Slouží-li institut přezkumu zprávy o vztazích znalcem k vyrovnání informačního deficitu menšinových akcionářů, nelze po nich spravedlivě požadovat, aby již v návrhu na jmenování znalce k přezkumu zprávy o vztazích přesně a vyčerpávajícím způsobem popsali, v čem spočívá nesprávnost zprávy o vztazích. Pokud by menšinoví akcionáři věděli, v čem…
Konstrukce přechodu trestní odpovědnosti podle ustanovení § 10 odst. 1 t. o. p. o. nevyvolává v právní teorii pochyby o tom, že k ní dochází ve všech případech univerzální sukcese, v nichž na právního nástupce přecházejí všechna práva a všechny povinnosti. Aplikace § 10 odst. 1 t. o. p. o. přichází v úvahu i v některých případech singulární…
Při rozhodování o vytváření fondu budoucích oprav a na něj vázaného finančního příspěvku, postačí, bude-li záměr většinového spoluvlastníka konkretizován alespoň v takovém rozsahu, aby si menšinový spoluvlastník mohl učinit představu o konkrétní druhové podobě investic, kterou lze předpokládat.
Ani specifika rozhodčího řízení nemohou být argumentem pro závěr, že rozhodce nemusí dbát o předvídatelnost svého rozhodování. Překvapivost rozhodčího nálezu může být dána i v případě, kdy sice nejsou splněny podmínky pro poučení účastníků řízení podle ustanovení § 118a odst. 2 o. s. ř., ale kdy je originálním právním posouzením věci rozhodčím…
Nejmírnějším prostředkem zásahu do rodičovské odpovědnosti v zájmu dítěte, který má nesankční povahu, je pojímáno pozastavení (sistace) výkonu rodičovské odpovědnosti soudním rozhodnutím podle ustanovení § 869 odst. 1 o.z. V historickém i nynějším pojetí byly a jsou důvodem k tomuto zásahu vždy závažné objektivní překážky bránící rodiči ve výkonu…
K prokázání vědomé účasti na podvodu na DPH postačí, zjistí-li správce daně řadu nepřímých indicií, které ve svém souhrnu prokazují, že se daňový subjekt podvodu na DPH účastnil a že o tom musel vědět. Správce daně však nemusí prokázat, že daňový subjekt věděl o tom, u kterého článku řetězce byla identifikována chybějící daň a v jakých detailech…
Veřejný ochránce práv, jehož pravomoc je zakotvena v zákoně, je státním orgánem ve smyslu § 3 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. Není přitom rozhodné, že v rámci své činnosti nerozhoduje o právech a povinnostech jiných subjektů cestou individuálních nebo obecně závazných aktů. Výkon veřejné moci ve smyslu § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., musí nutně…
Z pohledu věřitele je prominutí dluhu právní jednání „ve prospěch dlužníka“; je jen na vůli věřitele, zda se rozhodne prominout dlužníku jeho dluh, případně zda prominutí dluhu (jeho účinky) bude vázat na splnění podmínky. Bude-li právní jednání (prominutí dluhu) vázáno na splnění odkládací podmínky, nastanou (vzniknou) účinky prominutí dluhu…
I v dovolacím řízení je vyloučení advokáta z obhajoby soudem možné jen na základě zákonem stanoveného postupu, přičemž postup dle § 37a trestního řádu vyžaduje poskytnutí možnosti k vyjádření, potažmo přiměřeného časového prostoru k volbě jiného obhájce. Jinak dochází k porušení práv a svobod ústavně zaručených čl. 36 odst. 1 a čl. 40 odst. 3…
Nejvyšší soud ze své pravomoci sjednocovat civilní judikaturu může rozpracovat podmínky pro aplikaci zákonného ustanovení v různých situacích, například i s využitím teleologické redukce pro specifické případy. Nejvyššímu soudu však nepřísluší obecně popřít zákonodárcem nově zavedený princip obohacení pro valorizaci vnosů do společného jmění a…
Výživné, resp. jeho zvýšení, se coby nárok samotného dítěte při prokázané změně poměrů nezletilého zásadně přiznává od relevantní změny poměrů, a to i zpětně za dobu nejdéle tří let ode dne zahájení řízení. Pokud obecné soudy zvolily opačný výklad a v napadených rozhodnutích koncipovaly zpětné zvyšování výživného jako výjimečné a zároveň podmíněné…
Pokud stížnostní soud rozhodne o stížnosti, aniž by vyčkal na její (stěžovatelkou) ohlášené doplnění (odůvodnění blanketního podání), přičemž nestanoví konkrétní lhůtu pro takové doplnění a ani v odůvodnění usnesení neuvede relevantní důvod pro nutnost vydat rozhodnutí o stížnosti neprodleně, zasahuje takovým postupem do práva na přístup k soudu…
Jen zvláště závažná vada by mohla vyvolat nicotnost aktu, kterým Ministerstvo vnitra rozhodlo podle § 2 odst. 2 dekretu prezidenta republiky č. 33/1945 Sb., o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské, že československé státní občanství se zachovává. O zvláště závažnou vadu nejde, je-li takový akt Ministerstva…
Soud poruší právo účastníka řízení na přístup k soudu zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, neobsahuje-li písemné vyhotovení rozhodnutí v souladu s rozsudkem velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 11. 2023 sp. zn. 31 Cdo 1178/2023 poučení o dovolání podle toho, zda v době vydání…
Rozhoduje-li soud po kasačním rozhodnutí Nejvyššího soudu o náhradě nákladů řízení, je povinen zohlednit důvod, který vedl jej k zamítnutí žaloby. Důvod zamítnutí žaloby umožní při posuzování úspěchu či neúspěchu ve věci rozlišit, zda jde o rozhodnutí ve prospěch žalobce či žalovaného.
Kasační závaznost nálezu vyžaduje bezpodmínečné následování nálezu v téže věci, a to nejen obecnými soudy, ale i Ústavním soudem samotným. Také sám Ústavní soud je nálezem v téže věci přísně vázán.
Podle čl. 105 Ústavy lze na samosprávu přenést výkon vrchnostenské i nevrchnostenské státní správy.
O nevyhovění žádosti o přijetí opatření na ochranu před druhotnou újmou podle § 17 a § 20 odst. 4 zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů), rozhodují orgány činné v trestním řízení usnesením, proti němuž je přípustná stížnost, která má odkladný účinek, a to analogicky podle § 51a…
Odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu odmítajícího podané dovolání z důvodu, že nebylo shledáno přípustným podle § 237 občanského soudního řádu, musí splňovat požadavky předvídatelnosti a srozumitelnosti, což znamená, že z něj musí být dostatečně patrno, z jakých důvodů bylo o něm rozhodnuto právě tímto…
Nikoli každá vnitřní rozpornost v odůvodnění soudního rozhodnutí zakládá jeho neústavnost. Pokud se však vnitřní rozpornost týká posouzení klíčové otázky, na které rozhodnutí soudů stojí, vnitřní rozpornost může nabýt ústavněprávního významu. Taková vnitřní rozpornost odůvodnění totiž zásadním způsobem snižuje důvěru občanů v právo a…
Každý schválený reorganizační plán musí splňovat předpoklady uvedené v § 348 odst. 1 písm. a/, b/, d/ a e/ insolvenčního zákona. Zákonnost, poctivost, vyšší uspokojení než v...
Jakkoli Nejvyšší soud připustil výjimku z pravidla obsaženého v § 140a odst. 1 věty druhé insolvenčního zákona v tom směru, že zákaz pokračování v řízení nebrání tomu, aby...
Veřejnoprávní povaha činnosti nebo veřejně prospěšný účel nehrají zásadní roli při vymezení spotřebitelské smlouvy, respektive práva na ochranu spotřebitele. Platí sice, že...
Pohledávka spoluvlastníků na vydání bezdůvodného obohacení, které získala třetí osoba užíváním společné věci, je pohledávkou solidární (§ 1877 a násl. o. z.), kterou může v...
Má-li být v řízení podle části páté o.s.ř. soudem (zcela nebo zčásti) znovu projednána věc, je rozsah, v jakém soud věc projedná a rozhodne, určován jednak tím, o jaké věci...
