V nálezu sp. zn. IV. ÚS 68/94 ze dne 15. prosince 1994 (N 63/2 SbNU 189) bylo zdůrazněno, že to, zda existuje, nebo neexistuje zásadní překážka podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, bránící ve vydání pozemku (zejména, zda stavba brání zemědělskému využití pozemku)…
Jestliže český občan žádá (prostřednictvím soudu cizího státu) o uznání a výkon rozhodnutí soudu cizího státu, ukládající mu nepodmíněný trest odnětí svobody, s cílem vykonat tento trest na území České republiky, nemohou obecné soudy nepokračovat v uznávacím řízení bez dalšího pouze proto, že má odsouzený trvalý pobyt hlášen na obecním úřadu. V §…
Právo na ušlý zisk jakožto aspekt práva na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím orgánu veřejné moci podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod zahrnuje právo na to, co by poškozený za běžných okolností reálně získal, nedošlo-li by k nezákonnému jednání orgánu veřejné moci. Dospějí-li soudy k závěru, že stěžovateli náleží…
Pokud soud při rozhodování o žádosti o upuštění od výkonu trestu vyhoštění dle § 350h odst. 4 trestního řádu postupuje dle právní úpravy dřívější, než je právní úprava účinná v době jeho rozhodování, přičemž novější právní úprava je pro odsouzeného výhodnější, porušuje jeho právo na soudní ochranu podle článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a…
Ustanovení § 92 odst. 4 trestního zákoníku výslovně předpokládá započtení doby, po kterou odsouzený vykonával povinnost zdržovat se ve stanoveném časovém období v určeném obydlí nebo jeho části, jež mu byla uložena podle § 73 odst. 3 trestního řádu, do trestu pravomocně uloženého pro týž skutek. Postrádá-li toto ustanovení pravidlo pro případné…
Pokud se soud rozhodující o podmíněném propuštění z trestu odnětí svobody (§ 88 násl. trestního zákoníku) v odůvodnění rozhodnutí nevypořádá se všemi rozhodnými skutečnostmi, ale odkáže jen na trestní minulost odsouzeného (a ostatní důležité okolnosti pomine), poruší právo odsouzeného na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a…
Pokud obecný soud neprokáže podmínku naléhavosti pro možnost vydání předběžného opatření, kterým měla být upravena péče o nezletilé, a postupuje v rozporu s požadavky § 75c občanského soudního řádu, porušuje právo účastníků řízení na řádný proces.
Je chybou, pokud obecný soud svoje úvahy, které by mohly být relevantní pro jeho rozhodnutí ve věci, nesdělil účastníkům přímo v rozhodnutí napadeném ústavní stížností, nýbrž teprve ve vyjádření k ní, a zpětně tak toto odůvodnění „dovysvětlil“. Ústavní soud je totiž „kasační soud“, který přezkoumává napadená rozhodnutí podle jejich obsahu a…
Čím déle řízení trvá, tím přísnější požadavky plynoucí z práva na projednání věci bez zbytečných průtahů (čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod) se na ně vztahují. Postup, který je ospravedlnitelný v kratším řízení, tudíž může u dlouhotrvajícího řízení představovat již neústavní průtah v…
Rozhoduje-li soud o stížnosti odsouzené osoby proti usnesení o přiznání náhrady nákladů poškozenému, musí dát poškozenému možnost se k odůvodnění stížnosti vyjádřit, nerozhodne-li se jí zcela zamítnout či odmítnout.
Porušením práva na přístup k soudu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je požadavek, aby instanční stížnost podle § 143 odst. 1 trestního řádu byla podána již v době, kdy stěžovateli nejsou známy důvody, pro něž byl v předchozím řízení neúspěšný a které zjistí teprve z písemného vyhotovení…
Chce-li soud v řízení ve věcech péče soudu o nezletilé překročit návrhy účastníků řízení ve smyslu § 26 zákona 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, musí umožnit účastníkům řízení vyjádřit se ke všem skutkovým zjištěním a změnám právního hodnocení, zvlášť mohou-li vést k zásadním změnám dosavadního uspořádání péče. Jinak se soud v…
Stížnostní soud je ve věci hodnocení trvání existence vazebních důvodů povinen se vypořádat s konkrétními námitkami uplatněnými obviněným ve stížnosti a řádně odůvodnit své rozhodnutí ponechat jej ve vazbě. Nesplněním této přezkumné povinnosti stížnostní soud poruší právo na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a…
Postup obecného soudu, který nepřizná uplatněný adhezní nárok, ač jsou pro to splněny zákonné podmínky, je porušením ústavně zaručeného práva oběti na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny.
Splní-li daňový subjekt své daňové povinnosti přesně podle zákona, je daňové řízení zahájeno podáním daňového tvrzení daňovým subjektem a reálně ukončeno rozhodnutím správce daně o stanovení daně, která by měla být v mezidobí uhrazena a toto dílčí řízení končí pouze uložením platebního výměru ve spise, pokud se stanovená částka shoduje s částkou…
Úprava § 399 odst. 2 z. o. k. je dispozitivní. Stanovy mohou umožnit přítomnost více osob doprovázejících akcionáře na valné hromadě. Stanovy mohou právo akcionáře na doprovod také i omezit (určením podmínek, které musí doprovázející osoba splňovat), či úplně vyloučit. Ustanovení § 399 odst. 2 z. o. k. ani na něj navazující případná úprava ve…
Závěr, zda došlo k zásahu do práva na soukromí osoby sledováním kamerou souseda při užívání veřejné komunikace k přístupu k vlastní nemovitosti je třeba učinit za pomoci třístupňového testu proporcionality, a to testu vhodnosti, potřebnosti a poměřování.
Zkoumání, zda dovolání je objektivně přípustné, předchází posuzování tzv. subjektivní přípustnosti dovolání. Je tomu tak proto, že k podání dovolání je oprávněn pouze ten účastník, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma (jakkoli nepatrná) odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší. Žalobce (proto) není osobou…
Změna prohlášení vlastníka (§ 1169 o. z.) nespadá pod pojem správy domu a pozemku v bytovém spoluvlastnictví definovaný v § 1189 o. z., ale souvisí se spoluvlastnickým vymezením a výkonem spoluvlastnického práva, přičemž o otázkách týkajících se vlastnictví či spoluvlastnictví jednotlivých vlastníků jednotek společenství vlastníků není oprávněno…
Má-li soud učinit závěr, jestli je nedoplatek či přeplatek z vyúčtování služeb splatný, nebo zda poskytovatel služeb splnil svou povinnost provést vyúčtování, musí posoudit, zda je vyúčtování řádné. Z úřední povinnosti soud zejména zkoumá, zda poskytovatel služeb uvedl ve vyúčtování všechny právními předpisy předepsané náležitosti; jinak je zkoumá…
Žalobou z lepšího práva se rozumí žaloba, kterou se třetí osoba domáhá po tom, komu byla z majetkové podstaty (výtěžku jejího zpeněžení, jímž mohou být i splátky při...
Za situace, kdy jsou podle § 14 odst. 1 písm. a) zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů („ZESM“) údaje o skutečných majitelích zapsané v evidenci skutečných majitelů...
Jestliže osoby nadané popěrným právem nepopřely pohledávku věřitele přihlášenou do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka jako pohledávku s právem na uspokojení ze...
Žádosti poplatníka podle § 9 odst. 4 písm. c/ zákona o soudních poplatcích založené na tvrzení, že „nemohl poplatek dosud zaplatit“, avšak očekává, že mu jeho dlužník brzy...
Jestliže „osoba s právem postihu“ přihlásí regresní pohledávku (v souladu s § 173 odst. 3 a § 183 odst. 3 insolvenčního zákona v odpovídajícím znění) do insolvenčního řízení...
