Pokud se doplnění kasační stížnosti označené chybnou spisovou značkou ve stanovené lhůtě dostane do dispozice Nejvyššího správního soudu a je z něj možné, na základě dalších identifikátorů, jednoznačně zjistit, kterého řízení se týká a Nejvyšší správní soud i přesto odmítne kasační stížnost pro neodstraněné vady, poruší tím právo stěžovatele na…
Trestní soudy při určování výše náhrady nemajetkové újmy chrání základní práva poškozených, musí proto zohlednit všechny relevantní skutečnosti a vycházet (mimo jiné) z kritérií obsažených v § 2956 a 2957 občanského zákoníku a odůvodnit jejich užití. Neschopnost poškozených plně pochopit zásah do práv nemůže být důvodem pro snížení náhrady za…
Při aplikaci § 931 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku jsou obecné soudy povinny posuzovat, zda rodič negativní volby osoby poručníka, resp. opatrovníka, nezneužívá a zda jedná rozumně a v souladu s nejlepším zájmem dítěte, přičemž jak zneužití práva, tak jeho výkon v rozporu se zájmem dítěte, vylučují poskytnutí ochrany tomuto právu samy o…
Soudy poruší základní právo nezletilých na soudní ochranu podle článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, vyžadují-li automaticky souhlas opatrovnického soudu k podání žaloby, aniž by hodnotily kritéria § 898 odst. 1 občanského zákoníku individuálně, podle konkrétních okolností případu.
Rozhodne-li stížnostní soud o tzv. blanketní stížnosti, přestože stěžovatel (respektive jeho obhájce) jasně, srozumitelně a včas avizoval svůj úmysl věcnou stížností argumentaci doplnit, byť bez konkrétně vymezené lhůty, poruší právo stěžovatele na soudní ochranu ve spojení s jeho právem na obhajobu podle čl. 36 odst. 1 a čl. 40 odst. 3 Listiny…
Závěr obecných soudů, že rozhodnutí o nahrazení projevu vůle povinné osoby k uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemku oprávněné osobě podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, je konstitutivním rozhodnutím o nabytí vlastnického práva oprávněnou osobou…
Jestliže obecné soudy v rámci prokazování viny obviněného přistoupí k hodnocení důkazů jednostranně, nevezmou do úvahy nutnost uplatnění zásady presumpce neviny a z ní vyvozené zásady in dubio pro reo a nezabývají se povahou trestního řízení jako nejzazšího prostředku (ultima ratio) ve smyslu dle § 12 odst. 2 trestního zákoníku, poruší takovým…
Pokud je stěžovatelka vedena chybným poučením odvolacího soudu a nepodá dovolání, znamenalo by odmítnutí stěžovatelčiny ústavní stížnosti pro nepřípustnost porušení jejího práva na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Namístě je proto zrušení…
Podáním prosté stížnosti do protokolu bezprostředně po převzetí usnesení není konzumována lhůta k podání stížnosti a účastník řízení má možnost stížnost v otevřené lhůtě doplnit.
Obecné soudy nemohou při rozhodování o nároku na bezplatnou obhajobu či obhajobu za sníženou odměnu (čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod) klást obviněnému k tíži, že si zvolil obhájce před tím, než o tomto jeho nároku rozhodly, ani to, že podle jejich názoru obviněný zavinil svým jednáním situaci, ve které není sám schopen hradit…
Rozhodnutí, které upravuje styk rodiče s dítětem ve značně omezeném rozsahu, musí zároveň obsahovat konkrétní výhled jeho dalšího rozšiřování. V opačném případě může být porušeno právo rodiče na péči a výchovu dítěte podle čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.
