Kasační stížnost bude subjektivně přípustná [§ 46 odst. 1 písm. c) ve spojení s § 120 s. ř. s.], pokud žalobce (stěžovatel) namítá, že krajský soud měl namísto pro stěžovatele nepříznivého rozsudku vydat usnesení o zastavení řízení. Při posuzování, jaký je pro žalobce objektivně nejpříznivější možný výsledek řízení o žalobě, je totiž nutné…
Držitel zbrojní licence je podle § 39 odst. 1 písm. q) zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, povinen ohlásit policii každou změnu ráže zbraně, nikoliv jen takovou, která je spojena se změnou kategorie zbraně.
Při ukládání nápravného opatření dle § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění účinném do 15. 7. 2023, nemá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže prostor pro správní uvážení, zda nápravné opatření uloží. Nemůže proto posuzovat, zda je ukládané nápravné opatření přiměřené. Úvahy o přiměřenosti při ukládání…
Pokud se v souvislosti se stanovením daně vede před soudem ve správním soudnictví řízení, které bylo zahájeno po 31. 12. 2010, nestaví se lhůta pro stanovení daně podle § 41 s. ř. s., ale podle § 148 odst. 4 daňového řádu. V tom případě se však nestaví nejdelší možná lhůta pro stanovení daně podle § 148 odst. 5 daňového…
Ustanovení § 24 odst. 5 věta první zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, nestanoví žádné výjimky, za nichž by se při naplnění hypotézy tohoto ustanovení mohlo služební místo obsadit cestou výběrového řízení, a nedává v tomto směru služebnímu orgánu žádnou diskreci. Ustanovení § 24 odst. 5 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, se použije i na…
Nezaplacení soudního poplatku za řízení splatného podáním návrhu na zahájení řízení (odvolání nebo dovolání) v soudem určené kratší lhůtě než v zákonem stanovené minimální 15denní lhůtě k jeho dodatečnému zaplacení je důvodem pro zastavení řízení podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích jen tehdy, byly-li naplněny zákonem předpokládané…
Za místo spáchání trestného činu v případě přečinu porušení povinnosti v insolvenčním řízení podle § 225 tr. zákoníku, spáchaného opomenutím povinností vyplývajících ze zákona (neposkytnutím součinnosti), je třeba považovat místo, kde mělo dojít k jednání, jehož opomenutím došlo k naplnění dané skutkové podstaty, tedy v daném případě, kde měl…
Jestliže odvolací soud usnesením, jímž podle § 219a odst. 1 písm. a/ o. s. ř. ve spojení s § 221 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. zrušil odvoláním napadený rozsudek soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, současně zamítl návrh na přerušení řízení vznesený v průběhu odvolacího řízení, není dovolání proti výroku o zamítnutí…
Důvody pro případné navýšení částek zadostiučinění nad rámec daný stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, uveřejněného pod číslem 58/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek („Stanovisko“), je nutno hledat jednak ve srovnání s aktuální judikaturou ESLP, aby částky přiznávané…
V případě, kdy odsouzenému bylo uloženo několik na sebe bezprostředně navazujících trestů zákazu činnosti téhož druhu, je k rozhodnutí o jeho žádosti o podmíněné upuštění od výkonu jejich zbytků příslušný podle § 315 odst. 2 tr. ř. ten soud, který odsouzenému uložil trest, jenž je vykonáván v okamžiku podání žádosti o podmíněné upuštění od výkonu…
Prohlášení viny ve smyslu § 206c tr. ř. je dobrovolným vyjádřením obviněného, které činí po řádném poučení soudem na základě své vůle o skutku kladeném mu za vinu, jímž souhlasí s tím, že ho spáchal, i se závěrem, jak je v obžalobě právně posouzen. Jde o svobodný projev vůle, jenž není vázán na další konkrétní postup či rozhodnutí soudu (např. na…
