Jde-li o obtížně ocenitelný majetek, jehož ocenění pro účely soupisu zadá insolvenční správce znalci bez žádosti věřitelského výboru, aniž by takovému postupu bránily skutečnosti uvedené v § 219 odst. 3 části věty za středníkem, lze takto vzniklý náklad na znalečném hradit z majetkové podstaty bez dalšího zkoumání účelnosti využití znalce a bez…
Věřitelé, kteří uplatnili rozhodčí doložku před 11. květnem 2011 (před vydáním usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 1945/2010, uveřejněného pod číslem 121/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, které dovodilo neplatnost rozhodčích doložek bez přímého označení rozhodce), tak činili v…
Ustanovení § 418 odst. 3, 4 a 5 insolvenčního zákona, ve znění účinném do 30. června 2017, je nutno vykládat tak, že návrh na zrušení schváleného oddlužení může podat i zajištěný věřitel. Argument na podporu závěru o legitimaci zajištěného věřitele k podání návrhu na zrušení oddlužení lze nalézt v § 417 insolvenčního zákona. Prosazují-li se totiž…
Při splnění dalších předpokladů vyžadovaných § 235 a násl. insolvenčního zákona může být uznání dluhu dlužníkem považováno za neúčinné právní jednání (neúčinný právní úkon) dlužníka.
Z toho, jakým způsobem plní (má plnit) insolvenční soud povinnost vyrozumět „známé věřitele“ tím, že jim podle ustanovení § 430 odst. 2 insolvenčního zákona zvlášť doručí rozhodnutí, kterým se oznamuje zahájení insolvenčního řízení (vyhlášku dle § 101 insolvenčního zákona), a rozhodnutí o úpadku nebo jeho zkrácené znění, neplyne „kdy“ se tak má…
Má-li exekutor přistoupit k zastavení exekuce nikoliv na návrh povinného, ale z moci úřední (§ 55 odst. 4 ex. řádu), souhlas povinného se zastavením exekuce nelze dovodit na základě fikce podle ustanovení § 55 odst. 3 ex. řádu spočívající v tom, že oprávněný nezareagoval na výzvu exekutora, aby se vyjádřil k návrhu povinného na zastavení…
Jestliže insolvenční soud vzal na vědomí splnění oddlužení též s přihlédnutím k mimořádné splátce, kterou dlužník k jeho výzvě uhradil a insolvenční správce dlužníka rozdělil mezi nezajištěné věřitele po uplynutí lhůty 5 let stanovené insolvenčním zákonem dlužníku ke splácení pohledávek věřitelů při schválení oddlužení plněním splátkového…
Osobou legitimovanou k podání incidenční žaloby o popření vykonatelné (nezajištěné) pohledávky je (podle ustanovení § 410 odst. 2 insolvenčního zákona, ve spojení s ustanovením § 199 odst. 1 insolvenčního zákona) dlužník v oddlužení, který ji popřel. Přitom ze žádného ustanovení insolvenčního zákona nelze dovozovat, že by aktivní věcná legitimace…
Úprava přezkumu oprávněnosti výpovědi nájmu prostoru sloužícího podnikání v § 2314 o. z. je ustanovením dispozitivním, od něhož se mohou strany smlouvy odchýlit (stanovit jiné lhůty, požadavek formy), a mohou ji i vyloučit. V takovém případě může strana, která výpověď dostala, naplněnost uplatněného výpovědního důvodu zpochybnit kdykoliv, není…
Žaloba na určení existence pohledávky konkursního věřitele má povahu procesní žaloby, jejímž prostřednictvím se (jen) pro dobu trvání konkursu konečným způsobem určuje výše pohledávky, kterou se konkursní věřitel účastní konkursu, zejména pak distribuce výtěžku zpeněžení. Konečné určení výše pohledávky věřitele pro účely konkursu však nelze…
Exekuční soud, který rozhoduje o návrhu povinného na zastavení exekuce proto, že pohledávka oprávněného z exekučního titulu zanikla následkem oddlužení povinného (§ 416 odst. 1 ins. zák.), je zásadně vázán právním důvodem, pro který nalézací soud nebo jiný k tomu oprávněný subjekt vydal exekuční titul ve formě…
Důvodem vzniku přihlašované pohledávky (§ 174 odst. 2 insolvenčního zákona) se rozumí skutečnosti, na nichž se pohledávka zakládá, tj. skutkové okolnosti, z nichž lze usuzovat na existenci této pohledávky, nikoliv (pouhá) právní kvalifikace pohledávky. Skutkové okolnosti přitom musí být vylíčeny tak, aby v přihlášce popsaný skutek (skutkový děj)…
Není možné vyloučit z uspokojení příslušenství pohledávky ve chvíli, kdy se kapitalizovaný úrok stal ještě před rozhodnutím o úpadku součástí jistiny pohledávky (či jistinou samotnou), a to bez ohledu na to, zda se tak stalo v důsledku prodlení dlužníka s úhradou splátek nebo na základě jiné (platné) podmínky úvěrové smlouvy. Jak je patrno z…
Ne každé odchýlení od právní normy chránící veřejný pořádek lze bez dalšího kvalifikovat jako její porušení, resp. jako narušení veřejného pořádku. Uzavře-li společnost zastoupená jediným společníkem smlouvu se svým jediným společníkem v elektronické podobě s využitím elektronické identifikace prostřednictvím kvalifikovaného systému elektronické…
Insolvenční správce (jako osoba s dispozičním oprávněním ve smyslu § 229 odst. 3 písm. c/ insolvenčního zákona) nemůže započíst pohledávku věřitele za majetkovou podstatou (§ 168 insolvenčního zákona) již proto, že jde o pohledávku, která se nepřihlašuje do insolvenčního řízení. Nepřípustnost započtení takové pohledávky se odvíjí od nemožnosti…
Zastavit insolvenční řízení postupem předjímaným v § 418 odst. 5 insolvenčního zákona ve znění účinném od 1. července 2017 by v situaci, kdy oddlužení dlužnice bylo schváleno před 1. červencem 2017, bylo v rozporu s principem ochrany minulých právních skutečností.
U přívalových dešťů, byť jsou výjimečné, avšak nastávají v určité intenzitě několikrát do roka, lze dovodit, že jejich pravidelnost či četnost postrádá prvek nečekanosti a neodvratitelnosti a je spravedlivé a opodstatněné požadovat, aby příslušné zařízení bylo schopno je absorbovat a zvládnout bez negativních vlivů na…
Nelze aktivní věcnou legitimaci žalobce (insolvenčního správce) k podání vylučovací žaloby proti insolvenčnímu správci, jenž sepsal majetek do majetkové podstaty „svého dlužníka“ jako první v pořadí zakládat pouze na argumentu, že „jiným důvodem“ ve smyslu § 225 odst. 1 insolvenčního zákona je skutečnost, že žalobce (insolvenční správce) učinil…
Samotné porušení zásady poctivosti při nabývání spoluvlastnictví nemůže vést k vypořádání spoluvlastnictví přikázáním věci spoluvlastníkovi, je-li rozdělení věci dobře možné.
Odročené dražební jednání se svou povahou přitom nijak neliší od dražebních jednání „prvotních“ (původních) a při jeho nařízení i provádění je třeba splnit a dodržet v zásadě stejné procesní podmínky a postupy. Tím, že povinné nebylo v souladu s § 336c odst. 1 písm. a), odst. 2 o. s. ř. doručeno usnesení o dražebním jednání, byl porušen zákon, je…
Ustanovení § 2234 o. z. [pojem „movité věci, které má nájemce na (pronajaté) věci nebo v ní"] je nutno vykládat tak, že pronajímatel může zadržovací právo uplatnit (a zadržovací...
I lhůta pro přihlášení pohledávek na náhradu škody podle § 253 odst. 4 insolvenčního zákona je procesní lhůtou zákonnou a propadnou; prominout zmeškání této lhůty vylučuje § 83...
Institut nutné obrany nemůže být posuzován stejně v právu trestním jako v právu civilním. Trestní a přestupkové právo míří k sankcionování společensky závadného chování,...
Okolností (skutečností) odůvodňující „předpoklad“, že dlužník sleduje podáním návrhu na povolení oddlužení „nepoctivý záměr“, není (nemůže být) to, že přihlášená...
Opatrovníkovi (zmocněnci) poškozeného nelze přiznat podle § 151 odst. 3, 6 tr. ř. odměnu za sepsání žádosti o poskytnutí peněžité pomoci ve smyslu zákona č. 45/2013 Sb., o obětech...