Odepřela-li GIBS stěžovateli právo nahlédnout do spisu vedeného v souvislosti s šetřením postupu Policie České republiky při zásahu, při němž došlo k usmrcení jeho dcery, porušila tím základní právo stěžovatele na účinné vyšetřování vyplývající z práva na život podle čl. 6 Listiny základních práv a svobod a čl. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a…
Dojde-li k omezení ústavně zaručeného vlastnického práva (čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) k nemovitému majetku tím, že nemovitost je užívána jako účelová komunikace, která se nachází v uzavřeném prostoru a není veřejně přístupná, přísluší jejímu vlastníku náhrada ze strany jejího uživatele, a není-li poskytována, lze ji po něm…
Obviněný nesmí být ponechán ve vazbě kvůli podezření z takové trestné činnosti, z níž doposud nebyl obviněn (čl. 8 odst. 5 Listiny základních práv a svobod ve spojení s § 68 odst. 1 trestního řádu).
V rozhodnutí o předstižné vazbě ve smyslu § 67 písm. c) trestního řádu musí být přesvědčivě zdůvodněna aktuálnost obav z opakování trestné činnosti. A to za současného vypořádání se s argumenty, kterými obviněná osoba zpochybňuje existenci vazebních důvodů, pečlivého zvážení aktuální osobní a finanční situace této osoby, ale i časového hlediska…
Opírají-li soudy závěr o nemožnosti změny zabezpečovací detence na ochranné léčení o diagnostické či terapeutické důvody, musí vycházet z aktuálních poznatků o zdravotním stavu chovance analyzovaných znalci nezávislými na ústavu, kde k výkonu detence dochází.
Přestože rozsah povinnosti řádně odůvodnit rozhodnutí závisí na konkrétních okolnostech každého případu, ani to, že jde o rozhodnutí ve věci návrhu na vrácení soudního poplatku, neznamená možnost na odůvodnění rozhodnutí zcela rezignovat. Ačkoliv by ve věcech soudních poplatků bylo možné snést nižší standard odůvodnění, je potřeba navrhovateli…
Z hlediska práva na ochranu a uspokojení restitučního nároku nelze činit rozdíl mezi oprávněnými osobami, které žádají o naturální náhradu podle § 11a odst. 1 zákona o půdě, a oprávněnými osobami, které žádají o finanční náhradu podle § 16 odst. 1 zákona o půdě. Jejich postavení musí být rovné.
Obecné soudy jsou povinny při stanovení výše zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, vždy pečlivě zvažovat veškeré okolnosti případu. Mezi ně mohou patřit i relevantní specifika profesního prostředí poškozených.
Ředitel sekce územního pracoviště finančního úřadu je veřejnou funkcí. Čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod ve spojení s čl. 21 odst. 4 Listiny i čl. 25 písm. c) Mezinárodního paktu o občanských a poltických právech proto vyžaduje, aby splnění kritérií rovného přístupu k veřejným funkcím bylo soudně přezkoumatelné. Postup služebního…
Je-li u koupě nemovité věci v písemné smlouvě výslovně projevena vůle stran uzavřít úplatnou kupní smlouvu bez určení kupní ceny, uplatní se podle § 2131 o. z. přiměřeně § 2085...
Rovněž nesprávný závazný právní názor nadřízeného orgánu, který negativně ovlivnil délku odškodněného řízení, vylučuje na základě § 16 odst. 4 (s přihlédnutím k...
Účinky vyvrácení domněnky platební neschopnosti dlužníka dle § 3 odst. 2 písm. b/ insolvenčního zákona má výkaz stavu likvidity sestavený podle § 3 odst. 3 insolvenčního zákona...
Pojem „neoddělitelnost věcí“ ve smyslu § 2149 odst. 2 o. z. zákon blíže nedefinuje. Jde zde o právní normu s tzv. relativně neurčitou hypotézou, tj. normu, jejíž hypotéza není...
Smyslem § 109 odst. 2 písm. c/ o. s. ř. je zajistit hospodárnost řízení; proto by měl soud posoudit, zda vyčkání výsledku vedlejšího řízení bude i z hlediska délky původního...
