epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    20. 9. 2023
    ID: 116902upozornění pro uživatele

    Investice do společné věci v nesezdaném soužití

    V posledních letech se stále více párů rozhoduje žít ve formě nesezdaného soužití, což znamená, že spolu žijí jako druh a družka bez oficiálního manželství. V takových případech mohou vznikat otázky ohledně majetkových práv a investic do společného majetku. Když žijete v nesezdaném soužití a rozhodnete se investovat do společné věci, je důležité si uvědomit, že právní postavení nenese stejnou ochranu jako manželství. Manželství je právně závazným svazkem, který poskytuje různé ochrany v případě rozpadu vztahu.

    Majetkovými důsledky soužití nesezdaného páru se již Nejvyšší soud zabýval ve svém usnesení ze dne 11. 3. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3082/2014, tak, že „zákon majetkové společenství analogické k společnému jmění manželů neupravuje. Mezi mužem a ženou, kteří spolu žijí v nesezdaném partnerském svazku, nevzniká žádné majetkové společenství obdobné institutu společného jmění, které vzniká jen mezi manžely. I když spolu druh a družka žijí v dlouhotrvajícím vztahu, nabývají majetek každý do výlučného – individuálního vlastnictví anebo do podílového spoluvlastnictví; obdobně též odpovídají za závazky. Vztahy mezi druhem a družkou neupravuje zákon o rodině a nečiní tak ani nový občanský zákoník (zákon 89/2012 Sb., občanský zákoník). Faktické soužití se skrývá za pojmy jako domácnost, osoba blízká a osoba spolužijící. Druh a družka proto musejí věnovat správě svých majetkových záležitostí větší pozornost nežli manželé a je zcela na jejich uvážení, jakým způsobem budou své majetkové otázky řešit.“[1]

    Přestože však v nesezdaném soužití nejste chráněni stejně jako v manželství, tak náš právní řád není vůči určité míře ochrany zcela laxní. Existuje několik možností ochrany, nad kterými by se páry měly při investování do společné věci zamyslet, zda nejsou pro ně vhodnou variantou. Prvním možným krokem je sjednat smlouvu, která bude stanovovat podmínky a rozdělení majetku v případě rozchodu nebo smrti jednoho z partnerů. Tato smlouva by měla obsahovat informace o investici, včetně finanční částky, která byla do společné věci vložena, a také o právech a povinnostech každého partnera. Dále je zde možnost pečlivě dokumentovat veškeré transakce související s investicí. V tomto případě je potřeba uchovávat důkazy o finančních transakcích, jako jsou bankovní výpisy, potvrzení o platbách a další relevantní dokumenty. To pomůže zaznamenat průběh investice a majetková práva obou partnerů. Dalším možným krokem je separace majetku prostřednictvím vytvoření společnosti s ručením omezeným (s.r.o.) nebo jiné právnické osoby pro správu společného majetku. To může poskytnout určitou separaci majetku a stanovit jasná pravidla pro rozdělení investic a majetku v případě rozchodu nebo smrti jednoho z partnerů.

    Výše jsou rozebrány některé z možností ochrany investic, které je možné uplatnit v rámci nesezdaném soužití. Je však nutné konstatovat, že málokteří partneři uzavřou smlouvu, která by stanovovala podmínky a rozdělení majetku v případě rozchodu nebo smrti jednoho z partnerů, či vytvoří právnickou osobu pro správu společného majetku. Nejčastěji tedy mají partneři k dispozici důkazy o finančních transakcích, jelikož není v dnešní době problém si nechat zpětně vyhotovit výpis z bankovního účtu anebo potvrzení o platbě. V případě zániku nesezdaného soužití se následně může řešit otázka investic do společné věci či rovnou otázka spoluvlastnictví ke společné věci, při níž by měly být zohledněny také právě investice. Bývalým partnerům nic nebrání v tom, aby nadále zůstali podílovými spoluvlastníky vzhledem ke společné věci, v opačném případě dojde ke zrušení spoluvlastnictví a stanovení způsobu vypořádání.

    K otázce vypořádání případných investic poskytnutých jedním z partnerů na společnou věc se již vyjádřil Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 22. 2. 2023, sp. zn. 22 Cdo 478/2022, kde konstatoval, že „vynaložil-li některý ze spoluvlastníků se souhlasem ostatních (či na základě principu majority) investici na společnou věc, jsou její části připadající na spoluvlastnické podíly neinvestujících spoluvlastníků splatné (nebyla-li mezi spoluvlastníky uzavřena jiná dohoda) již za trvání spoluvlastnictví. Není-li mezi spoluvlastníky dohodnuto, jakým způsobem se budou na těchto investicích podílet, je rozhodující velikost spoluvlastnických podílů. Na tyto závěry nemá zásadně vliv skutečnost, že investující spoluvlastník žije s dalším spoluvlastníkem v nesezdaném partnerském svazku. Jinými slovy skutečnost, že spoluvlastníci spolu žili v nesezdaném partnerském svazku, neovlivňuje sama o sobě posouzení požadavku jednoho ze spoluvlastníků na vypořádání investic vynaložených na věc ve spoluvlastnictví takových osob. Jde-li o rozhodnutí o investicích vynaložených na společnou věc přijaté na základě dohody nebo na základě rozhodnutí většinového spoluvlastníka učiněného zákonným způsobem, jedná se o vypořádání těchto nároků mezi spoluvlastníky podle příslušných ustanovení o spoluvlastnictví, a nikoliv na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení.“[2] Dle tohoto judikátu je patrné, jakým směrem se ubírá rozhodovací praxe soudů a jakým způsobem se nahlíží na problematiku investic na společnou věc v případě nesezdaného páru. To, že se v minulosti jednalo o nesezdaný pár, nemá v zásadě význam a užijí se v rámci posuzování investic na společnou věc či rovnou v případě zrušení a vypořádání spoluvlastnictví ke společné věci příslušná ustanovení o spoluvlastnictví. Investující partner tedy disponuje jistou formou ochrany, díky které se může po druhém partnerovi domáhat poloviny (v případě, že jsou jedinými vlastníky společné věci), případně jiné, od velikosti spoluvlastnického podílu odvislé, části poskytnuté investice. Jedná se však o právo, a nikoliv povinnost se této úhrady dožadovat. Možným úskalím je včasné uplatnění tohoto nároku vůči druhému z partnerů, kdy je potřeba se s nárokem co nejdříve obrátit na soud a nečekat až na řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Pokud by však došlo k promlčení nároku, tak je zde ještě naděje, že druhý z partnerů, vůči kterému se nárok uplatňuje, nevznese námitku promlčení, a tudíž by k promlčení neměl soud přihlížet.

    Druhou možnou situací je, pokud budou chtít bývalí partneři spoluvlastnictví úplně zrušit. V tomto případě lze uzavřít dohodu o zrušení spoluvlastnictví, která musí obsahovat ustanovení o způsobu vypořádání a pokud se jedná o spoluvlastnictví nemovité věci či závodu, tak musí mít také písemnou formu. Mezi způsoby vypořádání řadíme rozdělení společné věci, prodej společné věci z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedení vlastnického práva jednomu z bývalých partnerů s vyplacením toho druhého.[3] Jelikož se v tomto případě jedná o mimosoudní řešení dané záležitosti, řídí se takto sepsaná dohoda mj. zásadou smluvní volnosti a je čistě na bývalých partnerech, zda při vypořádání budou zohledněny investice do společné věci či nikoliv.

    Pokud by se však bývalí partneři nedohodli na zrušení spoluvlastnictví ke společné věci, tak o tom může rozhodnou na návrh některého z nich soud, kdy ze strany soudu dojde také k určení způsobu vypořádání. Soud by měl v tomto případě zohlednit také investice poskytnuté na společnou věc jedním z bývalých partnerů. Zde je však potřeba upozornit, že se takováto investice nemusí vždy investujícímu partnerovi vrátit, a to, jak již bylo zmíněno výše, s ohledem na možnou námitku promlčení jeho nároku ze strany druhého z bývalých partnerů či pokud není schopen prokázat, že skutečně investici na společnou věc vynaložil.

    Mgr. Nikol Labuťová,
    právník
     
     
     
    Advokátní kancelář JELÍNEK & Partneři s.r.o.
     
    Pardubice - Dražkovice 181
    533 33  Pardubice - Dražkovice
     
    Truhlářská 1108/3
    110 00  Praha 1
     
    Tel.:        +420 466 310 691
    e-mail:    advokati@advokatijelinek.cz
     
     

    [1] Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 3. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3082/2014

    [2] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2023, sp. zn. 22 Cdo 478/2022

    [3] § 1141 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník


    Mgr. Nikol Labuťová (JELÍNEK & Partneři )
    20. 9. 2023

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Obchodní vedení společnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.