epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    11. 7. 2018
    ID: 107865upozornění pro uživatele

    Smlouva o důchodu – 1. díl – důchod ujednaný na dobu života

    Zákonná úprava smlouvy o důchodu se v právním řádu platném na území dnešní České republiky objevuje již od Rakouska-Uherska,[1] jedná se tak o poměrně tradiční institut, který je dle našich zkušeností však používán spíše okrajově, zejména pak v rámci rodinného a insolvenčního práva.

     
    Rödl & Partner 
     
    I dnes účinný z. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „OZ“) smlouvu o důchodu upravuje. Současná právní úprava smlouvy o důchodu je obsáhlejší než předchozí regulace, ale ani tak se zákonodárcům nepodařilo vyhnout se některým nejednoznačným či rozporuplným ustanovením. 

    V našem dvoudílném článku se budeme zabývat některými vybranými ustanoveními, která mohou v praxi představovat aplikační potíže. Zdánlivě jednoduchá smlouva o důchodu se pak ve světle naznačených úvah může stát poměrně složitým právním oříškem.

    Smlouva na dobu trvání života = smlouva na dobu určitou či neurčitou?

    Smlouva o důchodu měla v každém z období a v každém předpise, který se jí zabýval, trošku jiné vymezení doby, na kterou mohla být uzavřena. Aktuální OZ určuje, že „zaváže-li se plátce k placení důchodu na dobu života nějaké osoby nebo na dobu delší než pět let, vyžaduje smlouva písemnou formu“[2] a „nebylo-li trvání závazku ujednáno, platí, že povinnost platit důchod trvá po dobu příjemcova života.“[3] Není tedy výslovně zákonem řečeno, na jakou dobu lze důchod ujednat, avšak vzhledem k zásadě smluvní volnosti[4] a s ohledem na zmíněná zákonná ustanovení lze dovodit, že smlouva o důchodu může být uzavřena různě - jak na dobu vyjádřenou v letech - např. 5 let[5] či do doby dosažení 18 let, tak na dobu života nebo jinou dobu (např. po dobu studia, nemoci apod.). 

    Autoři článku se však setkali s názorem publikovaným v komentáři nakladatelství Wolters Kluwer k Občanskému zákoníku,[6] dle kterého je smlouva o doživotním důchodu smlouvou uzavřenou na dobu neurčitou. S takovým tvrzením autoři článku nesouhlasí, a to na základě níže uvedené argumentace. 

    Pokud je smlouva ujednána na dobu života fyzické osoby, je jisté, že ukončení této doby (tedy úmrtí osoby) nastane, ale není jasné, kdy (dies certus an, incertus quando). Doba trvání závazku je tedy determinována dobou života příjemce důchodu, ačkoliv je neurčité, jak dlouho bude život příjemce trvat, je však jisté, že trvání života příjemce skončí. 

    Je tedy ujednaná doba trvání důchodu na dobu života dobou určitou či neurčitou? 

    Tato zdánlivě akademická otázka není v žádném případě samoúčelná a její řešení může mít podstatný dopad do práv smluvních stran. Skutečnost, zda je důchod na dobu života závazkem na dobu určitou či neurčitou, má zásadní vliv na možnosti jeho vypovězení. Zákonná úprava smlouvy o důchodu totiž neobsahuje samostatnou úpravu výpovědi této smlouvy – uplatní se tedy obecná pravidla uvedená v části čtvrté, dílu sedmém OZ, § 1908 a následující. Dle § 1999 pak platí, že smlouvu na dobu neurčitou (resp. závazek z ní vyplývající) lze vypovědět bez udání důvodu ke konci kalendářního čtvrtletí. 

    V důvodové zprávě k OZ je v souvislosti s nájmem uvedeno, že doba[7] nájmu může být uvedena různě: „v úvahu připadá i odkaz na jinou činnost (např. na dobu studia, odborné stáže, (…) apod.) nebo skutečnost (např. dožití určitého věku). I nájem ujednaný na dobu života je ujednán na dobu určitou. Určitá doba trvání nájmu může být vymezena tak, že je předem jisté, kdy nastane (certus an, certus quando), např. na 20 let, anebo tak, že je předem jisté, že nastane, ale není jisté, kdy (certus an, incertus quando), např. na dobu života, dobu trvání pracovního poměru apod.“[8] Ostatně výklad, že se jedná o dobu určitou, pokud je závazek sjednán do okamžiku, o kterém je jisté, že nastane, ale neví se kdy, potvrzuje rovněž judikatura.[9] Autoři se pak domnívají, že uvedený výklad k nájmu lze (a je nutno) aplikovat i na smlouvu o důchodu.

