Odložená daň a výsledná hodnota ve znaleckém posudku

První nesrovnalost může vzniknout v případě, že z titulu tohoto ocenění vzniká odložená daň. Auditor, který je zodpovědný za stanovení odložené daně a pro nějž je znalecký posudek jedním z podkladů pro její stanovení, má v některých případech problém rozlišit, zda výsledná hodnota uvedená ve znaleckém posudku již zahrnuje vliv této daně či nikoli. Zde je nutno poznamenat, že znalec není obvykle zodpovědný za stanovení odložené daně a tudíž většina znaleckých posudků nezahrnuje její vliv, pokud není její zahrnutí explicitně uvedeno. Obvyklý postup je potom následující:

• 1.  Znalec stanoví hodnotu podniku bez vlivu odložené daně
• 2.  Auditor na základě této hodnoty a účetních informací vypočítá odloženou daň
• 3.  Znalec následně tuto odloženou daň může zapracovat do znaleckého posudku, pokud je o to požádán. Znalec není povinen se ve znaleckém posudku vyjadřovat k odložené dani.

Další nedorozumění může vzniknout, pokud důvodem ocenění jsou transakce, při kterých je předmětem ocenění nepeněžitý vklad společníka dle § 59 obchodního zákoníku, změna právní formy dle § 367 zákona o přeměnách obchodních společností a družstev a od 1. 1. 2012 i při fúzi dle § 73 ve spojení s § 75, při rozdělení dle § 253 a § 254 ve spojení s § 256 zákona o přeměnách obchodních společností a družstev. Součástí závěrečného výroku ve znaleckém posudku totiž musí být (mimo jiné) dle zákona vyjádření, zda:

• a) hodnota nepeněžitého vkladu, odpovídá alespoň úhrnnému emisnímu kursu akcií, které mají být vydány jako protiplnění za tento nepeněžitý vklad, nebo částce, která se má započítávat na vklad do základního kapitálu společnosti s ručením omezeným (§ 59 OZ)
• b) výše čistého obchodního majetku obchodní společnosti nebo družstva odpovídá alespoň výši základního kapitálu společnosti podle projektu změny právní formy. Výše základního kapitálu společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti nemůže být v takovém případě vyšší, než je částka čistého obchodního majetku vyplývajícího z posudku znalce. (§ 367 přeměny)
• c) (při fúzi splynutím) částka odpovídá součtu vkladů do základního kapitálu nástupnické společnosti s ručením omezeným, jež se váží k obchodním podílům v nástupnické společnosti, které získají společníci této zanikající společnosti výměnou za obchodní podíly na této zanikající společnosti s ručením omezeným, nebo součtu jmenovitých hodnot akcií nástupnické akciové společnosti, jež mají být vydány pro akcionáře této zanikající akciové společnosti (od 1. 1. 2012 § 75 přeměny)
• d) (při fúzi sloučením) částka odpovídá alespoň částce zvýšení základního kapitálu, jež připadá na společníky dané zanikající společnosti, dochází-li ke zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění zanikající společnosti (od 1. 1. 2012 § 75 přeměny)
• e) (rozdělení se vznikem nových společností) částka odpovídá alespoň součtu vkladů do základního kapitálu nástupnické společnosti s ručením omezeným, jež se váží k obchodním podílům v nástupnické společnosti, které získají společníci této zanikající společnosti výměnou za obchodní podíly na této zanikající společnosti s ručením omezeným, nebo součtu jmenovitých hodnot akcií nástupnické akciové společnosti, jež mají být vydány pro akcionáře zanikající akciové společnosti (od 1. 1. 2012 § 253 přeměny)
• f) (rozdělení odštěpením) částka odpovídá alespoň částce zvýšení základního kapitálu, jež připadá na společníky dané zanikající nebo rozdělované společnosti (od 1. 1. 2012 § 253 a § 254 přeměny)

Ve znalecké praxi je totiž výše uvedené vyjádření a) až f) obvykle uvedeno za výslednou hodnotou, aniž by se znalec vyjadřoval k odložené dani po konzultaci s auditorem. Na následujících příkladech bude ilustrováno, k čemu může mylně dojít při interpretaci.

Příklad č.1:

Znalec stanovil hodnotu podniku na 19 mil. Kč, auditorem byla stanovená odložená daň z tohoto přecenění ve výši 2 mil. Kč mající charakter odložené daňové pohledávky.

