99 K 20/2000, o návrhu úpadce na nařízení předběžného opatření, o dovolání úpadce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. března 2013, č. j. 2 Ko 36/2012-1519, tak, že dovolání se odmítá.

Z odůvodnění:

Usnesením ze dne 9. května 2012, č. j. 99 K 20/2000-1428, odmítl Městský soud v Praze (dále jen „konkursní soud“) návrh úpadce z 26. dubna 2012 na nařízení předběžného opatření.

K odvolání úpadce Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení konkursního soudu.

Dovolání úpadce proti usnesení odvolacího soudu odmítl Nejvyšší soud podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c/ zákona 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř.“), jelikož není přípustné podle žádného z ustanovení občanského soudního řádu (srov. zejména § 239 odst. 3 část věty za středníkem o. s. ř.).

Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2007) plyne z § 432 odst. 1, § 433 bodu 1. a § 434 zákona 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona). Srov. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. září 2008, sp. zn. 29 Cdo 3409/2008, uveřejněné pod číslem 16/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Odtud plyne, že dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření, vydané v konkursním řízení vedeném podle zákona 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, není přípustné bez zřetele k tomu, zda usnesení soudu prvního stupně byla vydána po 1. lednu 2008).

( zdroj: www.nsoud.cz )

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz