Pokud oznámení o změně zaměstnavatele podle § 42g odst. 7 zákona 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, obsahuje odstranitelné vady, je správní orgán povinen dle § 154 ve spojení s § 37 odst. 3 správního řádu držitele zaměstnanecké karty k odstranění těchto vad vyzvat.
Povinnost řidiče jedoucího v průběžném jízdním pruhu zařazovat se na konci pruhu, který přestal být průběžný, upravenou v § 12 odst. 5 zákona 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, nelze bez dalšího přenášet na řidiče jedoucího v připojovacím jízdním pruhu, jehož povinnosti jsou upraveny v § 12 odst. 7 tohoto zákona, a trestat jej…
Vázanost správních orgánů a soudů pravomocným rozhodnutím o spáchání přestupku vojákem z povolání bez dalšího neznamená, že za škodu vzniklou následkem tohoto přestupku odpovídá vždy výlučně voják z povolání. Nasvědčují-li konkrétní okolnosti případu, že se na vzniku škody spolupodílel stát (poškozený) nebo další vojáci, je nutno v řízení zkoumat…
Vlastnictví plavidla trvale zakotveného či vyvázaného u pozemku břehu vodního toku (např. tzv. hausbótu) nezakládá účast ve společném územním a stavebním řízení podle § 94k písm. e) zákona 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu.
Jestliže si soud vyžádá utajovanou informaci za účelem posouzení věrohodnosti jiné utajované informace, předané správnímu orgánu již v rámci správního řízení, a zpravodajská služba ji odmítne soudu poskytnout s odůvodněním, že se tím zvýší riziko vyzrazení, znemožňuje tak soudu plnit jeho specifickou roli v přezkumu správních rozhodnutí, jejichž…
Vážné ohrožení pozemku odloučením skalních bloků ze skály, jež tvoří podloží sousedního pozemku určeného k plnění funkcí lesa a jejich sesunutím na ohrožený pozemek, nelze pokládat za ohrožení jevy předpokládanými § 22 lesního zákona, proti nimž je povinen ochránit ohrožený pozemek sám a na své náklady vlastník ohroženého…
Sama skutečnost, že vyhláška 488/2006 Sb. vyjímá v § 6 odst. 2 výrobky označené jako „mobilní telefony“ z okruhu přístrojů k zhotovování rozmnoženin záznamů, nevylučuje vznik práva na autorskou odměnu podle § 25 odst. 1 písm. b) autorského zákona v souvislosti s takovými výrobky, které při jejich obvyklém používání umožňují pořizování…
Otázka místní příslušnosti soudu na výběr dané podle § 87 písm. b) o. s. ř. je v případě místa, kde došlo ke škodné události, založena na principu fakticity. U újmy způsobené trestním stíháním je místně příslušný soud, v jehož obvodu bylo vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání, bylo-li vydáno v místě pracoviště Policie České republiky, byť…
Zákonná dikce „čin vyšel najevo“ v § 18 odst. 2 tr. ř. vyjadřuje stav, při kterém se informace o činu dostala subjektu, který je povolán k tomu, aby na ni reagoval způsobem, jímž se čin stane předmětem trestního řízení.
Formulář hlasovacího lístku pro hlasování o způsobu oddlužení po zahájení insolvenčního řízení nabízený věřitelům na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti nesplňuje požadavky kladené na jeho obsah v § 401 odst. 1 insolvenčního zákona.
Ustanovení § 2103 o. z. míří na případy, kdy má kupující objektivně možnost vadu věci poznat při uzavření smlouvy, nikoliv v jiný okamžik. Jde o takové situace, kdy na vadu, kterou předmět koupě má, sice nebyl kupující prodávajícím přímo výslovně upozorněn, avšak jedná se o takovou vadu, které si kupující musel nebo alespoň měl při běžné…
Obsah údajů zapisovaných do veřejného rejstříku musí být seznatelný již ze samotného veřejného rejstříku; v tom spočívá jeden z účelů veřejného rejstříku právnických a fyzických osob. To platí i pro předmět podnikání. Osoba nahlížející do veřejného rejstříku musí mít možnost se obeznámit s předmětem podnikání (činnosti) obchodní korporace, aniž by…
Sama skutečnost, že vyhláška 488/2006 Sb. vyjímá v § 6 odst. 2 výrobky označené jako „mobilní telefony“ z okruhu přístrojů k zhotovování rozmnoženin záznamů, nevylučuje vznik práva na autorskou odměnu podle § 25 odst. 1 písm. b) autorského zákona v souvislosti s takovými výrobky, které při jejich obvyklém používání umožňují pořizování…
Právní úprava odměňování soudců staví na principu, že se do doby rozhodné pro stanovení platového koeficientu (a tak pro růst platu) zásadně započítává (jako náhradní doba) i doba mateřské a rodičovské dovolené. Zákon stanoví i jiné náhradní doby, ty jsou však z povahy samé mnohem méně četné, případně se aktuálně vůbec neaplikují (povinná vojenská…
I. Postup podle zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, představuje prostředek ochrany proti porušení povinnosti urychleně rozhodnout…
Moderace výše nákladů na zmocněnce poškozeného je možná pouze na základě specifických okolností případu a tento postup musí být řádně odůvodněn. Závěry soudů nemohou být namísto individuálního posouzení věci založeny na myšlence, že by moderace měla být s ohledem na princip rovnosti provedena vždy. Opačný postup soudů vede k zásahu do práva na…
Pro jednání obviněného spočívající v okolnostech, které lze důvodně považovat za maření hlavního líčení, lze obviněného vzít do vazby podle § 67 písm. a) trestního řádu pouze tehdy, pokud soud vyčerpá všechna méně invazivní opatření, která mají za cíl obviněného přimět k účasti na hlavním líčení, zejména předvedení podle trestního…
Prokáže-li žalobce ve sporu o přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu základ svého nároku (existenci nemajetkové újmy způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem), avšak obecný soud mu přizná nižší přiměřené zadostiučinění, než jakého se domáhal, či bude za dostačující považovat pouze…
V řízení o žalobě na ochranu rušené držby musí soud před uložením povinnosti uvést věci v původní stav vyvážit dotčené zájmy, a to zejména tehdy, bude-li se jevit, že by uložení této povinnosti mohlo být (fakticky) nesplnitelné, bylo spjato se značnými náklady, nastolilo nenavratitelný stav apod.
O překvapivé rozhodnutí se jedná i tehdy, pokud poškozená v trestním řízení neměla příležitost vyjádřit se k odlišnému právnímu názoru odvolacího soudu, v jehož důsledku soud výrazně snížil výši náhrady nemajetkové újmy přiznané poškozené soudem prvního stupně, aniž by obsah odvolání či průběh odvolacího řízení takovému záměru soudu jakkoliv…
V řízení o žádosti obviněného o bezplatnou obhajobu podle § 33 odst. 2 trestního řádu je třeba majetkovou potencialitu obviněného hodnotit na základě konkrétních a aktuálních...
Nebylo-li rozhodnutí trestního soudu, v jehož důsledku dochází k pravomocnému zproštění obžaloby, při vyhlášení odůvodněno, šestiměsíční subjektivní promlčecí lhůta k...
Obecné soudy se dopustí nepřípustné svévole, pokud odkáží poškozeného v trestním řízení s nárokem, který byl v trestním řízení spolehlivě prokázán, na občanskoprávní řízení.
Neodůvodní-li obecný soud přesvědčivě, proč je výše zadostiučinění za vyvlastňovací a kompenzační řízení v souladu s podstatou základního práva stěžovatelů na náhradu...
Smyslem existence kvalifikované skutkové podstaty spáchání trestného činu ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech [§ 283 odst. 4 písm. c) trestního zákoníku] je...
