Vyloží-li soud § 88 odst. 1 trestního zákoníku tak, že nemůže přijmout záruku za dovršení nápravy odsouzeného od jiné osoby než od zájmového sdružení občanů, jak je definuje trestní řád v § 3 odst. 1, poruší tím právo odsouzeného na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, neboť excesivně zvolil restriktivní výklad…
Při posuzování přiměřenosti délky zajištění majetku v rámci trestního řízení je potřeba zvážit zejména příčiny trvajícího zajištění (zda je dáno např. složitostí věci, anebo neodůvodněnými průtahy orgánů činných v trestním řízení), jakož i to, jaký vliv má průběh trestního řízení na sílu argumentů, kterými je potřeba zajištění podepírána (zda se…
Jedním z aspektů práva na spravedlivý proces je právo na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí. To zahrnuje povinnost vypořádat se se všemi námitkami účastníků majícími vztah k projednávané věci v míře odpovídající jejich závažnosti. Rozsah odpovědi se může lišit úměrně významu námitek či otázek, které účastník vnáší do řízení. Dokonce i úplná…
Pokud odvolací soud odmítne odvolání stěžovatele z důvodu nedoplnění blanketního odvolání, které ovšem stěžovatel včas v soudem stanovené lhůtě doplnil, avšak do spisu předloženému odvolacímu soudu nebylo založeno administrativním pochybením nalézacího soudu, odepře mu tím právo na přístup soudu v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a…
Při aplikaci restitučních zákonů nelze postupovat restriktivně formalisticky, ale vždy s ohledem na konkrétní okolnosti - majetek kláštera byl zabrán německou okupační mocí, která převzala jeho správu; po únoru 1948 byl majetek konfiskován původnímu vlastníku znovu s tím, že správa kláštera sloužila vedení války. Proto nesmí demokratický právní…
Primárním cílem restitučního zákonodárství je navrátit původně protiprávně odňaté pozemky původním vlastníkům či jejich právním nástupcům. V konkrétním případě je třeba volit takovou interpretaci, která by směřovala k maximálnímu naplnění účelu restituce a současně respektovala proporcionalitu mezi omezením restitučního nároku na vydání původních…
Rozhodne-li soud prvního stupně o něčem, o čem žalobce nezahájil řízení a co tedy vůbec nenavrhoval, a nejde-li ani o výjimku, kdy smí rozhodnout nad návrh či o něčem jiném, než je navrhováno, a odvolací soud takové rozhodnutí potvrdí, je v jeho rozhodnutí implicitně zahrnuto, že posuzoval podmínky pro takové rozhodnutí soudu prvního stupně a…
Účelně vynaloženým nákladem soudního exekutora jako účastníka řízení není náklad na jeho zastoupení advokátem v řízení, jež se týká jeho úřední činnosti, konkrétně náhrady újmy způsobené při provádění exekuce v režimu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním…
Byl-li obžalovaný odvolacím soudem pravomocně zproštěn obžaloby, nemůže Nejvyšší soud toto rozhodnutí v dovolacím řízení zrušit a sám zároveň zamítnout odvolání obžalovaných proti odsuzujícímu rozsudku soudu prvního stupně. Takový postup by byl v rozporu s § 265m odst. 1 písm. a) trestního řádu.
