Technická novela zákona o zadávání veřejných zakázek vejde v účinnost už 16. 7. 2023

Po téměř rok trvajícím legislativním procesu byla ve Sbírce zákonů vyhlášena tzv. technická novela zákona o zadávání veřejných zakázek. Ta vejde v účinnost již 16. 7. 2023. Pokud Vás zajímá, na co se v souvislosti se změnou zákona o zadávání veřejných zakázek připravit, pak čtěte dále.

Předně je potřeba říci, že novela zákona je primárně odpovědí na identifikované nedostatky v současném právním rámci a na požadavky stanovené Evropskou unií, které plynuly z nedokonalé transpozice unijních zadávacích směrnic. Je pak nutno rovněž dodat, že od přijetí zákona v roce 2016 bylo provedeno již několik novelizací, avšak změny byly poměrně omezeného rozsahu a neměly výrazný vliv na proces zadávání veřejných zakázek. Ostatně ani tato technická novela s sebou nepřináší výrazné koncepční změny procesu zadávání veřejných zakázek.

Jedním z hlavních cílů novely je zvýšení transparentnosti veřejných zakázek a snížení administrativní zátěže pro zadavatele i účastníky zadávacích řízení. Novela rovněž odstraňuje nepřiměřenou přísnost některých pravidel, vyjasňuje výkladové nejasnosti a v neposlední řadě také odstraňuje legislativně technické nedostatky textu zákona o zadávání veřejných zakázek.

Z těch podstatných změn pak lze uvést například nově založenou možnost zadavatele vyhradit si, že námitky proti zadávací dokumentaci lze podat nejpozději 72 hodin před uplynutím lhůty pro podání nabídek a odchýlit se tak od jinak standardní lhůty k podání těchto námitek, která se kryje s koncem lhůty pro podání nabídek. Tímto opatřením tak lze zajistit dostatečný časový prostor pro zadavatele, aby mohl v případě oprávněnosti námitek, na tyto adekvátně reagovat. Touto výhradou tak bude možné zabránit často účelovým, leč oprávněným námitkám, jež jsou podávány právě tak, aby zadavatel již potřebný čas k případným úpravám neměl a nezbylo mu než zadávací řízení zrušit.

Novela pak také přináší nová specifická pravidla pro podávání námitek v případě zadávání veřejných zakázek na základě rámcových dohod a dynamického nákupního systému a rovněž mimo jiné objasňuje některé sporné otázky týkající se tzv. blokačních lhůt, tedy lhůt, jejichž běh brání zadavateli uzavřít s vybraným dodavatelem smlouvu.

Nelze pak nezmínit rovněž změny zákona směřující ke zjednodušení procesu spojeného s přezkumem postupu zadavatele ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Novela pak v tomto případě nově zakládá možnost zadavatele zajistit Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže přístup k dokumentaci o zadávacím řízení pomocí certifikovaného elektronického nástroje, a tím výrazně zjednodušit proces předávání této dokumentace pro účely vedeného správního řízení.

Lze tak uzavřít, že byť novela sama o sobě neznamená žádný „game-changer“ v procesu a koncepci veřejného zadávání, je vedena snahou procesy zracionalizovat a modernizovat a přispět tak ke zvýšení transparentnosti veřejných zakázek a snížení administrativní zátěže pro zadavatele i účastníky zadávacích řízení.

Mgr. Antonín Hajdušek, LL.M.,
advokát