    Důvodovou zprávu lze pak k výkladu využít i v části, ve které komentuje právě ustanovení OZ týkající se důchodu. „Smlouvou o důchodu se plátce zavazuje vyplácet příjemci opakované dávky za účelem jeho zaopatření (zpravidla na neurčitou dobu nebo na dobu života nějaké osoby).“[10] Zákonodárce zde sám a možná bezděky pomocí slůvka „nebo“ vyjadřuje myšlenku, že důchod ujednaný na dobu života není důchodem ujednaným na dobu neurčitou.
     
    Problematice povahy závazku ze smlouvy o důchodu (dle staré právní úpravy, občanského zákoníku 40/1964 Sb.) se věnoval rovněž Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 2472/2015. [11] V předmětném případě se plátce důchodu zavázal poskytovat důchod „po celou dobu, kdy bude oprávněná z důvodu své zdravotní indispozice pobírat přiznaný invalidní důchod“. Soud rozhodl, že takto formulovaná smlouva o důchodu založila závazkový právní vztah, jehož předmětem je závazek k opakované aktivní činnosti (placení důchodu ve formě měsíčních dávek), na dobu časově ohraničenou skutečností, o níž není jisté, zda a kdy nastane[12], tj. na dobu neurčitého trvání práva. Protože starý občanský zákoník neobsahuje zvláštní úpravu týkající se výpovědi smlouvy o důchodu a protože si účastníci ve smlouvě podmínky výpovědi nesjednali, uzavřel soud, že jde o smlouvu jednostranně vypověditelnou ve lhůtě tří měsíců ke konci kalendářního čtvrtletí. 

    Závěr nejvyššího soudu je dle našeho názoru v rozporu s dřívějším (výše zmíněným) judikátem Nejvyššího soudu[13] o tom, že je-li závazek sjednán do okamžiku, o kterém je jisté, že nastane, ale neví se kdy, jedná se o smlouvu na dobu určitou. I ukončení pobírání důchodu je podle autorů článku skutečností, o které se ví, že nastane (nejpozději smrtí příjemce), ale neví se, kdy. Bohužel Nejvyšší soud odklon od své dřívější rozhodovací praxe v citovaném rozhodnutí neokomentoval.

    Ve vztahu ke smlouvě o důchodu je však třeba mít na paměti, že jejím účelem je především zaopatření[14] příjemce důchodu. Myslíme si proto, že teleologickým výkladem textu zákona je nutno dovodit, že příjemce důchodu je slabší smluvní stranou, kterou by měl zákon chránit. Pokud bychom připustili, že je smlouva o doživotním důchodu smlouvou na dobu neurčitou, a tedy je možné ji bez důvodu vypovědět, byl by příjemce takového důchodu neustále vystaven nebezpečí, že se poskytovatel důchodu rozmyslí, že smlouvu o důchodu bez důvodu vypoví, a příjemce tak zůstane bez finančního zajištění. Byla by tak zcela narušena právní jistota příjemce doživotního důchodu, který by na doživotní zajištění v podobě důchodu (oprávněně) spoléhal. Takový postup zcela jasně účelu důchodu odporuje. Obzvláště do očí bijící by pak takový postup byl v případě úplatného důchodu, kdy za závazek poskytovat příjemci důchod získal plátce důchodu nějakou protihodnotu – typicky např. nemovitou věc.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    Závěr a kontraktační doporučení

    Autoři článku se domnívají, že smlouva o doživotním důchodu je smlouvou sjednanou na dobu určitou. Jedná se však o nejednoznačnou otázku, na kterou bude moci s konečnou platností odpovědět pouze judikatura. Autoři jsou si také vědomi toho, že existují opačné právní názory,[15] podle kterých je smlouva o doživotním důchodu smlouvou na dobu neurčitou. Ambicí tohoto článku je však shrnutí argumentace, na základě které si autoři článku vytvořili právě tento publikovaný právní názor.

    Při přípravě smluv o důchodu vždy doporučujeme písemnou formu, a to i přesto, že je ze zákona povinná pouze pro důchod, který má trvat déle než 5 let.

    V případě smlouvy o důchodu sjednané na dobu života osoby či na jinak nejednoznačně definovaný časový okamžik (např. po dobu trvání určité právní skutečnosti) si pak dovolujeme doporučit výslovně uvádět, zda je úmyslem smluvních stran zavázat se na dobu určitou nebo neurčitou, a zda se tedy ustanovení o možnosti vypovědět smlouvu na dobu neurčitou[16] použije či nikoliv. Doporučujeme rovněž  případně smlouvu rozšířit o ustanovení, které by výslovně, úplně a jednoznačně upravovalo možnost výpovědi smlouvy.



    JUDr. František Geršl
    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    JUDr. František Geršl,
    advokát
    Senior Associate

     
    JUDr. Martina Pumprlová,
    advokátní koncipientka 



    Rödl & Partner, advokáti, v.o.s.

    Květná  178/34   
    603 00  Brno 

    Tel.:    +420 530 300 500 
    e-mail: bruenn@roedl.com  



    Právnická firma roku 2017

    ___________________________________
    [1] V zákoně 946/1811 Sb.z.s., obecný zákoník občanský, známým pod zkratkou ABGB. Tento institut upravoval následně jak občanský zákoník 141/1950 Sb. tak občanský zákoník 40/1964 Sb. – ten ovšem v novelizovaném znění od roku 1992.
    [2] § 2701 odst. 2 OZ.
    [3] § 2702 OZ.
    [4] § 1, odst. 2 OZ.
    [5] Srov. Polemiku o tom, zda taková smlouva o důchodu neztrácí charakter tzv. „odvážné“ smlouvy – viz HULMÁK, Milan. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2014, 2072 s.  § 2701 [Základní ustanovení] s. 1227 – 1229, část II. Doba a forma (K odstavci 2). K dispozici >>> zde.
    [6] ELISCHER, David. § 2702 (Trvání závazku). In ŠVESTKA, Jiří; DVOŘÁK, Jan; FIALA, Josef aj. Občanský zákoník. Komentář. Svazek IV (§ 2521-3081, relativní majetková práva 2. část). Praha : Wolters Kluwer, 2014. 1516 s. ISBN 978-80-7478-630-3. Dostupný také z: ASPI, ASPI ID KO89_a2012CZ.
    [7] Důvodová zpráva používá pojem lhůta. S ohledem na významový rozdíl v pojmech doba a lhůta lze usuzovat, že se jedná o nedůsledné používání názvosloví.
    [8] VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Důvodová zpráva k zákonu 89/2012 Sb., občanský zákoník. Beck-online. K dispozici >>> zde.
    [9] Např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2005, sp. zn. 31 Cdo 513/2003: „Je-li ujednáno, že nájemní poměr bude trvat po dobu trvání pracovního poměru nájemce u pronajímatele, sjednaného na dobu neurčitou, jde o nájemní poměr na dobu určitou.“
    [10] VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Důvodová zpráva k zákonu 89/2012 Sb., občanský zákoník. Op. cit.
    [11] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 11. 2015, sp. zn. 33 Cdo 2472/2015.
    [12] Vzhledem k tomu, že z povahy věci vyplývá, že i tato doba skončí nejpozději smrtí příjemce, je pozoruhodný názor soudu, že není jisté, zda konec této doby vůbec nastane.
    [13] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2005, sp. zn. 31 Cdo 513/2003.
    [14] VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Důvodová zpráva k zákonu 89/2012 Sb., občanský zákoník. Op. cit.
    [15] ELISCHER, David. Op. cit. či JANOŠEK, Vladimír. Trójský kůň skrývající se ve smlouvě o důchodu. epravo.cz, 12. 2. 2016. K dispozici >>> zde.
    [16] § 1999 OZ.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    JUDr. František Geršl, Mgr. Martina Pumprlová (Rödl & Partner)
    11. 7. 2018

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů
    • K jednomu z výkladových úskalí na úseku regulace slev
    • Student je spotřebitel: ÚS redefinoval smluvní vztahy se soukromými VŠ
    • Zákaz změny k horšímu (reformace in peius) se neuplatní u nákladových výroků

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Společná domácnost
    • Obchodní vedení společnosti
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen 2025
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Opatrovník

    Z hlediska kolize zájmů není přípustné, pokud je opatrovníkem účastníka řízení ustanovena osoba podřízená orgánu veřejné moci (např. jeho zaměstnanec), který vede řízení, a...

    Společná domácnost

    Za přiměřené poměry manžela ve smyslu § 767 odst. 2 o. z. lze považovat takové okolnosti, které prokazují jeho potřebu bydlet v daném bytě či domě, jež musí být natolik...

    Mzda (exkluzivně pro předplatitele)

    Posuzuje-li se otázka rovného odměňování složkou mzdy, pro niž jsou podmínky (předpoklady) stanovené zaměstnavatelem ve vnitřním předpisu, je nutné v prvé řadě rozlišovat, zda...

    Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)

    Ošetřující lékař podle § 57 zákona o nemocenském pojištění vydává rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a podle § 59 téhož zákona vydává rozhodnutí o ukončení...

    Nesprávný úřední postup (exkluzivně pro předplatitele)

    ESLP po členských státech požaduje, aby zajistily nejen ochranu dětí před samotným pachatelem, ale také trvá na důsledné prevenci před sekundární viktimizací dětí způsobenou...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.