V poslední době se stávají rozhodčí doložky předmětem mnoha odborných diskusí. Z tohoto důvodu považuje autor tohoto článku za užitečné podat stručné shrnutí nejnovější judikatury, která se k této problematice váže a v závěru článku uvést příklady platných rozhodčích doložek.
Situace ve šluknovském výběžku nyní může asi málokoho nechat lhostejným. Počátkem září se sešli starostové měst a obcí Šluknovského výběžku s ředitelkou Odboru prevence kriminality MV ČR a ředitelem Odboru bezpečnostní politiky MV ČR. Z jejich zasedání vzešlo tak zvané Šluknovské desatero,[1] tedy deset bodů, které starostové relevantně požadují…
Prezident Václav Klaus vetoval zákon, který zavádí trestní odpovědnost právnických osob. Změnu, která soudu dovoluje trestat i firmy, odmítl prezident s tím, že jde proti logickému trendu odbourávání institutu kolektivní viny, informoval mluvčí Hradu Radim Ochvat.
Výraz „pracovní posudek“ by snad mohl dosud mnohým zaměstnancům, ale i zaměstnavatelům, starších ročníků, připomenout kádrové posudky z dob dávno minulých... Pracovní posudek je však standardním, i když nepovinným, personálním (pracovněprávním) dokladem.
Parlament ČR schválil vládní návrh zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Návrh zákona nyní čeká jen na podpis prezidenta.
Soukromoprávní komunikace za využití Informačního systému datových schránek (ISDS) v současné době nedosahuje takové popularity, jakou si tvůrci zákonné úpravy možná představovali. Omezené využívání možnosti zasílat datové zprávy mezi subjekty, jež nejsou orgány veřejné moci, je jistě dáno i platnou právní úpravou. V rámci stávající právní úpravy…
Od 1. 1. 2012 dojde k poměrně významnému zvýšení základní nezabavitelné částky, jakož i hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy (tzv. výpočtové základny), uplatňovaných při, zvláště exekučních, srážkách ze mzdy a obdobných příjmů,[1] což v praxi v kontextu s tím, že v důsledku finanční krize a hospodářské recese a z nich vyplývajících…
V předešlém článku byly popsány změny ZP[1] v ustanovení týkajících se dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. V následujících řádcích bude navázáno na předchozí článek.
Soudní poplatky vybírají soudy České republiky za řízení a za jednotlivé úkony na základě zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění (dále jen zákon o soudních poplatcích). Během své existence byl zákon několikrát novelizován. Letos byla schválena rozsáhlá novela zákona o soudních poplatcích zákonem č. 218/2011 Sb., s účinností…
Rozhodčí doložku bude možné uzavírat pouze na samostatném papíře, nebude tedy nadále součástí textu smluv, práci rozhodců budou navíc nově moci dělat pouze lidé zapsaní v seznamu rozhodců ministerstva spravedlnosti. Zavádí to novela zákona o rozhodčím řízení, kterou 9. listopadu 2011 schválili poslanci.
Cílem tohoto článku je seznámit čtenáře s problematikou výkonu funkce člena představenstva akciové společnosti, jakožto závazku osobní povahy, což je podmínka vyplývající z ustanovení § 66 odst. 2 zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, v platném znění (dále jen „obchodní zákoník“ nebo „ObchZ“). Zároveň se nabízí možnost nahlédnout na toto téma…
Nejvyšší soud České republiky se několikrát ve svých rozhodnutích vyjádřil k vadám podání a k jejich důsledkům vyplývajícím pro další průběh insolvenčního řízení. Jedním z posledních rozhodnutí je usnesení Nejvyššího soudu, které bylo vyhlášeno pod sp. zn. 29 NSČR 23/2010-A-18 ze dne 22. září 2011. Tomuto rozhodnutí bych se chtěl ve svém příspěvku…
Smlouva o smlouvě budoucí, neboli pactum de contrahendo, je v praxi často využívána v případě, kdy smluvní strany mají zájem v dohodnuté době v budoucnu uzavřít smlouvu s určitým obsahem a pro tento případ si chtějí své právní vztahy předem v pevné a závazné formě písemně upravit. Z výše uvedeného vyplývá, že smluvními subjekty, které mohou, resp.