Pokud bylo obviněnému uloženo a má nastoupit ochranné léčení ústavní formou, je podmínkou držení ve vazbě přesvědčivé odůvodnění vysvětlující, proč takovýmto léčením ani přes jeho ústavní formu nelze dosáhnout účelu vazby. Nedostatečnost takového odůvodnění představuje porušení práva na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1…
Odmítne-li Nejvyšší soud dovolání, aniž by vysvětlil, proč není přípustné podle § 237 občanského soudního řádu pro řešení jedné z otázek předestřené v dovolání, a odůvodnění rozhodnutí obsahuje odkazy pouze na rozhodnutí, z nichž řešení předestřené otázky nevyplývá, dopustí se tím zásahu do práva stěžovatelů na přístup k soudu chráněného čl. 36…
Jelikož úprava § 1793 odst. 1 věty druhé o. z. vylučuje uplatnění obecného řešení chránícího zkrácenou stranu před důsledky neúměrného zkrácení, je to právě zkracující strana, k jejímuž prospěchu výjimka slouží, která musí tvrdit a prokazovat naplnění hypotézy této výjimky, tj. že nepoměr vzájemných plnění se zakládá na skutečnosti, o které…
Pro zákonné přistoupení nabyvatele majetku k dluhu zcizitele se podle § 1893 o. z. vyžaduje, aby nabyvatel věděl (§ 4 odst. 2 o. z.) nebo musel vědět o takových skutkových okolnostech, z nichž vyplývá existence dluhu zcizitele (existence určité právní povinnosti zcizitele uspokojit věřitele splněním), souvislost takového dluhu s převáděným…
Při výkladu pojmu zavinění v soukromoprávních vztazích (jimiž jsou rovněž individuální pracovněprávní vztahy) se do rekodifikace soukromého práva (do 31. 12. 2013) vycházelo tradičně z úpravy hmotného práva trestního. Při tomto přístupu pak posouzení, zda škůdce „vědět měl“, závisí na tom, zda měl subjektivní povinnost se seznámit s rozhodnými…
Má-li úmysl zkrátit věřitele právním úkonem (právním jednáním) [úmysl cum animo fraudandi] nejen dlužník, nýbrž i osoba, v jejíž prospěch byl neúčinný právní úkon učiněn (bylo neúčinné právní jednání učiněno) nebo která z něho měla prospěch, jde o oboustranné jednání in fraudem legis a (proto) o právní úkon absolutně neplatný (právní jednání je…
Jestliže obchodní korporaci (společnost s ručením omezeným), v jejíž prospěch učinila právní jednání jiná obchodní korporace (společnost s ručením omezeným - dlužník), ovládá (jako společník a jednatel) osoba, která je společníkem a jednatelem dlužníka, aniž by šlo o osobu, která dlužníka ovládá, pak jen proto nešlo o právní jednání, které dlužník…
Ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. obsahuje demonstrativní výčet skutkových podstat bezdůvodného obohacení. Pokud nelze aplikovat jednu z uvedených skutkových podstat, je možno situaci stále podřadit pod generální klauzuli bezdůvodného obohacení podle odstavce prvního citovaného ustanovení při naplnění obecných předpokladů. Jedná se o nabytí…
Pro poměry insolvenčního práva nelze bez dalšího argumentovat pro účely uplatnění námitky kolize s ústavním pořádkem samostatně závěry (a judikaturou) k institutům (a právní úpravě) práva exekučního, a to vzhledem k § 7 insolvenčního zákona.
Na rozdíl od předchozí právní úpravy (obsažené zejména v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do 31. prosince 2013) se v občanském zákoníku rozlišení obecné úpravy nájmu (§ 2201 a násl. o. z.) a úprav zvláštních (§ 2235 a násl. o. z.) již neodvíjí od vymezení předmětu nájmu s ohledem na jeho charakter podle veřejného práva, ale…
Pojem právní zájem na výsledku řízení není v občanském soudním řádu blíže specifikován, neboť zákonodárce ponechává na úvaze soudu v každém konkrétním případě, jak jej vyloží a aplikuje. Současně platí, že hlavním účelem a smyslem vedlejšího účastenství je pomoc ve sporu tomu z účastníků řízení, na jehož straně vedlejší účastník vystupuje…
K základním právním zásadám a současně k určujícím rysům právního postavení osoby, zejména v soukromoprávních vztazích, patří svoboda (autonomie) vůle. Tato zásada dává...
Soud v řízení o správní žalobě právnické osoby není vázán trestním rozsudkem vydaným v řízení proti jejím jednatelům, v němž právnická osoba sama nevystupovala.
Civilní soudy při rozhodování o péči a styku s dítětem by měly pečlivě zkoumat také případné specifické okolnosti týkající se konkrétního dítěte, které by mohly bránit jeho...
V situaci, kdy dítě striktně odmítá rodiče, jsou obecné soudy povinny aktivně činit kroky, které by mohly vést k obnově a rozvoji vztahu rodiče a dítěte, především se musí zabývat...
Zásada kontradiktornosti řízení, jejíž součástí je právo seznámit se a případně reagovat na podání jiných stran či orgánů k soudu, vyvěrá přímo z ústavního pořádku (čl....
