Soudní rozhodnutí

Civilní soudy při rozhodování o péči a styku s dítětem by měly pečlivě zkoumat také případné specifické okolnosti týkající se konkrétního dítěte, které by mohly bránit jeho svěření do střídavé péče. V každém případě musí soudy své rozhodnutí o konkrétní formě péče přesvědčivě odůvodnit a vyvarovat se paušalizujících závěrů bez navázání na…

V situaci, kdy dítě striktně odmítá rodiče, jsou obecné soudy povinny aktivně činit kroky, které by mohly vést k obnově a rozvoji vztahu rodiče a dítěte, především se musí zabývat příčinou rozvratu vazeb, možnostmi nápravy a perspektivou budoucího rozvoje vztahu.

Zásada kontradiktornosti řízení, jejíž součástí je právo seznámit se a případně reagovat na podání jiných stran či orgánů k soudu, vyvěrá přímo z ústavního pořádku (čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy). Proto se uplatňuje ve všech typech řízení, i když nejsou tato práva výslovně upravena v zákoně. To platí i pro řízení o stížnosti proti…

Je porušením práva na soudní ochranu, garantovaného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud soud bez náležitého odůvodnění vyloučí aplikaci § 12 odst. 4 advokátního tarifu a následně svévolně stanoví výši náhrady nákladů za zastupování zmocněncem. Má-li soud za to, že náhrada stanovená v souladu s právními předpisy je nespravedlivá…

Úkolem Ústavního soudu není v každém jednotlivém případě hodnotit, zda byly naplněny zákonné podmínky pro odkázání poškozených s jejich adhezními nároky do občanskoprávního řízení. Platí to tím spíše za situace, kdy soud rozhoduje trestním příkazem; prostor pro odkázání poškozených na občanskoprávní řízení je v případě trestních příkazů větší…

Podle § 444 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. května 2005 do 31. ledna 2013, měla konkrétně vymezená skupina pozůstalých osob právo na jednorázové paušální odškodnění za škodu usmrcením osoby jim blízké. Z judikatury Ústavního soudu (Pl. ÚS 16/04 ze dne 4. května 2005 (N 98/37 SbNU 321; 265/2005 Sb.)…

Jestliže soud, který rozhoduje o přiměřeném zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva na přiměřenou délku konkursního řízení, dovozuje nepatrný význam předmětu konkursního řízení pro přihlášeného konkursního věřitele jen z nízké výše (očekávatelné) částky vyplacené takovému věřiteli podle rozvrhového usnesení, pak je na něm, aby…

Uplatnění námitky promlčení by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a…

Skutečnost, že při přijetí rozhodnutí valné hromady o podání návrhu podle § 204 z. o. k. není posuzováno, zda se společník dopustil závažného porušení své povinnosti, a tedy, zda je naplněn důvod pro vyloučení společníka ze společnosti soudem, nezakládá rozpor usnesení valné hromady se zákonem, pro který by bylo možné vyslovit jeho neplatnost. Pro…

I lhůta pro přihlášení pohledávek na náhradu škody podle § 253 odst. 4 insolvenčního zákona je procesní lhůtou zákonnou a propadnou; prominout zmeškání této lhůty vylučuje § 83 insolvenčního zákona, část věty před středníkem.