Již nadále nemohou být aplikovatelné závěry vyslovené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2021, sp. zn. 32 Cdo 3546/2020, o kategorickém vyloučení možnosti protiústavního zásahu do práva podnikat (čl. 26 odst. 1 Listiny) v případě uzavření úhradového dodatku, i kdyby ujednaný způsob stanovení ceny zdravotních služeb nepokrýval ani nezbytné…
Podmínkou pro uložení ochranného opatření spočívajícího v zabrání věci nebo v zabrání části majetku osobě odlišné od obžalovaného je návrh státního zástupce. Ten může být učiněn již v obžalobě (návrhu na potrestání), v průběhu hlavního líčení nebo mimo ně. Je pak nezbytné, aby soud jednal s takovou osobou od podání uvedeného návrhu jako se…
Odměna insolvenčního správce se ve smyslu ustanovení § 2a vyhlášky 313/2007 Sb. ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 38 odst. 1 insolvenčního zákona určuje z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek i tehdy, jde-li o více přihlášek téhož věřitele. Právo insolvenčního soudu postupovat u takto určené odměny podle § 38 odst. 3 věty druhé…
Pro určení místní příslušnosti soudu ve smyslu § 320 odst. 2 tr. ř. k řízení o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody podle § 331 odst. 1 tr. ř. je rozhodující, ve které věznici odsouzený v době zahájení tohoto řízení vykonává trest odnětí svobody.
Institut zákonného soudce ve smyslu čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je důležitým prvkem právní jistoty, jejíž prolomení je nutno chápat jako postup nestandardní a zcela výjimečný. Proto při rozhodování, zda má být postupováno podle § 262 trestního řádu, musí být tento procesní postup odůvodněn vysokou pravděpodobností, že v případě…
Odmítne-li dovolací soud dovolání pro nepřípustnost podle § 237 zákona 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, aniž by byl důvod nepřípustnosti naplněn, poruší tím ústavně zaručené základní právo dovolatele na soudní ochranu a přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a…
Součástí ústavní ochrany soukromého a rodinného života (podle čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod) je rovněž právo na přiměřeně vysoké finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu, jehož výše musí dostatečně odrážet intenzitu zásahu do uvedených práv.
Při určování výše finanční náhrady za odňaté a nevydané pozemky musí správní orgány i obecné soudy vycházet ze třech podmínek: 1. přiměřená a rozumná výše náhrady, 2. náhrada nemusí být nutně ekvivalentem aktuální tržní ceny, 3. výše náhrady musí naplňovat účel restitučního zákonodárství, tj. odčinění nebo zmírnění majetkových křivd tak, jako by…
Obviněnému nelze při posuzování jeho návrhu ve smyslu § 33 odst. 2 trestního řádu klást jakýmkoli způsobem k tíži skutečnost, že má v daném trestním řízení jím zvoleného obhájce (obhájce na plnou moc).
Při rozhodování, zda má být postupováno podle § 262 trestního řádu, musí být brán zřetel na to, že institut zákonného soudce (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) je důležitým prvkem právní jistoty, jejíž prolomení je nutno chápat jako postup nestandardní a výjimečný, ale v odůvodněných případech dovolený. K tomuto postupu lze proto…
Základní právo na informace o životním prostředí podle čl. 35 odst. 2 Listiny základních práv a svobod lze na základě zákona podmínit úhradou za poskytnutí takových informací v případě, že požadovaná částka je přiměřená. Pro posouzení přiměřenosti je nutné vždy vycházet z konkrétních okolností případu a zohlednit jednak subjektivní hlediska, tj. v…
Je porušením práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, odkáže-li trestní soud poškozeného s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních, byť ke stanovení výše náhrady škody není třeba provádět další dokazování, jež by podstatně protáhlo trestní řízení (§ 229 odst. 1 trestního…
Pokud člověka zranili příslušníci bezpečnostních složek státu v souvislosti s jeho vyjádřením odporu proti komunistickému režimu, pak zranění provázely zcela mimořádné okolnosti, které je nezbytné zohlednit při stanovení výše náhrady újmy na zdraví.
O tom, zda je obžalovaný schopen účastnit se jednání, rozhoduje vždy soud, lékařská zpráva je pouze podkladem pro jeho rozhodování.
Návrh státní zástupkyně na uložení ochranného opatření ani usnesení o uložení ochranného opatření, které nenabylo právní moci, nejsou z hlediska odpovědnosti státu za újmu podle zákona 82/1998 Sb. srovnatelným odpovědnostním titulem s usnesením o zahájení trestního stíhání. Jakkoliv i v souvislosti s ochranným opatřením může vznikat…
I pokud se odvolací řízení vede "pouze" o náhradu nákladů řízení, plně se v něm uplatní požadavek řádného odůvodnění soudních rozhodnutí. Odvolací soud je povinen vždy posoudit všechny rozhodné skutkové a právní okolnosti případu, a to včetně konkrétního vypořádání argumentace v odvolání a ve vyjádření protistrany k němu. Zvláštní pozornost musí…
Nevyhověl-li krajský soud žádosti stěžovatele o navrácení lhůty podle § 61 odst. 1, 3 trestního řádu k podání stížnosti proti usnesení okresního soudu o vykonání dříve uloženého trestu odnětí svobody za stavu, kdy podle dosavadních skutkových zjištění nebylo možno vyloučit, že stěžovateli dosud nebylo usnesení okresního soudu doručeno do vlastních…
Ustanovení čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky zaručují základní právo jednotlivce na to, aby veřejná moc respektovala autonomní projevy jeho osobnosti, včetně projevů volních, které mají odraz v jeho konkrétním jednání, pokud takové jednání není zákonem výslovně zakázáno. Porušení tohoto práva se…
Při rozhodování o odpovědnosti zaměstnavatele za protiprávní čin zaměstnance, kterého se dopustil při plnění pracovních úkolů vůči spotřebiteli, je třeba při výkladu § 167 zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů důsledně zohlednit postavení spotřebitele jako slabší smluvní strany a zvolit takový výklad zákonného…
Ustanovením o trestném činu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 tr. zákoníku se chrání (objekt trestného činu)...
Přípustnost odvolání podle § 202 odst. 2 o. s. ř. je posuzována ve vztahu k žalobě i vzájemnému návrhu samostatně.
O návrhu na nařízení předběžného opatření podle § 102 o. s. ř. podaném v průběhu odvolacího řízení nadále rozhoduje pouze soud prvního stupně, povaha odvolacího řízení...
Soud rozhodující podle § 205 odst. 1 z. m. j. s. o předání vyžádaného může sám provádět věcné změny v popisu skutku, pro který byl vyžadujícím státem vydán evropský zatýkací...
Pro fakultativní rozhodnutí soudu o nároku na bezplatnou obhajobu nebo obhajobu za sníženou odměnu i bez návrhu obviněného podle § 33 odst. 2 věta druhá tr. ř. jsou rozhodující jednak...
