Při rozhodování o bydlišti dítěte je soud vždy povinen zohlednit nejlepší zájem dítěte. Z odůvodnění musí být zřejmé, co je v konkrétní situaci nejlepším zájmem, jak (na základě jakých kritérií) k takovému závěru soud dospěl a jak byl nejlepší zájem dítěte poměřován s dalšími důležitými zájmy či právy (viz již např. nález sp. zn. IV. ÚS 2206/23 ze…
Je v rozporu se základním právem na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, hodnotí-li odvolací soud nalézacím soudem provedené důkazy jinak, aniž by dokazování zopakoval.
Nezaslání vyjádření státního zástupce k dovolání k replice obhajobě je porušením základního práva na soudní ochranu.
Vnese-li stěžovatel hájitelné tvrzení o tom, že byl podroben špatnému zacházení, vzniká státu, který je podle čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky založen na úctě k právům a svobodám člověka a občana, povinnost provést účinné vyšetřování potřebné k objasnění věci, které vyžaduje, aby příslušné orgány z vlastní iniciativy přijaly přiměřená opatření…
Nenařídí-li soud v odvolacím řízení, v němž podstatným způsobem sníží výši znalečného z důvodů neuplatněných v odvolání, jednání nebo jinak neumožní znalci vyjádřit se k důvodům jeho rozhodnutí, dojde takovým postupem k porušení práva znalce na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a práva na řádně vedený proces…
Neoznámení uzavření manželství nájemcem a nevědomost pronajímatele o vzniku společného nájemního práva není důvodem pro podání výpovědi z nájmu bytu podle § 2288 odst. 2 písm. b) obč. zák. (potřeba bytu pro rodinného příslušníka).
Soudy se při rozhodování o vazbě musejí vypořádat s argumenty, kterými obviněný zpochybňuje existenci vazebních důvodů.
Ustanovení § 469 odst. 2 zákona o zvláštních řízeních soudních je ústavně konformně potřeba vykládat tak, že kolizním opatrovníkem nelze jmenovat příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí ani v těch případech, kdy tento orgán sice nepodal výslovně návrh na zahájení řízení ve věcech péče soudu o nezletilé, ale fakticky řízení inicioval přípisem…
Pokud obecný soud v řízení o vydání náhradního pozemku podle zákona o půdě bez náležitého odůvodnění vyloučí možnost poměrně rozdělit náhradu nákladů řízení podle míry úspěchu ve věci a zároveň neposoudí, zda oprávněná osoba z procesního hlediska nezavinila částečné zastavení řízení, poruší tím právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1…
Změní-li odvolací soud výrok soudu prvního stupně o nákladech občanského soudního řízení v neprospěch odvolatele, neporuší tím jeho práva zaručená čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
Z hlediska práva na ochranu a uspokojení restitučního nároku nelze činit rozdíl mezi oprávněnými osobami, které žádají o naturální náhradu podle § 11a odst. 1 zákona o půdě, a oprávněnými osobami, které žádají o finanční náhradu podle § 16 odst. 1 zákona o půdě. Jejich postavení je rovné. Žádostí o finanční náhradu podle § 16 odst. 1 zákona o půdě…
Soudy rozhodující v trestním řízení musí poškozeným uplatněný adhezní nárok hodnotit podle jeho obsahu, přičemž k jeho konkrétnímu pochopení mají možnost zohlednit i jiné projevy poškozeného (např. výpovědi).
Z procesní složky čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod („Úmluva“) vyplývá pozitivní závazek státu pečlivě posoudit všechny okolnosti dané věci a dostatečně a přesvědčivě odůvodnit uložení podmíněného trestu za závažný útok na fyzickou a duševní integritu poškozeného. Tomuto závazku odpovídá právo poškozeného, které je…
Upravují-li soudy styk rodiče s dítětem nízkého věku a považují-li za potřebné upravit styk zprvu v užším rozsahu jako tzv. navykací režim, musí pak současně upravit i rozsah styku po takovémto (ze své podstaty dočasném) režimu s presumpcí, že navykací režim splní svůj účel a dítě připraví na širší (pro dané životní období cílový) rozsah běžného…
Neodůvodní-li soud ústavně konformně, proč musí stěžovatel svůj legitimně očekávaný nárok na úroky z neoprávněně vybraného cla nezbytně uplatnit prostřednictvím žádosti o náhradu škody po státu [podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona…
Hrozba trestu odnětí svobody v délce nejméně osmi let není jediným důvodem pro vzetí nebo ponechání obviněného ve vazbě.
Obviněný v souvislosti s podmíněným zastavením trestního stíhání může, ale nemusí svůj závazek zdržet se určité činnosti ve smyslu § 307 odst. 2 písm. a) trestního řádu časově omezit, je na jeho vůli, zda určí (nejzazší) dobu, po kterou je ochoten se dané činnosti zdržet. Jestliže tak učiní, nemůže státní zástupce či soud v rozhodnutí o podmíněném…
Ustanoví-li Nejvyšší soud v případu nutné obhajoby obviněnému obhájce, musí mu poskytnout dostatečný prostor na seznámení se s okolnostmi dané věci a případnou přípravu vyjádření se k ní. Neupozorní-li obhájce (poskytnutím konkrétní lhůty), že se chystá v nejbližších dnech rozhodnout, je sedmidenní doba mezi doručením ustanovení obhájci a vydáním…
Daňové řízení jako celek má, pokud jde o pořizování důkazů, vyšetřovací charakter: správce daně je nadán celou řadou vyšetřovacích pravomocí k tomu, aby realizoval zájem státu na zajištění toho, co ‚jeho jest‘, tj. ověření, přezkoumání a vymožení daňové povinnosti jednotlivce. Na rozdíl od kontroly podle kontrolního řádu daňová kontrola…
1. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení ve sporech o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle § 31a zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, nelze poměřovat úspěch a neúspěch ve věci jen tím, jak bylo o konkrétním návrhu rozhodnuto.
Je-li dán v řízení předpoklad postupu podle § 142 odst. 3 občanského soudního řádu, obecné soudy jsou povinny rozhodnutí o nákladech řízení řádně a přezkoumatelně odůvodnit, a...
Při posuzování oprávněnosti nedobrovolné hospitalizace musí soudy své závěry učinit nejen na důkazech svou povahou odborných (výpovědi lékařů a znalců, znalecké posudky,...
K odejmutí věci rozhodujícímu soudci podle § 149 odst. 5 trestního řádu lze přistoupit pouze v případě vysoké míry pravděpodobnosti, že soudce nebude schopen ukončit řízení...
Procesní záruky plynoucí z práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod nezaručují žádný konkrétní hmotněprávní výsledek. Ani právo na řádné...
Smyslem institutu prominutí zmeškání lhůty je umožnit účastníku řízení provést procesní úkon, k němuž je oprávněn, jestliže k němu zmeškal lhůtu (on nebo jeho zástupce) „z...
