Vyloučení společníka

Sama společnost s ručením omezeným, resp. její valná hromada, může společníka vyloučit pouze v případě, že společník nesplní ani v dodatečně poskytnuté lhůtě svoji vkladovou nebo  příplatkovou povinnost. Poruší-li společník jinou svou povinnost, může o jeho vyloučení ze společnosti rozhodnout pouze soud. Za jakých podmínek a na základě čeho může soud o vyloučení společníka rozhodnout  upravuje ustanovení § 149 obchodního zákoníku (zákon 513/1991 Sb.).

Dle ustanovení § 149 obchodního zákoníku se společnost se může domáhat u soudu vyloučení společníka, který porušuje závažným způsobem své povinnosti, ačkoliv k jejich plnění byl vyzván a na možnost vyloučení byl písemně upozorněn. S podáním tohoto návrhu musí souhlasit společníci, jejichž vklady představují alespoň jednu polovinu základního kapitálu.

Z citovaného ustanovení tak vyplývá, že porušuje-li společník závažným způsobem své povinnosti, musí jej společnost nejprve vyzvat k jejich plnění a písemně jej poučit o následcích neuposlechnutí této výzvy. Teprve pokud se společník závadného chování nezdrží, je možné se u soudu domáhat jeho vyloučení ze společnosti.

K podání žaloby na vyloučení společníka ze společnosti je legitimována pouze společnost, ze které má být společník vyloučen. Podá-li žalobu na místo společnosti jeden či více společníků svým jménem a nikoliv jménem společnosti, soud žalobu zamítne.

Pro to, aby soud na základě podané žaloby rozhodl o vyloučení společníka ze společnosti s ručením omezeným rozhodnutím, musejí být již v době podání žaloby splněny stanovené podmínky.

Podmínky pro vyloučení společníka spočívají předně v tom, že společník opakovaně (případně soustavně) porušuje závažným způsobem své povinnosti, a to i potom, co byl k jejich plnění ze společností vyzván a na možnost vyloučení byl písemně upozorněn.

Co se v praxi rozumí závažným porušováním povinností společníka záleží na uvážení soudu. V kontextu položeného dotazu je vhodné upozornit zejména na to, že účast na valné hromadě je právem, nikoli povinností společníka. Pokud se proto společník opakovaně nezúčastňuje zasedání valných hromad společnosti, nelze bez dalšího takové jeho chování označit za závažné porušování povinností a tedy i důvod pro vyloučení společníka soudem.

Další nezbytnou podmínkou k tomu, aby mohl soud o vyloučení společníka rozhodnout, je souhlas s podáním žaloby těch společníků, jejichž vklady představují alespoň jednu polovinu základního kapitálu. Zákon nestanoví, jakým způsobem má být souhlas udělen. Vzhledem ale k tomu, že jeho existenci bude nutné v soudním řízení o vyloučení společníka doložit (důkazní břemeno ohledně splnění podmínek pro vyloučení společníka nese žalující společnost), je vhodné jej udělit písemnou formou. Lze tak učinit kupříkladu jak na zasedání valné hromady společnosti přijetím příslušného usnesení , tak ad hoc na žádost jednatelů.    

Vyhoví-li soud podané žalobě, přechází obchodní podíl vyloučeného společníka na společnost. Ta jej může převést na jiného společníka nebo třetí osobu. Nedojde-li k převodu obchodního podílu, musí valná hromada společnosti do šesti měsíců ode dne, kdy k vyloučení společníka došlo, rozhodnout buď o snížení základního kapitálu o vklad vyloučeného společníka, nebo o tom, že ostatní společníci převezmou jeho obchodní podíl v poměru svých obchodních podílů za úplatu ve výši vypořádacího podílu. Pokud by ani takto společnost nerozhodla může ji soud i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci.

Vyloučenému společníkovi vzniká naopak právo na vyplacení vypořádacího podílu.