Zaměstnávání studentů se má zjednodušit
Kdyby čtyřiadvacetileté studentce Petře Špryňarové z Hradce Králové nepomáhali při studiích na vysoké škole finančně i její rodiče, jen stěží by každý měsíc vyšla s penězi. "Platí mi koleje, stravu i cestu do školy, což je zhruba měsíčně i pět tisíc korun. Skoro dva tisíce korun ještě měsíčně utratím za kulturu a jiné věci. Na to ale získám peníze z brigád. Vše bych ale z toho nezaplatila," popisuje studentka filozofické fakulty Ostravské univerzity.
Skóre: | 0.51 |
---|---|
Název zdroje: | Hospodářské noviny |
Datum vydání: | 22.02.2007 |
Nadpis: | Zaměstnávání studentů se má zjednodušit |
Strana: | 4 |
Rubrika: | z domova |
Autor: | Petra Benešová |
Oblast: | Celostátní deníky |
Zpracováno: | 22.02.2007 04:28 |
Identifikace: | DCHN20070222010015 cz |
Klíčová slova: | zákoníku (4x), zákony (2x), zákona, ústavu, zákon, návrh zákona, návrhem zákona, zákoně, zákoník |
NADTITULEK: VÝDĚLEK PŘI STUDIU
Kdyby čtyřiadvacetileté studentce Petře Špryňarové z Hradce Králové nepomáhali při studiích na vysoké škole finančně i její rodiče, jen stěží by každý měsíc vyšla s penězi. "Platí mi koleje, stravu i cestu do školy, což je zhruba měsíčně i pět tisíc korun. Skoro dva tisíce korun ještě měsíčně utratím za kulturu a jiné věci. Na to ale získám peníze z brigád. Vše bych ale z toho nezaplatila," popisuje studentka filozofické fakulty Ostravské univerzity.
Stejně si příležitostně přivydělávají při studiu na vysoké škole až dvě třetiny vysokoškoláků. Právě pro ně nyní vzniká pod taktovkou ODS nový návrh zákona o podpoře financování studentů při studiu na vysoké škole.
"Studenti by měli být díky němu na trhu práce ještě více zvýhodněni," vysvětluje Walter Bartoš (ODS). Novinka by se do poslanecké sněmovny mohla dostat do dvou měsíců.
Sto padesát hodin měsíčně
A co konkrétně by se pro studenty změnilo? Místo 150 hodin ročně by nyní mohli odpracovat 150 hodin měsíčně, aniž by za ně musel zaměstnavatel platit sociální a zdravotní pojištění.
To by mělo firmy více motivovat, aby studentům práci nabídly. Navíc studentská práce by měla nízké zdanění v nejnižší procentní sazbě, tedy patnáct procent.
"Studentské brigády by v zákoně byly navázány i na systém sociálních stipendií. Tedy i studentovi z chudé rodiny, který by si příležitostně přivydělával, by se nesnižoval nárok na sociální stipendium," podotýká Simona Weidnerová, poradkyně ministryně školství, která se na přípravě zákona podílí.
V podobné podobě bez návaznosti na sociální stipendia navrhovala ODS zákon o studentských brigádách již vloni. Tehdy však u poslanců neuspěla. Hlavně sociálním demokratům se tehdy nelíbilo, že by studenti měli být podporováni více než jiné skupiny zaměstnanců. Podobný názor budou pravděpodobně zastávat i nyní.
"Je to zbytečné znepřehlednění daňové soustavy. Už dnes desetitisíce lidí zneužívá statusu studenta a obchází daňové zákony. Tento krok by navíc státní rozpočet zatížil téměř miliardou korun," myslí si stínový ministr školství za ČSSD, Jiří Havel. Podle něj by více pomohlo, kdyby se studentům spíše zvýšila stipendia.
Pomohou i vysoké školy
Pravdou však je, že dosavadní zákoník práce pojem "studentské brigády" vůbec nezohledňuje.
"V zákoníku práce zoufale chybí typ pracovní smlouvy, který by umožňoval studentům si příležitostně přivydělat. Práce během studia přitom není jen výdělečnou činností, ale též součástí přípravy na budoucí povolání a také ke vstupu na pracovní trh," argumentuje Weidnerová.
Navíc v novém zákoníku práce, který platí od začátku ledna, je upřednostňována spíše práce v dlouhodobých pracovních úvazcích, před těmi flexibilními a krátkodobými, které by vyhovovaly právě studentům. "S novým návrhem zákona by se však toto mělo změnit. Navíc zaměstnávat studenty by bylo pro firmy snadnější a získali by i kvalifikovanější práci," vysvětluje Bartoš. Mnozí studenti podle něj totiž končí za pokladnami supermarketů.
Do zprostředkování práce by se tak ještě více měly například zapojit i samotné vysoké školy, které by spolupracovaly s pracovními agenturami. "Takto studentům pomáháme už nyní. Zprostředkováváme jim kontakt s jednotlivými firmami. Většinou se pak naši posluchači uplatní na pozicích asistentů, účetních, či IT pracovníků," říká Martin Lukeš z Rozvojového a poradenského centra VŠE v Praze.
Podle nedávného průzkumu Sociologického ústavu Akademie věd ČR vyplývá, že celkové náklady spojené se studiem jsou u studentů veřejných vysokých škol v průměru 3500 korun měsíčně. Rodiče jim přispívají každý měsíc zhruba dva tisíce korun. Zbytek si musí studenti vydělat na brigádách.
Jak si mohou studenti přivydělat
Brigády pro studenty dnes
Student může odpracovat nejvýše 150 hodin ročně, aniž by za něj zaměstnavatel musel platit zdravotní a sociální pojištění.
Vysoké zdanění studentské práce bez větších výhod.
V zákoníku práce neexistuje pojem "studentská brigáda". Zvýhodňuje spíše práce pro dlouhodobé pracovní úvazky.
Student většinou se zaměstnavatelem podepisuje dohodu o provedení práce, dohodu o pracovní činnosti nebo se nechá zaměstnat na běžný pracovní poměr.
Brigády v novém zákoně
Student může odpracovat i 150 hodin měsíčně, aniž by za něj zaměstnavatel musel platit zdravotní a sociální pojištění. To by mělo zvýšit zájem firem o práci studentů.
Zdanění práce studentů v nejnižší procentní sazbě, 15 procent.
Existuje v zákoníku práce pojem "studentská brigáda".
Student bude podepisovat se zaměstnavatelem nový typ pracovní smlouvy, který by umožňoval studentům si příležitostně přivydělat. Jednodušší by byla pro firmy i celá administrativa.
Zpracovatel: Anopress IT a.s.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz