Nový Občanský zákoník - 14. Podnikatel

Kodex stanoví, že ten, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je se zřetelem k této činnosti považován za podnikatele. Dále stanoví, že pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 (splatnost závazku) se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele. Zákoník tuto základní materiální definici doplňuje ustanovením, podle něhož se za podnikatele považuje každá osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Zakotvuje též vyvratitelnou právní domněnku, že podnikatelem je osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle jiného zákona.

Ustanovení zákona 40/1964 Sb.: tento institut není upraven

Ustanovení zákona 89/2012 Sb.: §§ 420, 421