Poplatek na činnost Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami lze vyměřit jen z objemu těch vkladů, jež se v důsledku opatření regulujících činnost družstevní záložny nestaly pro vkladatele dočasně nebo trvale nedostupnými.
Jestliže účelem jednání obviněného není vlastní obohacení, ale udržení chodu obchodní společnosti v beznadějné ekonomické situaci, nejedná se o okolnost, kterou lze z hlediska společenské nebezpečnosti hodnotit jako okolnost, která by ve prospěch obviněného mohla být hodnocena jako okolnost tuto společenskou nebezpečnost…
Nic nebrání bez dalšího tomu, aby práva z jízdenky ve smyslu vyhlášky č. 175/2000 Sb uplatňovala jiná osoba než ta, která jízdenku zakoupila.
Pro vznik bezdůvodného obohacení investicemi do cizí nemovitosti, jejichž důvodem byla neplatná smlouva o nájmu nebytových prostor (neplatný právní úkon), je rozhodující okamžik vynaložení takových nákladů.
Sama skutečnost, že neexistovala stavba, ve vztahu ke které byla uzavřena smlouva o omezení převodu nemovitostí, neznamenala, že takovouto smlouvu nebylo možné platně uzavřít.
Závěr, že porušení povinností nájemce bylo hrubé, lze učinit pouze na základě konkrétních zjištění a tento musí být odůvodněn jak z hledisek objektivních, tak subjektivních, přehlédnout nelze ani povahu konkrétních poměrů panujících v daném nájemním vztahu. Nerespektování správního rozhodnutí o změně užívání části sklepa a nepřestěhování si tak…
Skutečnost, že nájemce nebytových prostor následně po uzavření neplatné nájemní smlouvy umožnil podnájemci, aby v nebytových prostorách provozoval svou živnost (tedy s předmětem nájmu dál disponoval), ještě nečiní podnájemce příjemcem plnění ze strany majitele nemovitosti, a nemění nic na tom, že účastníkem neplatné smlouvy zůstal nájemce…
Vztahy týkající se obchodního rejstříku, které nejsou upraveny v občanském zákoníku, se použijí i na tzv. absolutní neobchody, tj. i na kupní smlouvu o převodu vlastnictví k nemovitostem, která je upravena v občanském zákoníku v ust. § 588 a násl. obč. zák.
Pokud použitá právní kvalifikace přichází v úvahu, avšak popis skutkových okolností, které ji odůvodňují, není dostatečně výstižný a přesný, nic nebrání v jeho doplnění a upřesnění tak, aby všechny zákonné znaky trestného činu, resp. trestných činů, jimiž byl uznán vinným, popsaný skutek náležitě vyjadřoval. Takovéto doplnění rozhodných skutkových…
Sama okolnost, že zaměstnanec neučinil včasné a účinné opatření k ochraně majetku zaměstnavatele, ještě neznamená, že se automaticky jedná o závažné porušení pracovní kázně.
Soud může upravit užívání věci ve společném jmění manželů tak, že ji bude užívat výlučně jeden z manželů, i tehdy, když druhý manžel jinou společnou věc sloužící stejnému účelu bez souhlasu manžela prodá a pro svoje potřeby používá věc téhož druhu, náležející osobě, se kterou sdílí společnou…
Usnesením obsahujícím výzvu k odstranění vad žaloby je třeba účastníku především sdělit, v čem spočívá vada jeho podání (např. že chybí označení žalovaného, údaj o tom, čeho se domáhá) nebo proč je podání nesrozumitelné či neurčité (např. že o osobě žalovaného uvedl takové údaje, na základě kterých nelze jednoznačně dovodit, kdo má být účastníkem…
V případě absence náležitostí sdělení obvinění u úmyslných trestných činů vůbec nenastávají následky sdělení obvinění.
Jestliže soudní praxe dovodila, že důkazem způsobilým prokázat přechod, případně převod práva je i listina soukromá, je-li opatřena ověřenými podpisy, pak tím spíše musí platit a platí, že takovým důkazem je listina – notářem přímo vydaná – osvědčující shodné souhlasné prohlášení obou účastníků smlouvy, že smlouvu, kterou před notářem…
Součásti věci je součást, jejíž oddělení znamená pro věc hlavní (nikoliv též pro její oddělovanou součást) újmu na její hodnotě. Znehodnocením nemusí být jen ztráta hodnoty peněžní (byť ta bývá zpravidla výsledným odrazem ztráty jakýchkoliv jiných hodnot), nýbrž může jít i o znehodnocení funkční, estetické či jiné. Znehodnocením se míní stav, kdy…
Jestliže je obviněný na svobodě a byl k veřejnému zasedání řádně předvolán, lze veřejné zasedání konat v jeho nepřítomnosti, pokud odvolací soud dospěje k závěru, že jeho účast ve veřejném zasedání není vzhledem k povaze věci nezbytně nutná. Pokud se pak obviněný po řádném doručení předvolání k veřejnému zasedání dostane do vazby nebo do výkonu…
Mezi jednotlivé složky práva na obhajobu obviněného, patří také jeho právo na volbu procesní taktiky, jíž zamýšlí svůj záměr v řízení před soudem prosadit. Svobodná volba prostředků obhajoby obviněného má však své limity, které nemůže obviněný překročit. Jednání obviněného, jímž by se ve snaze uplatnit svou obhajobu před soudem, dopustil jiného…
Na základě ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. nelze zamítnout žalobu o vyklizení nebytových prostor, jestliže smlouva o jejich nájmu je absolutně neplatná. Je-li pronajímatel podle neplatné smlouvy vlastníkem (spoluvlastníkem) nemovitosti, v níž jsou umístěny smlouvou dotčené nebytové prostory, svědčí mu i právo na ochranu tohoto vlastnictví, neboť…
Všechny okolnosti důležité z hledisek uvedených v § 3 odst. 4 tr. zák. je nutno nejen zjišťovat, nýbrž je také objektivně (tj. bez přeceňování nebo podceňování některých z nich) hodnotit a je třeba vždy uvést, zda a do jaké míry ta či ona okolnost zvyšuje nebo snižuje stupeň nebezpečnosti činu pro společnost.
Neplněním vyživovací povinnosti se rozumí, že oprávněné osobě se nedostane všeho, co je obsahem vyživovací povinnosti. Z hlediska trestní odpovědnosti je nerozhodné, zda oprávněné osobě je plněno dobrovolně nebo na základě výkonu rozhodnutí. Při rozhodování o vině posuzuje soud samostatně rozsah vyživovací povinnosti, je nutné vždy určit alespoň v…
Náhradu nákladů poškozených v adhezním řízení podle § 154 odst. 1 trestního řádu nelze vyloučit jen kvůli plnění z pojištění odsouzeného a obecné soudy musí její případné...
Autonomie vůle představuje elementární podmínku fungování právního státu [srov. nález ze dne 11. 11. 2009 sp. zn. IV. ÚS 128/06 (N 235/55 SbNU 267)] s tím, že jde o jeden z projevů...
Případem extrémního nesouladu mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými a právními zjištěními odporujícím čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je rozhodnutí, ve...
Nesprávným poučením o přípustnosti dovolání v trestním řízení dochází k porušení práva obviněného na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Přímým adresátem (procesu) uznání cizozemského rozhodnutí je stát, jenž na základě jím zvoleného nebo smluvně ujednaného postupu akceptuje cizí rozhodnutí co do účinků s ním...
