Ustanovení § 2234 o. z., jakožto ustanovení speciální ve vztahu k obecné úpravě zadržovacího práva obsažené v § 1395 a násl. o. z., konstruuje ve prospěch pronajímatele možnost uplatnit zadržovací právo k movitým věcem, které se nachází na pronajaté věci nebo v ní. Toto právo svědčí pronajímateli na úhradu pohledávky vůči nájemci. Ze…
Smysl a účel odstavce 3 přílohy č. 6 úhradové vyhlášky 2015 (shodně též úhradové vyhlášky 2014), který spočíval ve stanovení výjimky z aplikace dalšího regulačního omezení (snižování hodnoty bodu) pro absenci samotných důvodů takové regulace nevyžadoval, aby poskytovatel zdravotní péče kromě jediné podmínky v tomto ustanovení výslovně uvedené…
Důvodem změny stupně zdravotní způsobilosti vojáka v přezkumném řízení dle § 29 odst. 1 zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování, může být výlučně závažná změna zdravotního stavu, nikoliv jiný náhledné komise na klasifikaci již dříve posouzeného a nijak nezměněného zdravotního stavu…
Zrušit rozhodnutí o přestupku v přezkumném řízení dle § 98 správního řádu v neprospěch přestupce lze pouze při dodržení podmínek plynoucích z čl. 4 odst. 2 Protokolu č. 7 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.), tj. z důvodu podstatné vady přestupkového řízení.
Využila-li Policie České republiky při zadržení průkazu o povolení k pobytu údaj o jeho neplatnosti z informačního systému cizinců, podle § 5 odst. 2 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, nebyla povinna ani oprávněna ověřovat jeho správnost. To neznamená, že uvedený údaj nemůže být nesprávný, je to však Ministerstvo vnitra, a nikoli…
Daň lze na osobním daňovém účtu daňového subjektu evidovat teprve od okamžiku, kdy je stanovena pravomocně (§ 149 a násl. daňového řádu).
Povinnost upustit od dražby v případě zahájení insolvenčního řízení je objektivní a její porušení zakládá neplatnost dražby i v případě, že se dražebník o zahájení insolvenčního řízení ve vztahu k vlastníku dražené nemovitosti nedozvěděl.
Pokynem ve smyslu § 293 odst. 1 insolvenčního zákona může být jakýkoli procesní úkon, jímž zajištěný věřitel vymezí (určí) podmínky (předpoklady) zpeněžení zajištění (zajištěného majetku). Není vyloučeno (a v praxi se tak začasté děje), aby zajištěný věřitel navenek projevil svou vůli (udělil pokyn ke zpeněžení konkrétního zajištění) „po částech“…
Shromáždění svolané na podporu víceznačného hesla lze podle § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, lze zakázat pouze za podmínky, že s ohledem na okolnosti shromáždění (např. osobu svolavatele, čas, místo, účastníky shromáždění, kontext užití hesla aj.) bude postaveno najisto, že skutečným účelem shromáždění je…
Pro zásah do shromažďovacího práva, být i jen cestou udílení dle pokynů § 8 odst. 1 písm. 4 zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacímu (zde neprovádí svolávat konkrétní slogan pod hrozbou rozpuštění správního shromáždění), musí disponovat konkrétními poznatky, jež nemohou převzít dosavadní zkušenosti s průběhem shromáždění, zejména jedná-li se…
Rozhodování o služebním úrazu státního zaměstnance je věcí služebního poměru. Jelikož se jedná o rozhodování o právech a povinnostech jmenovitě určené osoby ve smyslu § 9 správního řádu, je třeba ve věci vést správní řízení a vydat rozhodnutí. K vydání rozhodnutí o služebním úrazu je příslušný služební orgán podle § 10 odst. 1 písm. f) a odst. 2…
Pokud dotčený orgán omezí platnost závazného stanoviska (§ 149 správního řádu) na určitou dobu z důvodu možné budoucí změny poměrů v území a o odvolání proti rozhodnutí, pro něž bylo takové závazné stanovisko podkladem, bylo rozhodnuto po skončení platnosti závazného stanoviska, jedná se o vadu řízení. Soud může dospět k závěru, že tato vada…
Od účinnosti zákona č. 370/2000 Sb., kterým byl novelizován obchodní zákoník (tj. od 1. ledna 2001), platí, že - na rozdíl od předchozí úpravy - se omezuje použití občanského zákoníku na vztahy ze smluv uzavřených mezi podnikateli, popř. mezi státem nebo samosprávnou územní jednotkou a podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, jen na zvláštní…
Pokud se oprávněný i přes výhrady sdělené mu poddlužníkem rozhodne předmětnou pohledávku vymáhat, pak se soud těmito námitkami bude zabývat jen v řízení o poddlužnické žalobě. Ve vykonávacím (exekučním) řízení soud existenci přikázané pohledávky nezjišťuje, nýbrž vychází toliko z tvrzení oprávněného.
Úprava žaloby pro zmatečnost je založena na východisku minimalizace zásahu do pravomocných soudních rozhodnutí na základě taxativně uvedených zákonných důvodů. V režimu § 229 odst. 2 písm. c) o. s. ř. je závěr o zmatečnosti spojen se základním předpokladem, že o nevykonatelnosti rozhodl autoritativně odvolací soud, který buď návrh na nařízení…
Zatímco odpovědnost za vady vyplývá přímo ze zákona a řeší důsledky vadného plnění, zhotovitelem smluvně přijatý závazek podle § 2113 a násl. o. z. má v závislosti na konkrétním obsahu smluvního ujednání poskytnout objednateli záruku, že se po dobu trvání záruční doby nezmění užitné vlastnosti, jakost, ale případně i estetické vlastnosti, které…
Lhůta poskytnutá ve výzvě a poučení dle § 118a o. s. ř. není nikdy (sama o sobě) lhůtou určenou ke koncentraci. Její marné uplynutí (a opožděné uplatnění tvrzení či důkazů) se může projevit jen v možnosti separace nákladů řízení podle § 147 o. s. ř. Není však vyloučeno (a mělo by být naopak pravidlem), aby její konec připadl na stejný den, kdy na…
Přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 4 alinea 1 tr. zákoníku se může dopustit pachatel až jednáním následujícím nikoli jen po vynesení rozhodnutí soudu o výchově nezletilých dětí (resp. schválené dohody), ale až po bezvýsledném užití opatření v občanském soudním řízení směřujících k zajištění výkonu tohoto…
Místem spáchání trestného činu (ve smyslu § 18 odst. 1 tr. ř.) jsou všechna místa, kde došlo ke skutečnostem (k dějům) naplňujícím některé znaky objektivní stránky skutkové podstaty trestného činu. Takovými místy jsou v případě trestného činu zneužití dítěte k výrobě pornografie podle § 193 odst. 1 tr. zákoníku jak místo, kde pachatel jednal…
Primárním účelem dohody o narovnání není sjednání nižší částky náhrady škody, ale odstranění spornosti tohoto nároku. Dohoda o narovnání tedy může vést i k tomu, že mezi jedním ze škůdců a poškozeným bude sjednána náhrada v odlišné výši, než která odpovídá reálně vzniklé škodě a zákonem nastavenému poměru účasti jednotlivých spoludlužníků pro účel…
Je-li dán v řízení předpoklad postupu podle § 142 odst. 3 občanského soudního řádu, obecné soudy jsou povinny rozhodnutí o nákladech řízení řádně a přezkoumatelně odůvodnit, a...
Při posuzování oprávněnosti nedobrovolné hospitalizace musí soudy své závěry učinit nejen na důkazech svou povahou odborných (výpovědi lékařů a znalců, znalecké posudky,...
K odejmutí věci rozhodujícímu soudci podle § 149 odst. 5 trestního řádu lze přistoupit pouze v případě vysoké míry pravděpodobnosti, že soudce nebude schopen ukončit řízení...
Procesní záruky plynoucí z práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod nezaručují žádný konkrétní hmotněprávní výsledek. Ani právo na řádné...
Smyslem institutu prominutí zmeškání lhůty je umožnit účastníku řízení provést procesní úkon, k němuž je oprávněn, jestliže k němu zmeškal lhůtu (on nebo jeho zástupce) „z...
