epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    26. 6. 2018
    ID: 107780upozornění pro uživatele

    Voda hučí a minoritní akcionáři skučí

    Máme tu červen, valných hromad čas. Jako každoročně lze očekávat na pořadu zprávu představenstva o podnikatelské činnosti společnosti, o stavu jejího majetku, účetní závěrku, zprávu dozorčí rady, zprávu o vztazích atd. Nejbouřlivější debata se povede (nikoliv překvapivě) o návrhu na rozdělení zisku, neboli o porcování medvěda, pochopitelně je-li z čeho brát. Ztrátové společnosti tudíž ponechme nyní stranou, jsou-li v dnešní době hojnosti vůbec nějaké. Jsou-li, je otázkou, zdali sedí v „bórdu“ ti správní lidé, jak známo, růst vystřídá brzy půst… Majorita pak pravděpodobně opět hru bude hrát, zisk na investice zachovat. Minorita pro změnu zase lkát, nechte nám nějaký dukát. Příkladem budiž vodárenský sektor, kde jsou minoritní akcionáři (leckdy) „na suchu“ po dobu delší, než je zdrávo.

     
     ARROWS advokátní kancelář, s.r.o.
     
    Z pozvánek na valnou hromadu některých (netvrdím tedy, že nutně všech či většiny) českých „VAKŮ“ by se mohlo zdát, že je třeba neustále něco budovat. Proč? Protože tyto akciové společnosti nerozdělují zisk mezi své akcionáře (ač jej rok co rok dosahují) někdy klidně i deset let, ač na to „cash“ je. Plní jím různé fondy, tu fond rezervní, fond na obnovu, jindy fond stimulační, investiční atd. Zbytek zisku (po zdanění) pak končí v sociálním fondu či na účtu nerozděleného zisku minulých let. Je tato zaběhlá praxe v souladu s korporačním právem? Zejména se základním právem akcionáře na dividendu (§ 256 odst. 1, § 348, § 435 odst. 4 ZOK)?

    Již v usnesení ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3059/2011 Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, že: „Předkládá-li představenstvo akciové společnosti valné hromadě návrh na rozdělení zisku v souladu s § 192 odst. 1 obch. zák., je povinno jej odůvodnit. Vytvoří-li akciová společnost zisk, může valná hromada rozhodnout o tom, že zisk nebude rozdělen a bude (po povinném přídělu do rezervního fondu podle § 217 obch. zák. a případně dalších, v souladu se zákonem a stanovami vytvořených, fondů) ponechán společnosti a použit pro její podnikání, avšak pouze z důležitých důvodů a při respektování zákazu zneužití většiny hlasů (§ 56a odst. 1 obch. zák.).“ který je dle mého soudu plně použitelný i na právní úpravu účinnou od 1. 1. 2014, jelikož ta se v zásadních bodech nijak neodchyluje od znění obchodního zákoníku.

    V návrzích usnesení předkládaných představenstvem valné hromadě k rozhodnutí, je nerozdělení zisku mezi akcionáře, když už (mnohdy jakékoliv zdůvodnění zcela chybí a je minoritním akcionářům servírováno až na základě jejich výslovné žádosti o vysvětlení), zdůvodňováno paušálním odkazem na potřebu ponechat zdroje ve společnosti za účelem realizace plánovaných investic týkajících se obnovy a rekonstrukce vodohospodářské infrastruktury. Obstojí tato argumentace ve světle shora citované judikatury Nejvyššího soudu? Soudím, že nikoliv.

    Je jistě pravdou, že nerozdělení zisku a jeho použití pro podnikání akciové společnosti s přihlédnutím k ekonomické situaci té které společnosti bude typicky „důležitým důvodem“, jak o něm hovoří judikatura, zvláště pokud jde právě o vodárenské společnosti, viz § 8 odst. 1 zákona 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVK“): „Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen zajistit jejich plynulé a bezpečné provozování, vytvářet rezervu finančních prostředků na jejich obnovu a dokládat jejich použití pro tyto účely.“. Na druhou stranu při přijímání rozhodnutí valné hromady o ponechání zisku ve společnosti je třeba zohlednit všechny rozhodné okolnosti daného případu. Nejvyšší soud v předmětném rozhodnutí doslova uvedl, že: „…soud musí v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady o (ne)rozdělení zisku (§ 183 a 131 obch. zák.) taktéž zkoumat (v mezích uplatněných důvodů neplatnosti – srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2001, sp. zn. 29 Odo 71/2001), zda byl dán důležitý důvod, pro který je na místě zisk mezi akcionáře nerozdělit a ponechat jej společnosti (R 30/2008). Přitom posuzuje, zda konkrétní důvod či důvody, pro které nebyl zisk mezi akcionáře rozdělen, jsou (s ohledem na všechny relevantní skutečnosti a z pohledu ex ante) způsobilé (jak co důležitosti, tak i z hlediska proporcionality) vyloučit jedno ze základních práv akcionářů, totiž právo podílet se na zisku.“. Dle mého názoru pak bude hrát klíčovou roli časové hledisko, tj. doba, po kterou se akcionářům podíl na zisku nevyplácí. Dovedeno ad absurdum by totiž akcionářům žádné akciové společnosti nemohly být nikdy vyplaceny dividendy právě s odkazem na to, že je přeci třeba dosažený zisk reinvestovat.  

    Právě dlouhodobé nevyplácení dividendy (jako měřítko z pohledu ekvity lze zvolit dobu kupř. 3 let) může být indicií, že záměr akciové společnosti (představenstva, majoritního akcionáře) vybudovat finanční polštář pro horší časy (navenek proklamovaný a dokládaný složitými výpočty, plány investic atp.) je ve skutečnosti jiný, a to vyhladovět minoritní akcionáře, uspokojit politickou poptávku po tomto řešení, resp. zisk prostě z principu mezi akcionáře (bez důležitého důvodu) nerozdělit.

    Soud je proto povinen materiálně přezkoumávat, zdali se nejedná jen o sofistikované zdůvodnění zjevné nespravedlnosti a bedlivě vážit postup ovládající osoby (kterými jsou zpravidla obce), jestli tváří tvář právu akcionáře na zisk může v testu ústavní (zákonné) konformity obstát (čl. 11 LZPS). Soud by měl tudíž přihlížet zejména k celkové (aktuální) finanční kondici akciové společnosti, k výsledkům jí dosahovaných v předešlých letech, k tomu zdali investice (plány) společnosti nejsou uměle nafukovány, v jakém rozsahu dochází k jejich naplnění, jaký je poměr vlastních a cizích zdrojů při financování projektů (jak známo vlastní kapitál je dražší, než cizí prostředky), jaká je dividendová politika jiných srovnatelných společností (zde je třeba zvlášť zdůraznit, že mnohé vodárenské společnosti zisk svým akcionářům vyplácí, takže „někde to jde“), zdali ovládající osoba (či osoby jí blízké) nečerpají ze vztahů se společností nějaké zvláštní (neodůvodněné) výhody či požitky oproti ostatním (minoritním) akcionářům atd.

    Doktrína k umělému zadržování zisku ve společnosti pak uvádí: „Statutární orgán je povinen při zpracování návrhu a vyjádření k návrhu společníka postupovat s péčí řádného hospodáře. V souladu s péčí řádného hospodáře však není zadržování zisku za každých okolností. Zejména pokud obchodní korporace není schopna zadržený zisk využít k udržení stability provozu závodu v očekávaném období ztížených provozních či finančních podmínek anebo k vytvoření budoucí výše peněžních toků odpovídající současné hodnotě nerozděleného zisku (tj. budoucí hodnotě po sražení rizikové přirážky), měl by statutární orgán navrhnout rozdělení zisku ve výši, pro kterou nemá efektivní využití, při splnění ostatních zákonných požadavků.“[1]

    V případě vodárenských společností bývá (stran závěru o nevyplácení dividend) argumentováno (a to i otevřeně, ve výročních zprávách, ve stanoviscích k protinávrhům minoritních akcionářů) tím, že jde o společnosti primárně zřízené za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu (§ 1 odst. 1 a 2 ZVK) a že jejich posláním není tedy prioritně dosahovat zisk a že ovládajícími osobami jsou obce, které mají dle § 2 odst. 2 zákona 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů chránit veřejný zájem, protože jsou to obce, které jsou veřejnoprávními korporacemi, které svůj infrastrukturní majetek vložily do společnosti.   

    Mám za to, že takový pohled na věc je značně zjednodušující, v konečném důsledku zavádějící, a tudíž i nesprávný. Předně je třeba uvést, že provozování vodovodů a kanalizací a úprava a rozvod vody je ve smyslu živnostenského zákona živností volnou. Živnost je pak v
    § 2 stejnojmenného zákona definována následujícím způsobem: „Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.“ Její definice v podstatě odpovídá definici podnikání uvedené v § 420 občanského zákoníku. Není tedy pravdou, že by vodárenské společnosti byly založeny za jiným než podnikatelským účelem, kupř. za účelem správy vlastního majetku. V jejich případě se jedná o klasické akciové společnosti, tedy kapitálové obchodní korporace, které usilují o dosažení zisku, kde minoritní akcionáři získali svůj podíl v privatizaci v devadesátých letech.

    Plně se zde proto prosadí závěry uvedené v nálezu ze dne 20. 6. 2017, sp. zn. IV. ÚS 1146/16, kde Ústavní soud posuzoval, zdali je společnost ČEZ, a. s. veřejnou institucí pro účely zákona o svobodném přístupu k informacím. V bodě 75 bylo konstatováno, že: „Dále bylo v napadených rozhodnutích uvedeno, že veřejný účel stěžovatelky spočívá v její existenci a fungování, když hlavním předmětem její činnosti je výroba a prodej elektřiny a s tím související podpora elektrizační soustavy a dále výroba, rozvod a prodej tepla. Nepochybně lze souhlasit, že existence a fungování stěžovatelky s ohledem na předmět její činnosti plní určitý veřejný účel, takovéto hodnocení by však bylo možné přiznat celé řadě soukromoprávních subjektů vykonávajících nejrůznější činnosti. Podstata její existence a fungování spočívá především v podnikání, jehož účelem je dosahování zisku.“

    V bodě 77 pak Ústavní soud zdůraznil, že: „Omezený význam uvedených argumentů připustil i Nejvyšší správní soud ve svém vyjádření ze dne 10. února 2017. Stěžejní argument, na němž správní soudy založily svůj závěr o povaze stěžovatelky jako veřejné instituce, je proto třeba spatřovat v tom, že ji stát fakticky ovládá, když jeho podíl na základním kapitálu a na hlasovacích právech v posledních letech činil (a i dnes činí) přibližně 70 %. Stát má z tohoto důvodu i dominantní vliv na vytváření jejích orgánů. Ani zde však Ústavní soud nesdílí hodnocení správních soudů, že stěžovatelka má povahu veřejné instituce. Stát totiž bez ohledu na velikost svého podílu v obchodní společnosti pouze vykonává svá práva, jež mu jako jakémukoliv jinému akcionáři přiznávají předpisy práva soukromého. Jeho většinový podíl sám o sobě nic nemění na povaze stěžovatelky jako soukromoprávního subjektu. Není ani zřejmé, od jaké výše uvedeného podílu by se mělo odvíjet IV. ÚS 1146/16 21 hodnocení, zda jde nebo nejde o veřejnou instituci, ani jaký vliv by z tohoto hlediska měla případná změna podílu.“

    Pakliže § 1 odst. 1 a 2 ZVK hovoří o veřejném zájmu a veřejné potřebě, má se tím (dle mého soudu) toliko na mysli, že v případech stanovených zákonem jím lze odůvodnit zásah orgánů veřejné moci do práv a povinností fyzických a právnických osob, a to směrem vně a nikoliv dovnitř akciové společnosti. Půjde typicky o případy nuceného omezení či vyvlastnění vlastnického práva, např. při zřizování věcných břemen k pozemkům, v nichž (či okolo nichž) leží vodárenská infrastruktura atp.

    Jinými slovy, obce jako akcionáři vodárenských společností nejsou oproti ostatním (minoritním) akcionářům nijak privilegovány, a i pro ně platí zákaz zneužití většiny. Skutečnost, že do podnikání vložily svou vodárenskou infrastrukturu, není podstatná. Z hlediska korporačního práva se jedná totiž o běžný nepeněžitý vklad do základního kapitálu, za který jim také náleží odpovídající podíl na společnosti. Zákon přitom nikde nestanoví, že by kupř. peněžitý vklad minoritních akcionářů byl v tomto směru méněcennější a že by to mělo být důvodem pro nevyplácení dividend. Rovněž je právně zcela irelevantní, že obce mají (ohledně provozování vodárenské infrastruktury) jiné představy (zájmy), než jsou zájmy minoritních akcionářů. Zájem obcí coby jen jedné skupiny akcionářů (byť dominantní) totiž nelze automaticky spojovat se zájmem vodárenské společnosti. Opět je možno v této souvislosti citovat závěry Ústavního soudu ze shora zmíněného rozhodnutí (bod 69): „Obecně platí, že obchodní společnost představuje typický příklad soukromoprávního subjektu, vůči němuž se, pokud jde o ukládání povinností, musí v plné míře uplatnit ústavní záruky základních práv a svobod. Nezáleží na tom, zda je jejím společníkem stát nebo územně samosprávný celek, ani jaká je jejich účast v obchodní společnosti a práva a povinnosti z ní plynoucí. Obchodní společnost je samostatný subjekt, jehož zájmy nemusí být totožné se zájmy jejího společníka.“      

