Největší středočeská města trápí neřešené ekologické problémy
Tři největší
středočeská města Mladá Boleslav, Kladno a Příbram sice výrazně
investují do péče o životní prostředí, ale každé z nich má stále
nevyřešené ekologické problémy. Zatímco například hořící halda u
Kladna představuje problém na úrovni kraje, nedořešené parkování
na sídlištích Mladé Boleslavi padá na vrub zdejšího magistrátu.
Příbram zatím marně hledá peníze na opravu čistírny odpadních
vod.
středočeská města Mladá Boleslav, Kladno a Příbram sice výrazně
investují do péče o životní prostředí, ale každé z nich má stále
nevyřešené ekologické problémy. Zatímco například hořící halda u
Kladna představuje problém na úrovni kraje, nedořešené parkování
na sídlištích Mladé Boleslavi padá na vrub zdejšího magistrátu.
Příbram zatím marně hledá peníze na opravu čistírny odpadních
vod.
Hořící halda dolu Barré u Kladna, z níž do ovzduší unikají
zplodiny, představuje stále velký problém. Na riziko haldy
upozornili už loni obyvatelé přilehlé kladenské čtvrti, kde
onemocnělo šest lidí rakovinou. Letošní měření sice prokázala
přítomnost rakovinotvorných látek, zejména benzenu a
polyaromatických uhlovodíků v ovzduší, odborníci však nevědí, zda
látky vznikají v haldě, či spalováním uhlí v kamnech domácností.
Nebyli schopni dosud ani určit, zda naměřené hodnoty představují
pro obyvatele riziko. Výsledky dalších testů, které pomohou určit
celoživotní zátěž obyvatel, budou známy příští týden. Prokáže-li
se, že halda lidem škodí, bude muset situaci řešit Středočeský
kraj.
Kladenské radnici se naopak letos podařilo dokončit 32
kilometrů cyklostezek pod označením Kladenský okruh 0017. Trasa
vznikala od roku 1999 a tamní magistrát a lesní správa Nižbor do
ní investovaly šest miliónů korun. Okruh má napojení na trasu
0018, která je součástí hlavního cykloturistického tahu
republikou. Nepodařilo se ale v tomto volebním období vybudovat
síť cyklostezek přímo ve městě.
Problémy s parkováním v Mladé Boleslavi zasahují do oblasti
životního prostředí, ale i bezpečnosti a dopravní strategie.
Zcela nedostatečný počet parkovacích míst způsobuje, že desítky
automobilů stojí každodenně zčásti i na travnatých plochách a
blokují ulice a uličky mezi panelovými domy. Neznamená to jen
zhoršení kvality života v těchto lokalitách, ale i vážné potíže
při průjezdu záchranářských vozidel či popelářů. O této otázce se
mluví již řadu let, ale vedení města ji v tomto volebním období
nedokázalo vyřešit. Řada stížností obyvatel na přílišnou prašnost
a hluk směřovala v předchozích týdnech na magistrát kvůli
stavebním pracím na Slovance, kde se buduje železniční trať.
Radnici se v uplynulých čtyřech letech podařilo vytvořit nový
park Modrá Hvězda i s jezírkem a začala podle nové dokumentace se
systematickou obnovou lesoparku Štěpánka. Naopak zaostává v péči
o cyklistické stezky.
Příbramské radnici se nedaří vyřešit problém s rekonstrukcí
čistírny odpadních vod. Evropská komise v Bruselu letos v
červenci zamítla žádost města o dotaci 5,5 miliónu eur. Žádost je
podle ní neopodstatněná a město může akci částečně pokrýt
zvýšením stočného. Příbramská čistírna, postavená v 50. letech,
neplní ani současné limity na kvalitu vypouštěné odpadní vody.
Důvodem pro zamítavé stanovisko Evropské komise bylo i nedávné
výběrové řízení na nového provozovatele vodní infrastruktury
města. Jako podmínku pro nové projednání žádosti stanovila komise
vypsání nového, transparentního a všem zájemcům otevřeného
výběrového řízení.
Příbramská radnice nechá každoročně vysadit kolem 1000
vzrostlých stromů a keřů, kvůli vandalům ale 80 procent z nich
nepřežije. Tyto investice proto považuje radnice do jisté míry za
zbytečně vynaložené prostředky. Nejhorší je sídliště Drkolnov,
kde z několika stovek stromů a keřů za rok vysazených přežije asi
jen pět procent. "Pokud by nebyl vandalismus, máme desetkrát
menší náklady na ozeleňování Příbrami," tvrdí místostarosta Ivan
Fuksa.
V oblasti kultury považují všechna tři města za jednu z
hlavních priorit podporu divadel a hodlají jejich provoz udržet i
po zániku okresních úřadů. Kladno zvýšilo příspěvek na
Středočeské divadlo Kladno ze 14 miliónů v roce 1998 na letošních
20,3 miliónu. Také podpora Městského divadla v Mladé Boleslavi z
rozpočtu města se postupně zvýšila od počátku volebního období z
osmi na 17 miliónů korun. Příbramská radnice přispívá na provoz
divadla se stálým souborem každoročně asi 14 miliónů korun.
Mladoboleslavská radnice v posledních čtyřech letech také
investovala pět až 20 miliónů ročně na opravu památek a
církevních objektů. S pomocí města se tak podařilo v roce 2000
dokončit opravu kostela svatého Havla, loni rekonstruovat Sbor
českých bratří a letos dokončit opravu kostela svatého Jana
Nepomuckého.
Kladno každoročně přispívá na kulturu téměř 30 milióny korun.
Kromě Středočeského divadla podporuje i loutkové divadlo Lampion
dotací zhruba osm miliónů korun a také provoz vlastní zámecké
galerie.
V Příbrami putuje ročně na kulturu kolem 30 miliónů korun.
Kromě stálé podpory divadla přispívá město 14 milióny na městskou
knihovnu a další milión rozdá prostřednictvím grantů, podporuje
kulturní akce i pěvecké nebo hudební soubory.
V oblasti základního školství výrazné změny v žádném ze tří
měst nenastaly. Naopak významné změny zaznamenalo Kladno pokud
jde o vysoké školy. Denní studium zde letos v září otevřely hned
dvě vysoké školy. Nově založený Středočeský vysokoškolský
institut přijal stovku studentů do tříletého studia podnikového a
obchodního managementu, stejný počet studentů zahájil studium v
pobočce Vysoké škole finanční a správní. Do města se navíc v
příštím roce chystá i České vysoké učení technické, které sem
přenese studium biomedicínského inženýrství.
V Mladé Boleslavi zahájila v roce 2000 činnost soukromá
vysoká škola automobilky Škoda Auto. Město také usiluje o zřízení
další vysoké školy ve spolupráci s obchodní akademií a pražskou
Vysokou školou ekonomickou. Zahájení výuky je ale reálné nejdříve
za dva roky.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz