Vláda nesouhlasí s poslaneckými návrhy na přímou volbu prezidenta
Vláda nesouhlasí s návrhy zákonů,
které by umožnily přímou volbu prezidenta a které ji k posouzení
předložily dvě skupiny poslanců. Jednokolovou volbu hlavy státu
navrhovali zástupci ODS. Návrh dvoukolových voleb ale vypracovali
poslanci vládních stran, tedy US-DEU, KDU-ČSL a ČSSD. Ani návrh
stranických kolegů vláda nepodpořila, protože i v něm vidí chyby.
které by umožnily přímou volbu prezidenta a které ji k posouzení
předložily dvě skupiny poslanců. Jednokolovou volbu hlavy státu
navrhovali zástupci ODS. Návrh dvoukolových voleb ale vypracovali
poslanci vládních stran, tedy US-DEU, KDU-ČSL a ČSSD. Ani návrh
stranických kolegů vláda nepodpořila, protože i v něm vidí chyby.
"Předložené návrhy jdou správným směrem, ale přece jen úprava
ústavy vyžaduje komplexnější zvážení všech dopadů," řekl dnes
během jednání vlády novinářům ministr dopravy Milan Šimonovský
(KDU-ČSL). Ministrům se na návrhu zákona předkládaného koaličními
poslanci nelíbilo třeba to, že prezidentského kandidáta by mohlo
navrhovat deset poslanců, deset senátorů nebo 20.000 občanů.
"Myslíme si, že to je nevyvážené," poznamenal Šimonovský.
Ministři se podle něj domnívají, že by stačilo pouze 1000 podpisů
k tomu, aby občané mohli navrhnout kandidáta do prezidentských
voleb. Vládě se také nelíbilo, že v případě rovnosti hlasů po
druhém kole voleb by měl o nové hlavě státu rozhodnout los. "To
není důstojné. Je to hodně odvážné řešení," uvedl ministr.
Kabinet proto podle něj předloží vlastní návrh zákona, který
by umožnil přímé prezidentské volby. Vládní návrh by měl rovněž
nově vymezit kompetence nejen prezidenta přímo voleného lidmi,
ale také dalších ústavních činitelů.
Zamítavé stanovisko vlády však nebrání projednání zákonů v
parlamentu. Pro schválení ale jejich předkladatelé pravděpodobně
nezískají potřebný počet hlasů. Přímou volbu prezidenta sice
výslovně neodmítá žádná z parlamentních stran, ale každá z nich
má určité výhrady.
Většina stran navíc nechce měnit ústavu rychle tak, aby
občané mohli přímo rozhodnout už o nástupci Václava Havla. Jeho
poslední funkční období vyprší 2. února. Pro přijetí novely
ústavy, která by přímou volbu hlavy státu umožnila, by ve
dvousetčlenné sněmovně muselo hlasovat nejméně 120 poslanců. V
Senátu, který má 81 členů, by to musely být tři pětiny přítomných
senátorů. Dosud volí hlavu státu obě komory parlamentu při své
společné schůzi. Zatím se předpokládá, že tímto způsobem bude
zvolen i nástupce současného prezidenta Havla.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz