Soudní rozhodnutí

Ustanovení stanov o způsobu jednání právnické osoby není vnitřním omezením jednatelského oprávnění ve smyslu ustanovení § 191 odst. 2 obch. zák., ale ustanovením odchylného způsobu jednání jménem společnosti podle ustanovení § 191 odst. 1 téhož předpisu.

Zjevně nesprávné rozhodnutí státního orgánu, jímž bylo účastníku řízení přikázáno něco, co nebylo a ani nemohlo být předmětem řízení, neboť to náleželo někomu jinému, v řízení nezúčastněnému, přičemž to bylo účastníkům jako nesporná skutečnost známo, nemůže mít za následek vznik dobré víry účastníka řízení. Obecně platí, že oprávněný držitel by…

Výši bezdůvodného obohacení záležejícího v užívání nebytových prostor určí soud peněžitou částkou, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání obdobných nebytových prostor, zpravidla právě formou nájmu, a kterou by nájemce za obvyklých okolností byl povinen plnit podle nájemní smlouvy. Bylo-li nájemné v posuzovaném…

Pravomocné rozhodnutí soudu, kterým by bylo určeno, že je neplatná zástavní smlouva, na základě které bylo zřízeno zástavní právo k nemovitosti nic nevypovídá o tom, zda na nemovitosti vázne, či nevázne zástavní právo. O takové skutečnosti může vypovídat jen pravomocné soudní rozhodnutí, které by určovalo, že tu zástavní právo…

Pro označení nemovitosti v rozhodnutí o určení majetku do dědictví je rozhodující stav označení nemovitosti v příslušné evidenci nemovitostí v době vydání (vyhlášení) rozhodnutí, nikoli ke dni úmrtí zůstavitele. Žaloba o vydání části pozemku je přesná a určitá nejen tehdy, jestliže je část pozemku označena v připojeném geometrickém plánu, ale i…

Obstarání obdobné věci znamená také její koupení. Proto při stanovení přiměřené náhrady za spoluvlastnický podíl je třeba vycházet nejen z obvyklé ceny zjištěné ze základní ceny nemovitostí podle cenového předpisu, ale přihlížet i k cenám, za něž byly prodány obdobné nemovitosti v téže lokalitě. Přiměřená náhrada tudíž musí odrážet poptávku a…

U závěti není ve smyslu ustanovení § 3 zákona 403/1990 Sb. rozhodné, zda byla závěť pořízena před tím, než došlo k odnětí vlastnického práva k nemovitým, popřípadě movitým věcem. Dědicem ze závěti není jen ten, kdo měl podle závěti obdržet pouze individuálně určenou věc nebo právo, pokud ovšem nejde přímo o věc, která byla odňata ve smyslu…

Závěr o tom, zda je v trestní věci u obviněné osoby zavinění ve smyslu trestního zákona a v jaké formě (§ 4, § 5 tr. zák.), je sice závěrem právním, ovšem tento právní závěr o subjektivních znacích trestného činu se musí zakládat na skutkových zjištěních soudu vyplývajících z provedeného dokazování stejně, jako závěr o objektivních znacích…

Zajišťovacím převodem práva dochází - byť podmíněně - ke změně v osobě nositele práva. V případě, že bude závazek splněn, obnovuje se bez dalšího původní stav. O takovou situaci však nejde v případě, kdy by vlastnické právo mělo přejít z jedné osoby na druhou teprve v případě, nebude-li vlastní závazek…

Předmětem vydržení může být jen taková věc, která může být předmětem právních vztahů. Jde-li o vydržení vlastnického práva, musí jít o věc, která může být předmětem vlastnictví. Místnost takovou věcí není a nemůže být předmětem vydržení vlastnického práva.

Žádné procesní ustanovení nebrání tomu, aby jeden a týž nárok byl žalobcem současně (samostatně) vymáhán po více žalovaných, s tím rizikem, že vůči některým (těm, jež pasivně legitimováni nejsou) ve sporu uspět nemůže.

Zavinění jako obligatorní znak trestného činu musí v případě trestného činu pomluvy zahrnovat skutečnost, že údaje sdělované obviněným jsou nepravdivé a současně způsobilé značnou měrou ohrozit vážnost osoby dotčené pomluvou. V případě trestného činu pomluvy podle § 206 odst. 1 tr. zák. postačuje existence nepřímého úmyslu podle § 4 písm. b) tr.

Neoprávněná výhoda ve smyslu trestného činu zkrácení daně může spočívat i v tom, že pachatel dosáhl v rozporu se zákonem snížení své daňové povinnosti vůči státu a měl tak k dispozici finanční prostředky, které by jinak musel použít k platbě daní.

Povahou věci ve formulaci „neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat“, uvedené v první větě § 107 odst. 5 OSŘ, se rozumí hmotněprávní povaha předmětu řízení, která brání pokračování v řízení mj. tam, kde práva a povinnosti, o něž v řízení jde, jsou vázány podle hmotného práva na osobu účastníka řízení a nepřechází na právní…

Realizuje-li banka příkaz klienta, aniž tento příkaz splňuje smluvně stanovené podmínky, jedná tak v rozporu s takovýmto smluvním ujednáním a takové jednání je nutno hodnotit jako porušení smlouvy.

Ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. se nepoužije, jestliže přímá aplikace příslušného ustanovení zákona vede k témuž výsledku, k němuž má vést použití tohoto ustanovení občanského zákoníku.

Povinnost tvrdit, že nebyl dodržen postup stanovený pro doručování, nabídnout ke svému tvrzení důkazy a jejich prostřednictvím své opačné tvrzení prokázat, stíhá adresáta. Tento důsledek však lze spojovat jen s doručenkou, která má všechny náležitosti, jež vyžaduje právní předpis. V případě, že tomu tak není, musí být vždy zkoumáno, zda byl…

Pro úvahu, zda na straně přihlašovatele pohledávky do konkursu došlo v průběhu sporu o určení pravosti jeho pohledávky k procesnímu nástupnictví formou singulární sukcese, nejsou rozhodné listiny (smlouvy o postoupení pohledávek), nýbrž to, kdo se stal procesním nástupcem konkursního věřitele v konkursním řízení.

Pokud napadená osoba drží věc, jíž se pachatel má v úmyslu zmocnit, musí tento pachatel překonat její odpor věc dobrovolně nevydat, a tak za tímto účelem musí použít nutný stupeň násilí, které sice navenek působí pouze vůči věci, ale současně zasahuje i proti konkrétní osobě, jež věc drží a nemá vůli ji vydat. Ani výjimečně malá intenzita násilí…

Pouze ze skutečnosti, že určitý závazkový vztah je upraven jen v zákoníku občanském, nelze bez dalšího dovozovat, že jde o vztah občanskoprávní.