Podmínka nepřetržité doby, která musí uplynout, aby soud mohl zahladit odsouzení, je naplněna uplynutím právě jen časového úseku vymezeného v § 105 odst. 1 písm. a) až e) tr. zákoníku. Vedení či nevedení řádného života odsouzeným v době od uplynutí tohoto časového úseku do rozhodnutí soudu o zahlazení odsouzení je proto…
V případě, kdy odsouzenému bylo uloženo několik na sebe bezprostředně navazujících trestů zákazu činnosti téhož druhu, je k rozhodnutí o jeho žádosti o podmíněné upuštění od výkonu jejich zbytků příslušný podle § 315 odst. 2 tr. ř. ten soud, který odsouzenému uložil trest, jenž je vykonáván v okamžiku podání žádosti o podmíněné upuštění od výkonu…
Při hodnocení splnění požadavku podle § 34c odst. 1 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, je správní orgán oprávněn posuzovat nejen to, zda projekt výzkumu a vývoje obsahuje informaci o cíli projektu, ale též zda jsou údaje o cíli projektu dostatečně konkrétní a vyplývá z nich, v čem mají činnosti výzkumu a vývoje spočívat (zejména…
Účelem § 5 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, je procesně zabránit tomu, aby o žádosti téhož cizince běželo současně řízení i v jiném členském státě než v České republice (resp. aby se ve dvou různých členských státech…
Předmětem řízení o kasační stížnosti proti usnesení o předběžném opatření podle § 272b zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, je toto usnesení. Jestliže dojde k jeho zrušení (§ 38 odst. 4 s. ř. s.), představuje tato skutečnost nedostatek podmínky řízení, pro který nelze v řízení pokračovat [§ 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120…
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení nevyžaduje, aby jen proto, že pěstoun je příhraničním pracovníkem zaměstnaným v jiném členském státě Evropské unie, byl nezletilému nezaopatřenému dítěti svěřenému do jeho péče odepřen nárok na dávku pěstounské péče – příspěvek na úhradu potřeb…
Pokud po registraci sociálních služeb vzniknou poskytovateli sociálních služeb daňové nedoplatky nebo nedoplatky na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění a na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, nelze jeho registraci sociálních služeb zrušit pro neplnění podmínek registrace…
Prekluzivní lhůta 15 měsíců pro přezkumné řízení v § 97 odst. 2 správního řádu se uplatní i v případě přezkumu územního plánu podle § 174 správního řádu.
Náhrada snížené odměny jednatele společnosti s ručením omezeným z důvodu jeho dočasné pracovní neschopnosti či nařízené karantény sjednaná ve smlouvě o výkonu funkce není podle § 6 odst. 9 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném do 31. 12. 2023, osvobozena od daně z příjmů, a proto spadá do vyměřovacího základu…
Podmínka bezúhonnosti žadatele o zápis do seznamu advokátů podle § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, se nevyčerpává bezúhonností trestněprávní (trestní zachovalostí) a zahrnuje též širší bezúhonnost „stavovskou“. Advokátní komora je proto oprávněna zohlednit i dříve spáchaný trestný čin žadatele o zápis do seznamu advokátů (ve…
Je neústavní takový postup civilních soudů, kdy Nejvyšší soud v kasačním rozhodnutí přehodnotí skutková zjištění nalézacího soudu a odvolacího soudu a soudy nižšího stupně poté bez doplnění dokazování přijmou skutkové závěry, které jsou zcela protichůdné vůči závěrům učiněným v předchozím řízení. Takový postup je překvapivý a vykazuje znaky…
Odvolací soud může změnit rozhodnutí o zamítnutí návrhu na předběžné opatření pouze za předpokladu, že mimo jiné předloží zvláštní zdůvodnění, proč nebylo možné namísto toho rozhodnutí soudu prvního stupně zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení.
Pokud se doplnění kasační stížnosti označené chybnou spisovou značkou ve stanovené lhůtě dostane do dispozice Nejvyššího správního soudu a je z něj možné, na základě dalších identifikátorů, jednoznačně zjistit, kterého řízení se týká a Nejvyšší správní soud i přesto odmítne kasační stížnost pro neodstraněné vady, poruší tím právo stěžovatele na…
Trestní soudy při určování výše náhrady nemajetkové újmy chrání základní práva poškozených, musí proto zohlednit všechny relevantní skutečnosti a vycházet (mimo jiné) z kritérií obsažených v § 2956 a 2957 občanského zákoníku a odůvodnit jejich užití. Neschopnost poškozených plně pochopit zásah do práv nemůže být důvodem pro snížení náhrady za…
Při aplikaci § 931 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku jsou obecné soudy povinny posuzovat, zda rodič negativní volby osoby poručníka, resp. opatrovníka, nezneužívá a zda jedná rozumně a v souladu s nejlepším zájmem dítěte, přičemž jak zneužití práva, tak jeho výkon v rozporu se zájmem dítěte, vylučují poskytnutí ochrany tomuto právu samy o…
Soudy poruší základní právo nezletilých na soudní ochranu podle článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, vyžadují-li automaticky souhlas opatrovnického soudu k podání žaloby, aniž by hodnotily kritéria § 898 odst. 1 občanského zákoníku individuálně, podle konkrétních okolností případu.
Rozhodne-li stížnostní soud o tzv. blanketní stížnosti, přestože stěžovatel (respektive jeho obhájce) jasně, srozumitelně a včas avizoval svůj úmysl věcnou stížností argumentaci doplnit, byť bez konkrétně vymezené lhůty, poruší právo stěžovatele na soudní ochranu ve spojení s jeho právem na obhajobu podle čl. 36 odst. 1 a čl. 40 odst. 3 Listiny…
Závěr obecných soudů, že rozhodnutí o nahrazení projevu vůle povinné osoby k uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemku oprávněné osobě podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, je konstitutivním rozhodnutím o nabytí vlastnického práva oprávněnou osobou…
Jestliže obecné soudy v rámci prokazování viny obviněného přistoupí k hodnocení důkazů jednostranně, nevezmou do úvahy nutnost uplatnění zásady presumpce neviny a z ní vyvozené zásady in dubio pro reo a nezabývají se povahou trestního řízení jako nejzazšího prostředku (ultima ratio) ve smyslu dle § 12 odst. 2 trestního zákoníku, poruší takovým…
Pokud je stěžovatelka vedena chybným poučením odvolacího soudu a nepodá dovolání, znamenalo by odmítnutí stěžovatelčiny ústavní stížnosti pro nepřípustnost porušení jejího práva na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Namístě je proto zrušení…
Procesní záruky plynoucí z práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod nezaručují žádný konkrétní hmotněprávní výsledek. Ani právo na řádné...
Výchozí premisou ústavního přezkumu legislativní činnosti ústící v přijetí nové skutkové podstaty trestného činu je respektování dělby moci a role zákonodárného orgánu, a to se...
Je-li v ústavní stížnosti nosným důvodem zásahu orgánu veřejné moci norma podústavního práva – konkrétně § 9 odst. 7 advokátního tarifu, který byl pro jeho rozpor s ústavním...
Nesprávné poučení účastníka řízení o nemožnosti podat dovolání představuje ze strany odvolacího soudu odepření přístupu k Nejvyššímu soudu a porušení práva účastníka...
Pokud Nejvyšší soud odmítne dovolání pro nepřípustnost podle § 237 občanského soudního řádu s odůvodněním, že dovolatelem předestřená otázka je otázkou skutkovou a nikoliv...