Ochrana spotřebitele je jednou z nejdůležitějších oblastí, na kterou se zaměřuje evropská legislativa a která je následně zohledňována také národní legislativou členských států Evropské unie. Na území České republiky je ochrana spotřebitele upravena zejména zákonem č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění (dál jen „zákon o ochraně…
Zaměstnavatel může být jako kterýkoliv jiný subjekt účastníkem občanského soudního řízení, ať jde o spor obchodní (kupř. se svým obchodním partnerem), občansko-právní (např. se svým zákazníkem či třeba pronajímatelem, jakožto vlastníkem nebytových prostor, v nichž zaměstnavatel podniká, nebo naopak nájemcem – kupř. služebního bytu v majetku…
Ústavní soud v úterý vyhověl Pavlu Hrstkovi z Liberce, který se domáhal určení neplatnosti smlouvy o půjčce a smlouvy o zajišťovacím převodu práva. Precedenční verdikt, který umožňuje spotřebitelům obracet se na soudy i když mají ve smlouvách rozhodčí doložky, vynesl soudce zpravodaj Jiří Nykodým.
Právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích je jedním ze základních prvků institutu ochrany osobnosti. Občanský zákoník[1] tak umožňuje, aby se fyzická osoba mohla dovolávat majetkového plnění v případě, že by se satisfakce uvedená v § 13, odst. 1 zdála jako nedostatečná. Vzhledem ke své materiální podstatě však podle judikatury podléhá promlčení…
Nejrozsáhlejší novela zákoníku práce („ZP“) od nabytí jeho účinnosti v r. 2007 obsahující přes 300 změnových bodů se sice ještě účinnou nestala, nicméně již nyní jsou některé z bodů této novely předmětem bouřlivých diskusí i kritiky v rámci (nejen odborné) veřejnosti. Tento článek se věnuje nové úpravě neplatnosti právních úkonů, která je…
Dne 26. října 2011 proběhlo v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR druhé čtení sněmovního tisku č. 370 – vládního návrhu novely zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“). Cílem novely má být v souladu s programovým prohlášením vlády zejména zvýšení transparentnosti a snížení korupce při zadávání veřejných…
Nabytí nebo zcizení v rámci běžného obchodního styku je jednou z výjimek uplatnění striktních požadavků ustanovení § 196a obchodního zákoníku („ObZ“) - tedy stanovení hodnoty převáděného majetku posudkem znalce jmenovaného soudem a případným schválením valnou hromadou, dochází-li k nabytí /převodu majetku do tří let od vzniku…
Souhlas dlužníka s plněním svého dluhu třetí osobou ve smyslu ustanovení 1936 odst. 1 o. z. představuje jednostranné, adresné právní jednání, učiněné ve vztahu k třetí osobě;...
Ustanovení § 2234 o. z. [pojem „movité věci, které má nájemce na (pronajaté) věci nebo v ní"] je nutno vykládat tak, že pronajímatel může zadržovací právo uplatnit (a zadržovací...
I lhůta pro přihlášení pohledávek na náhradu škody podle § 253 odst. 4 insolvenčního zákona je procesní lhůtou zákonnou a propadnou; prominout zmeškání této lhůty vylučuje § 83...
Institut nutné obrany nemůže být posuzován stejně v právu trestním jako v právu civilním. Trestní a přestupkové právo míří k sankcionování společensky závadného chování,...
Okolností (skutečností) odůvodňující „předpoklad“, že dlužník sleduje podáním návrhu na povolení oddlužení „nepoctivý záměr“, není (nemůže být) to, že přihlášená...