Hodnota podniku v případě zohlednění vlivu odložené daně musí být tedy o 2 mil. Kč vyšší. Tato skutečnost může být názorně demonstrována v posudku znalce, ze zákona tomu však být nemusí, proto je nutné brát tuto skutečnost při chápání výsledné hodnoty v posudku na vědomí. Ve znaleckém posudku to může být vysvětleno např. takto:

Hodnota čistého obchodního majetku (nebo-li podniku) činí k datu ocenění XY částku 19 mil. Kč
Čistý obchodní majetek bez vlivu odložené daně činí částku 19 mil. Kč
Odložená daň činí částku 2 mil. Kč
Čistý obchodní majetek v případě zohlednění vlivu odložené daně činí 21 mil. Kč

Pokud znalec se znalec k odložené dani v posudku vůbec nevyjadřuje a za výslednou hodnotu podniku ve výši 19 mil. Kč doplní vyjádření, že hodnota odpovídá alespoň hodnotě základního kapitálu ve smyslu a) až f), může uvést auditora a zejména další zúčastněné v omyl, neboť ve skutečnosti tomu musí odpovídat hodnota ve výši 21 mil. Kč nikoli 19 mil. Kč.

V tomto případě, by nemělo dojít k žádným závažným pochybení, neboť hodnota základního kapitálu ve smyslu a) až f) by mohla správně dosahovat až 21 mil. Kč, zatímco zúčastnění by mohli pracovat s horním limitem 19 mil. Kč. Zásadnější problém však nastává, pokud z přecenění vzniká odložený daňový závazek.  

Příklad č.2:

Znalec stanovil hodnotu podniku na 21 mil. Kč, auditorem byla stanovená odložená daň z tohoto přecenění ve výši 2 mil. Kč mající charakter odloženého daňového závazku.

Hodnota podniku v případě zohlednění vlivu odložené daně musí být tedy o 2 mil. Kč nižší. Ve znaleckém posudku lze vysvětlit tuto skutečnost mimo jiné takto:

Hodnota čistého obchodního majetku činí k datu ocenění XY částku 21 mil. Kč
Čistý obchodní majetek bez vlivu odložené daně činí částku 21 mil. Kč
Odložená daň činí částku 2 mil. Kč
Čistý obchodní majetek v případě zohlednění vlivu odložené daně činí 19 mil. Kč

Pokud znalec se znalec k odložené dani v posudku vůbec nevyjadřuje a za výslednou hodnotu podniku ve výši 21 mil. Kč doplní vyjádření, že hodnota odpovídá alespoň hodnotě základního kapitálu ve smyslu a) až f), může uvést auditora a zejména další zúčastněné v omyl, neboť ve skutečnosti tomu musí odpovídat hodnota ve výši 19 mil. Kč nikoli 21 mil. Kč.

V tomto případě by mohlo dojít k pochybení, neboť hodnota základního kapitálu ve smyslu a) až f) by měla správně dosahovat maximálně 19 mil. Kč, zatímco zúčastnění by mohli pracovat s horním limitem až 21 mil. Kč. Tímto způsobem by mohl být uměle nadhodnocen základní kapitál ve smyslu a) až f). Při změně právní formy na akciovou společnost s veřejnou nabídkou akcií by v tomto případě nedosahoval čistý obchodní majetek podniku ani zákonné minimální výše 20 mil. Kč nutné k změně právní formy.

Shrnutí

Za stanovení odložené daně je zodpovědný auditor, nikoli znalec. Aby nedošlo k interpretačním nesrovnalostem mezi zainteresovanými stranami, je vhodné odloženou daň v posudku uvádět, a to zvláště v případech, kdy vzniká z přecenění odložený daňový závazek a ve znaleckém posudku se musí znalec vyjádřit, zda výsledná hodnota dosahuje alespoň hodnoty započitatelné pro další účely. Toto jsou jedny z důvodů, kdy je nezbytná součinnost znalce a auditora při zachování nestrannosti a nezávislosti výkonu činnosti obou profesí.

Ing. Pavel Tůma,
konzultant společnosti NSG Morison znalecký ústav s.r.o.

NSG Morison znalecký ústav s.r.o.
 
Jakubská 647/2
110 00 Praha 1
 
Tel.:   +420 224 800 930
Fax:   +420 224 810 360
e-mail: znaleckyustav@nsgmorison.cz  

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz