Oprávnění prokuristy

Odpověď na uvedený dotaz poskytuje ustanovení § 14 obchodního zákoníku (zákona č. 513/1991 Sb.). Dle odstavce prvního tohoto ustanovení prokurou zmocňuje podnikatel prokuristu ke všem právním úkonům, k nimž dochází při provozu podniku, i když se k nim jinak vyžaduje zvláštní plná moc.

Prokurista je tedy zmocněnec podnikatele a jeho zmocnění se zakládá zvláštní plnou mocí (prokurou). Prokurista je oprávněn jednat za podnikatele ve všech věcech souvisejících s provozováním podnikatelova podniku. Zákon z tohoto širokého oprávnění výslovně vylučuje pouze právo zcizovat nemovitosti (zcizením nemovitosti se rozumí např. její prodej, koupě či výměna) a zatěžovat je (např. zřízením věcného břemena nebo dáním nemovitosti do zástavy). Tato oprávnění týkající se výlučně dispozice s nemovitostmi má prokurista jen za předpokladu, že jsou výslovně v prokuře zahrnuta.

Vůči třetím osobám nemůže podnikatel oprávnění prokuristy jinak zúžit (omezit). Jestliže by podnikatel chtěl takové omezení nechat zapsat do obchodního rejstříku, rejstříkový soud by to nepovolil. Odstavec třetí ustanovení § 14 obchodního zákoníku sice umožňuje omezení prokury vnitřními pokyny podnikatele, zároveň však dodává, že takové omezení nemá vůči třetím osobám žádné právní následky. Pokud tedy prokurista překročí vnitřní pokyn podnikatele a uzavře s třetí osobou smlouvu, k jejímž uzavření není dle vnitřního omezení oprávněn, nebude to mít na platnost uzavřené smlouvy vliv. To ovšem nevylučuje odpovědnost prokuristy za škodu, která daným jednáním mohla podnikateli vzniknout.