Za místo spáchání trestného činu v případě přečinu porušení povinnosti v insolvenčním řízení podle § 225 tr. zákoníku, spáchaného opomenutím povinností vyplývajících ze zákona (neposkytnutím součinnosti), je třeba považovat místo, kde mělo dojít k jednání, jehož opomenutím došlo k naplnění dané skutkové podstaty, tedy v daném případě, kde měl…
Jestliže odvolací soud usnesením, jímž podle § 219a odst. 1 písm. a/ o. s. ř. ve spojení s § 221 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. zrušil odvoláním napadený rozsudek soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, současně zamítl návrh na přerušení řízení vznesený v průběhu odvolacího řízení, není dovolání proti výroku o zamítnutí…
Důvody pro případné navýšení částek zadostiučinění nad rámec daný stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, uveřejněného pod číslem 58/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek („Stanovisko“), je nutno hledat jednak ve srovnání s aktuální judikaturou ESLP, aby částky přiznávané…
V případě, kdy odsouzenému bylo uloženo několik na sebe bezprostředně navazujících trestů zákazu činnosti téhož druhu, je k rozhodnutí o jeho žádosti o podmíněné upuštění od výkonu jejich zbytků příslušný podle § 315 odst. 2 tr. ř. ten soud, který odsouzenému uložil trest, jenž je vykonáván v okamžiku podání žádosti o podmíněné upuštění od výkonu…
Prohlášení viny ve smyslu § 206c tr. ř. je dobrovolným vyjádřením obviněného, které činí po řádném poučení soudem na základě své vůle o skutku kladeném mu za vinu, jímž souhlasí s tím, že ho spáchal, i se závěrem, jak je v obžalobě právně posouzen. Jde o svobodný projev vůle, jenž není vázán na další konkrétní postup či rozhodnutí soudu (např. na…
Možnost promlčení opakovaně či trvale vykonavatelných práv zapsaných ve veřejném seznamu v důsledku nevyužívání jejich věcného obsahu lze vnímat jako jisté vyvážení skutečnosti, že tato práva vykazují velkou schopnost přetrvávat v čase, jelikož povětšinou nejsou časově omezena a zároveň jim nehrozí zánik v důsledku nabytí zatížené věci nabyvatelem…
Zásada rovného zacházení platí též – jak vyplývá z ustanovení § 16 odst. 1 zák. práce
– jde-li o pracovní podmínky soudců. Ty jsou určovány (mimo jiné) rozvrhem práce, který vydává předseda soudu po projednání s příslušnou soudcovskou radou a ve kterém se stanoví – kromě jiného – způsob rozdělení věcí mezi jednotlivá soudní oddělení [srov. § 41…
Ustanovení § 27 odst. 5 a § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu shodným způsobem řeší otázku, jak má vlastník komunikace naložit s vozidlem neoprávněně stojícím na vyhrazeném parkovišti (resp. tvořícím překážku provozu na komunikaci) a jaké důsledky z toho plynou. V obou zmíněných případech zákon zakládá závazkový právní vztah mezi osobou, která…
Pohledávka z titulu odvodu dle § 81 odst. 2 písm. c/ zákona o zaměstnanosti vzniklá po zahájení insolvenčního řízení, avšak před rozhodnutím o úpadku, nespadá do výčtu pohledávek za majetkovou podstatou (§ 168 insolvenčního zákona) ani pohledávek postavených na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou (§ 169 insolvenčního…
V případě rozhodnutí vlastníků (byť v rámci „schůze vlastníků“ technicky organizované jako shromáždění společenství), nikoliv rozhodování shromáždění, coby orgánu společenství vlastníků, není založena věcná příslušnost krajských soudů k projednání a rozhodnutí věci podle § 9 odst. 2 písm. l) o. s. ř. Věcná příslušnost okresních soudů k projednání…
Účinná ochrana dobré pověsti právnických osob ústavně zaručená článkem 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod vyžaduje analogické použití stejných prostředků jako při ochraně proti nekalé soutěži podle § 2988 občanského zákoníku, včetně možnosti požadovat přiměřené zadostiučinění.
Pravá retroaktivita nastává typicky v situaci, kdy pozdější zákon ruší, mění nebo neuznává právní účinky založené na základě právních skutečností, které se v úplnosti staly v době účinnosti staršího zákona, popřípadě spojuje práva a povinnosti subjektů s takovými skutečnostmi, které se v úplnosti staly v době účinnosti staršího zákona, ale které v…
Jiný než insolvenční soud nemůže posuzovat (určovat) pořadí pohledávky v insolvenčním řízení (ani jako otázku předběžnou). V případech, kdy je mezi věřitelem a osobou s dispozičními oprávněními veden jak spor o existenci (důvodnost, resp. „pravost“), případně výši pohledávky za majetkovou podstatou (na základě žaloby o zaplacení pohledávky podané…
Žádostí o peněžitou náhradu podle § 16 odst. 1 zákona o půdě a jejím poskytnutím v neúplné (částečné) výši restituční nárok nezaniká, nebyl-li zjištěn jednoznačný projev vůle restituenta se zbytku restitučního nároku vzdát. Pokud je taková vůle zjištěna, je třeba s ohledem na okolnosti věci posoudit, zda jí lze přiznat příslušné právní…
Směnečný rukojmí, který se na základě smlouvy o postoupení pohledávky stane majitelem směnky vystavené s doložkou nikoli na řad, nemůže úspěšně uplatnit práva z této listiny vůči dalšímu směnečnému rukojmímu, který převzal směnečné rukojemství za téhož dlužníka.
V občanském soudním řízení se nedokazují právní předpisy uveřejněné nebo oznámené ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce. Právní řády jiných států český soud nezná (nemusí znát), a aplikace těchto právních řádů v rozhodování českých soudů proto předpokládá jejich zjištění, a to rovněž (zpravidla tehdy, nelze-li…
Opakované rozhodování o nároku poškozeného na náhradu nemajetkové újmy vyžaduje, aby trestní soudy postupovaly soustředěně a vynaložily maximální úsilí k tomu, aby bylo možné o adhezním nároku rozhodnout.
Je v rozporu se zásadou rovnosti účastníků řízení (čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod), prolomí-li odvolací soud v odvolacím řízení, ovládaném principem neúplné apelace, neoprávněně zásadu koncentrace nalézacího řízení (§ 114c ve spojení s § 118b občanského soudního řádu) prostřednictvím nepřípadného poučení jednoho z účastníků řízení…
Nejvyšší soud rozhodnutím o přidělení věci soudnímu oddělení č. 26 až po vydání usnesení o odkladu vykonatelnosti rozsudku krajského soudu, tedy sice po předběžném, avšak již věcném posouzení dovolání, nenaplnil ústavněprávní požadavky na zákonného soudce podle čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Při posuzování přiměřenosti délky zajištění majetku v rámci trestního řízení je nutné zvážit zejména příčiny trvajícího zajištění (zda je dáno např. složitostí věci, anebo neodůvodněnými průtahy orgánů činných v trestním řízení), jakož i to, jaký vliv má průběh trestního řízení na sílu argumentů, kterými je potřeba zajištění podepírána (zda se…
Neinformoval-li soud obviněného stěžovatele o tom, že bude rozhodováno o stížnosti státního zástupce proti rozhodnutí o propuštění z vazby na svobodu, aniž by mu tuto stížnost...
Byť se obviněný obstrukcemi vyhýbá účasti na jednání soudu, soudy na něj nemohou uvalit vazbu, aniž by se vypořádaly s otázkou, zda nelze jeho účast zajistit méně intenzivními...
Nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, ačkoli ve skutečnosti přípustné je (resp. za určitých podmínek být může), představuje porušení práva na soudní ochranu...
Je-li trestní stíhání zastaveno pro nepříčetnost obviněného v době činu a nevyjde-li najevo svévole orgánů činných v trestním řízení, ústavní pořádek nezaručuje právo na...
Ustanovení § 2238 o. z. lze vztáhnout též na případ změny smlouvy o nájmu (družstevního) bytu spočívající „v rozšíření“ předmětu nájmu (bytu) o další prostor, jenž má...