Možnost promlčení opakovaně či trvale vykonavatelných práv zapsaných ve veřejném seznamu v důsledku nevyužívání jejich věcného obsahu lze vnímat jako jisté vyvážení skutečnosti, že tato práva vykazují velkou schopnost přetrvávat v čase, jelikož povětšinou nejsou časově omezena a zároveň jim nehrozí zánik v důsledku nabytí zatížené věci nabyvatelem…
Zásada rovného zacházení platí též – jak vyplývá z ustanovení § 16 odst. 1 zák. práce
– jde-li o pracovní podmínky soudců. Ty jsou určovány (mimo jiné) rozvrhem práce, který vydává předseda soudu po projednání s příslušnou soudcovskou radou a ve kterém se stanoví – kromě jiného – způsob rozdělení věcí mezi jednotlivá soudní oddělení [srov. § 41…
Ustanovení § 27 odst. 5 a § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu shodným způsobem řeší otázku, jak má vlastník komunikace naložit s vozidlem neoprávněně stojícím na vyhrazeném parkovišti (resp. tvořícím překážku provozu na komunikaci) a jaké důsledky z toho plynou. V obou zmíněných případech zákon zakládá závazkový právní vztah mezi osobou, která…
Pohledávka z titulu odvodu dle § 81 odst. 2 písm. c/ zákona o zaměstnanosti vzniklá po zahájení insolvenčního řízení, avšak před rozhodnutím o úpadku, nespadá do výčtu pohledávek za majetkovou podstatou (§ 168 insolvenčního zákona) ani pohledávek postavených na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou (§ 169 insolvenčního…
V případě rozhodnutí vlastníků (byť v rámci „schůze vlastníků“ technicky organizované jako shromáždění společenství), nikoliv rozhodování shromáždění, coby orgánu společenství vlastníků, není založena věcná příslušnost krajských soudů k projednání a rozhodnutí věci podle § 9 odst. 2 písm. l) o. s. ř. Věcná příslušnost okresních soudů k projednání…
Účinná ochrana dobré pověsti právnických osob ústavně zaručená článkem 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod vyžaduje analogické použití stejných prostředků jako při ochraně proti nekalé soutěži podle § 2988 občanského zákoníku, včetně možnosti požadovat přiměřené zadostiučinění.
Pravá retroaktivita nastává typicky v situaci, kdy pozdější zákon ruší, mění nebo neuznává právní účinky založené na základě právních skutečností, které se v úplnosti staly v době účinnosti staršího zákona, popřípadě spojuje práva a povinnosti subjektů s takovými skutečnostmi, které se v úplnosti staly v době účinnosti staršího zákona, ale které v…
Jiný než insolvenční soud nemůže posuzovat (určovat) pořadí pohledávky v insolvenčním řízení (ani jako otázku předběžnou). V případech, kdy je mezi věřitelem a osobou s dispozičními oprávněními veden jak spor o existenci (důvodnost, resp. „pravost“), případně výši pohledávky za majetkovou podstatou (na základě žaloby o zaplacení pohledávky podané…
Žádostí o peněžitou náhradu podle § 16 odst. 1 zákona o půdě a jejím poskytnutím v neúplné (částečné) výši restituční nárok nezaniká, nebyl-li zjištěn jednoznačný projev vůle restituenta se zbytku restitučního nároku vzdát. Pokud je taková vůle zjištěna, je třeba s ohledem na okolnosti věci posoudit, zda jí lze přiznat příslušné právní…
I v poměrech insolvenčního zákona účinného od 1. června 2019 platí, že majetek sepisovaný do majetkové podstaty dlužníka jako majetek ve společném jmění dlužníka a jeho...
Za situace, kdy elektrický ohradník byl dostatečně vysoký a dobře udržovaný, jeho funkčnost byla zkontrolována (stejně jako každý den) před odjezdem žalovaného na služební cestu,...
Odcizí-li třetí osoba zaměstnanci svěřené hodnoty, které je povinen vyúčtovat, nemá zavinění třetí osoby samo o sobě za následek zánik odpovědnosti zaměstnance za svěřené...
Jestliže § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 stanoví, že náhrada za vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné přísluší ve výši 450 Kč,...
Je-li předmětem zajištění závod, ale majetek náležející k závodu (např. nemovité věci) je zčásti zpeněžen samostatnými smlouvami, je třeba postupovat tak, že z celkových...