    Že zažitá praxe některých českých „VAKŮ“ není vůči minoritním akcionářům korektní, dokládá také fakt, že ačkoliv nejsou akcionářům dlouhodobě vypláceny dividendy, valná hromada vahou hlasů ovládající osoby prosazuje zas a zas řešení spočívající v tom, že část zisku je přerozdělována do sociálního fondu, který spravuje statutární orgán a z něhož jsou v průběhu roku vypláceny prostředky za účelem uspokojení různých potřeb zaměstnanců za podmínek stanových často v kolektivních smlouvách. Tento způsob naložení se ziskem se dle mého soudu protiví zásadě vyložené v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2010, sp. zn. 29 Cdo 1326/2009 (a bezpochyby uplatnitelné i v režimu zákona o obchodních korporacích), a to sice, že: „Valná hromada nemůže stanovit podíl členů představenstva a dozorčí rady na zisku (tantiému), aniž by schválila zisk k rozdělení a podíl akcionářů na takto určeném zisku (dividendu).“ a základnímu právu akcionáře na podíl na zisku.

    Je přitom lhostejné, že samotným rozhodnutím valné hromady o přídělu zisku do sociálního fondu o rozdělení zisku ve smyslu § 421 odst. 2 písm. h) ZOK v pravém smyslu slova nejde, neboť ten stále zůstává součástí vlastního kapitálu, dokud nedojde k jeho čerpání. Valná hromada však tímto svým rozhodnutím vytváří materiální podmínky proto, aby byly prostředky z fondů ze zisku následně (již mimo dosah akcionářů) vyplaceny jiným osobám než akcionářům a v podstatě na úkor nich. Na uvedeném závěru nemohou ničeho změnit ani stanovy akciové společnosti, které se sociálním fondem počítají. Ani stanovy společnosti totiž nemohou založit třetím osobám právo na prostředky z fondů ze zisku za podmínek odporujících § 348 odst. 1 ZOK. Je to totiž právě akcionář, a nikoliv zaměstnanci společnosti, kdo se prostřednictvím investice do akcií podílí na podnikání společnosti a mezi jehož základní práva podíl na jejím zisku patří.

    Výše řečené v žádném případě nelze vykládat tak, že by bylo něco závadného na sociálním fondu per se, nesprávný je dle mého soudu toliko takový mix (koktejl) naložení s výsledkem hospodaření společnosti, že pomyslný černý Petr zůstane v rukou akcionářů (tedy investorů) coby držitelů reziduálních nároků (§ 172 odst. 1 insolvenčního zákona).  

        
    Mgr. Vladimír Janošek
    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Mgr. Vladimír Janošek,
    advokát
    trvale spolupracující s ARROWS advokátní kancelář, s.r.o.
     
    V Jámě 699/1
    110 00 Praha 1

    Tel.:    +420 731 773 563
    e-mail:    janosek@arws.cz

    __________________________________
    [*] Aktualizace textu, 26.6.2018

    [1] ŠTENGLOVÁ, Ivana, HAVEL, Bohumil, CILEČEK, Filip, KUHN, Petr, ŠUK, Petr. § 34 [Podíl na zisku]. In: ŠTENGLOVÁ, Ivana, HAVEL, Bohumil, CILEČEK, Filip, KUHN, Petr, ŠUK, Petr. Zákon o obchodních korporacích. 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 80. ISBN 978-80-7400-540-4.

     
    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Vladimír Janošek (ARROWS)
    26. 6. 2018

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů
    • K jednomu z výkladových úskalí na úseku regulace slev
    • Student je spotřebitel: ÚS redefinoval smluvní vztahy se soukromými VŠ
    • Zákaz změny k horšímu (reformace in peius) se neuplatní u nákladových výroků

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Společná domácnost
    • Obchodní vedení společnosti
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen 2025
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Opatrovník

    Z hlediska kolize zájmů není přípustné, pokud je opatrovníkem účastníka řízení ustanovena osoba podřízená orgánu veřejné moci (např. jeho zaměstnanec), který vede řízení, a...

    Společná domácnost

    Za přiměřené poměry manžela ve smyslu § 767 odst. 2 o. z. lze považovat takové okolnosti, které prokazují jeho potřebu bydlet v daném bytě či domě, jež musí být natolik...

    Mzda (exkluzivně pro předplatitele)

    Posuzuje-li se otázka rovného odměňování složkou mzdy, pro niž jsou podmínky (předpoklady) stanovené zaměstnavatelem ve vnitřním předpisu, je nutné v prvé řadě rozlišovat, zda...

    Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)

    Ošetřující lékař podle § 57 zákona o nemocenském pojištění vydává rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a podle § 59 téhož zákona vydává rozhodnutí o ukončení...

    Nesprávný úřední postup (exkluzivně pro předplatitele)

    ESLP po členských státech požaduje, aby zajistily nejen ochranu dětí před samotným pachatelem, ale také trvá na důsledné prevenci před sekundární viktimizací dětí způsobenou...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.