ČSSD a Koalice musejí pro přímou volbu prezidenta získat KSČM

Případní spojenci ČSSD a Koalice
nemají ve sněmovně pro prosazení ústavní novely o přímé volbě
prezidenta dostatek hlasů. K přijetí ústavních změn jim v dolní
komoře chybí nejméně 19 křesel. Sociální demokraté a koaličníci
by tak zřejmě museli hledat pomoc u KSČM, která ale souhlas
podmiňuje širšími změnami ústavního pořádku. ODS má k přímé volbě
prezidenta negativní postoj.
V Senátu je situace jednodušší, neboť přímou volbu hlavy
státu podporuje i ODA, což zajišťuje dostatečný počet hlasů. Ke
změnám ústavy je třeba souhlasu třípětinové většiny všech
poslanců a přítomných senátorů, tedy 120 poslanců a 49 senátorů,
pokud by se rozhodování zúčastnilo všech 81 členů horní komory.
ČSSD si udržela ve sněmovně 70 křesel, koalice lidovců a
unionistů 31 mandátů. V Senátu budou mít sociální demokraté do
listopadové obměny třetiny horní komory 13 zástupců, lidovci 19
zákonodárců a klub Unie svobody a ODA 16 členů. Koaličníci by se
mohli spolehnout minimálně ještě na čtyři nezařazené senátory,
kteří byli zvoleni za čtyřkoalici.
Koalice po neúspěchu poslanecké předlohy předložila novelu o
přímé volbě prezidenta letos v dubnu jako senátorský návrh. Proti
původní poslanecké verzi chce omezit prezidentovu pravomoc
udělovat milosti. Napříště by toto rozhodnutí hlavy státu musel
podepsat i premiér nebo jím pověřený ministr. Lidovci a unionisté
tím chtějí vyjít vstříc některým požadavkům zejména ČSSD, aby
získali její hlasy pro navrhovanou změnu ústavy.
Koalice by ráda voličům umožnila, aby oni sami místo
parlamentu volili na počátku příštího roku nástupce Václava
Havla. Obavu z takto rychlého přijímání ústavní změny mají ale
někteří sociální demokraté. Pokud by novela nebyla letos přijata
v obou parlamentních komorách, prezidenta by v lednu poslanci a
senátoři volili na společném zasedání.
Při volbě hlavy státu vítězí kandidát, který získá zvlášť
nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců a zvlášť nadpoloviční
většinu hlasů všech senátorů. Když se to nikomu nepovede, koná se
druhé kolo. Vyhraje ho politik, jenž získá zvlášť nadpoloviční
většinu přítomných poslanců a zvlášť nadpoloviční většinu hlasů
přítomných senátorů. Pokud by o prezidentovi rozhodovalo až třetí
kolo, musel by kandidát získat nadpoloviční většinu dohromady
hlasujících poslanců a senátorů.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz