Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání přípustné, jestliže řešení některé z těchto otázek nebylo dovoláním zpochybněno. Dovolatele však nelze nutit, aby napadali v dovolání též hypotetické či nahodilé úvahy, na…
Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních práv a svobod a čl. 25 písm. c) Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a vzhledem k tomu jej nelze podle čl. 36 odst. 1 a odst. 2 Listiny vyloučit ze…
Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním rozporu s provedenými důkazy. Takovému porušení práva nemůže poskytnout ochranu ani Nejvyšší soud, byť jeho rolí zásadně není přezkoumávat skutkový stav zjištěný nalézacím a…
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže je před provedením místního šetření povinen řádně prověřit podněty od konkurenčních soutěžitelů a anonymní podněty, které nasvědčují porušení práva hospodářské soutěže a přezkoumatelně do správního spisu založit indicie (včetně informací z vlastní úřední činnosti), které dostatečně opodstatňují nezbytnost…
Je-li předmětem řízení náhrada nemajetkové újmy na zdraví, včetně náhrady ztížení společenského uplatnění, je při určení výše náhrady nákladů řízení třeba ve vztahu k úkonům právní služby do 31. 12. 2024 postupovat i za účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách…
Jestliže Nejvyšší soud při zkoumání přípustnosti dovolání zcela pominul svoji dosavadní judikaturu, nijak se vůči této judikatuře (a také obdobným závěrům právní vědy) nevymezil a nevysvětlil, proč se na tuto věc nemá použít, je jeho rozhodnutí nepřesvědčivé a nepředvídatelné a nenaplňuje požadavky na řádně odůvodněné…
Právní úprava obsažená v § 444 občanského zákoníku slouží k ochraně dobré víry třetích osob, které jednají v domněnce, že existuje zastoupení za situace, kdy na této domněnce má účast zastoupený (taková účast nemusí být jen aktivní, ale může být i pasivní, respektive druhý odstavec dokonce na pasivitě zmocnitele po zániku zmocnění staví); to jsou…
Povaha činnosti či plnění veřejných úkolů (poskytování vzdělávání) soukromou vysokou školou nevylučuje, aby smlouva o vzdělávání na této vysoké škola měla pro účely ochrany spotřebitele povahu smlouvy spotřebitelské (srov. nález Ústavního soudu ze dne 5. 2. 2025 sp. zn. IV. ÚS 2093/24). Nerespektuje-li Nejvyšší soud při posuzování přípustnosti…
Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí relevantní stěžovatelovu námitku jako nepřípustnou ve smyslu § 104 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního.
Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím konkrétním jednáním nebo jinými specifickými okolnostmi. Opačný postup, omezující se na nedostatečné nebo obecné důvody, představuje porušení práva vyžádané osoby na osobní…
Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné soudy musejí při svém rozhodování zvažovat proporcionalitu tohoto omezení.
Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Jde o právo vypočtené v čl. 41 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, tedy o právo, jehož se lze domáhat pouze v mezích…
Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho základního práva na rovnost účastníků řízení ve spojení s jeho základními právy na tlumočníka a projednání jeho věci v jeho přítomnosti (podle článku 37 odst. 3 a 4 a článku 38…
Na trestní příkaz je třeba nahlížet jako na výjimku z práva na veřejné projednání věci v trestním řízení, která může být uplatněna pouze za striktního dodržení zákonných podmínek. Ústavně konformnímu výkladu § 314g trestního řádu odpovídá, že odpor proti trestnímu příkazu může být účinně podán obviněným (ale také obhájcem za obviněného a jeho…
Z ústavně zakotveného požadavku na předvídatelnost soudního rozhodování a právní jistotu, který vyvěrá z čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky a v ústavněprávní rovině rozvíjí § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vyplývá, že každý, kdo se domáhá právní ochrany (tedy nikoli jen v postavení navrhovatele či žalobce v soudním řízení, správním…
Postupem soudu, v jehož důsledku je podle § 206 odst. 3 trestního řádu nezákonně vyloučeno účastenství konkrétní osoby v trestním řízení, se porušuje právo dané osoby na soudní ochranu a na přístup k soudu, chráněné čl. 36 odst. 1 a 4 Listiny základních a svobod.
Z hlediska kolize zájmů není přípustné, pokud je opatrovníkem účastníka řízení ustanovena osoba podřízená orgánu veřejné moci (např. jeho zaměstnanec), který vede řízení, a to právě s ohledem na, z toho plynoucí, konflikt mezi povinnostmi vůči nadřízenému (zaměstnavateli) a vůči účastníkovi řízení. Pokud orgán veřejné moci takový postup zvolí…
Za přiměřené poměry manžela ve smyslu § 767 odst. 2 o. z. lze považovat takové okolnosti, které prokazují jeho potřebu bydlet v daném bytě či domě, jež musí být natolik intenzivní, aby odůvodnila omezení vlastnického (či jiného věcného nebo závazkového) práva druhého z rozvedených manželů, jehož poměry je třeba brát rovněž v úvahu. Kromě zákonem…
Posuzuje-li se otázka rovného odměňování složkou mzdy, pro niž jsou podmínky (předpoklady) stanovené zaměstnavatelem ve vnitřním předpisu, je nutné v prvé řadě rozlišovat, zda požadované plnění představuje mzdový nárok, který je zaměstnavatel povinen poskytnout, jestliže zaměstnanec splní sjednané předpoklady a podmínky (zda jde o tzv. nárokovou…
Ošetřující lékař podle § 57 zákona o nemocenském pojištění vydává rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a podle § 59 téhož zákona vydává rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti pacienta. Ustanovení § 61 zákona o nemocenském pojištění ukládá ošetřujícímu lékaři v souvislosti s rozhodováním o dočasné pracovní neschopnosti…
Při rozhodování o žádosti obviněného o přiznání nároku na bezplatnou obhajobu či obhajobu za sníženou odměnu podle § 33 odst. 2 a násl. trestního řádu trestní soudy mohou...
Při rozhodování o náhradě nákladů řízení jsou obecné soudy povinny přihlédnout k tomu, zda a jak se předmět řízení v jeho průběhu změnil a podle toho také posuzovat míru...
Z autonomie církví ve smyslu čl. 16 odst. 2 Listiny základních práv a svobod vyplývá, že obecné soudy nejenže nejsou oprávněny rozhodovat o trvání služebního poměru duchovních, ale...
Paušální vtažení skutkových zjištění z jiných soudních řízení, jichž se stěžovatel neúčastnil, s odkazem na to, že jsou tyto skutečnosti "soudu známy z jeho činnosti" ve smyslu...
Aplikace § 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu bez splnění zákonných podmínek je porušením kogentní právní úpravy a porušením stěžovatelova práva na soudní ochranu (čl. 36...
