Obecné soudy v souvislosti se způsobenou psychickou újmou ve své judikatuře rozlišují míru zásahu do psychického zdraví sekundární oběti. To znamená, že od sebe oddělují případy, kdy na straně sekundární oběti vznikne „pouze“ citová újma, a situace, kdy je u ní diagnostikováno psychické onemocnění, újma ze šoku – to pak vede ke zvýšení peněžité…
Pojem vlastnictví je v ústavním pořádku autonomní. Pojem vlastnického práva, jak je chráněno čl. 11 Listiny, nemusí odpovídat vlastnickému právu tak, jak je chápáno v právu podústavním.
Právní úprava stanovící zánik zástavních práv k majetku, který stát nabyl způsoby uvedenými v § 13 zákona 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím…
Nesprávné stanovení lhůty pro podání odvolání podle § 201 o. s. ř. dosahuje intenzity porušení práva jednotlivce na přístup k soudu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny, neboť tak dochází k odepření věcného přezkumu rozhodnutí nalézacího soudu.
Ačkoliv je to pouze soud, který může svým rozhodnutím legitimizovat postih spojený s vinou pachatele trestné činnosti, není v rozporu s ústavním pořádkem, je-li trestní věc týkající se tzv. hájitelných tvrzení obětí odložena orgánem státního zastupitelství. Z ústavněprávního hlediska jsou relevantní toliko důvody, pro něž není v trestním řízení…
Je-li předmětem řízení plnění ocenitelné penězi, je třeba zásadně při určení výše náhrady nákladů řízení postupovat primárně podle § 8 odst. 1 vyhlášky 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a nelze proto vycházet z tarifní hodnoty věci stanovené v §…
Obecný soud je povinen použít právní předpis jako celek. Není oprávněn selektivně odepřít aplikaci určitého ustanovení, v daném případě § 12 odst. 4 advokátního tarifu. Dospěje-li obecný soud k závěru, že náhrada nákladů právního zastoupení je nepřiměřeně vysoká a zvažuje proto využití svého moderačního práva, musí o tom účastníky poučit a…
Součástí práva na soudní ochranu je povinnost obecných soudů řádně se vypořádat s námitkami účastníků řízení.
Rozhodnutí o změně ochranného psychiatrického léčení ve formě ambulantní na ochranné psychiatrické léčení ústavní vydané v rámci vykonávacího řízení, není rozhodnutím ve věci samé ve smyslu § 265a odst. 2 trestního řádu, a proto dovolání jakožto mimořádný opravný prostředek není proti takovému rozhodnutí ex lege…
Při rozhodování o žádosti o podmíněné propuštění obecné soudy nemohou své posouzení založit pouze na trestní minulosti odsouzeného. Obecné soudy naopak musí vzít v potaz aktuální poznatky ohledně osobnosti odsouzeného, stav jeho nápravy a také prostředí, v němž by se ocitl po případném podmíněném propuštění. Pokud na základě takového posouzení…
Z hlediska práva na ochranu a uspokojení restitučního nároku nelze činit rozdíl mezi oprávněnými osobami, které žádají o naturální náhradu podle § 11a odst. 1 zákona o půdě, a oprávněnými osobami, které žádají o finanční náhradu podle § 16 odst. 1 zákona o půdě. Jejich postavení je rovné.
V řízení o peněžité náhradě za nevydané pozemky podle § 16 odst. 1 zákona 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, není ústavně souladný takový výklad, který zvyšuje ceny uvedené podle § 28a tohoto zákona ve vyhlášce č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky 316/1990 Sb. (dále jen „vyhláška“), toliko podle…
Počátek běhu lhůty pro podání instanční stížnosti v trestních věcech při rozhodování o osobní svobodě se odvíjí až od doručení písemného vyhotovení soudního rozhodnutí. Seznámení se s písemným odůvodněním je totiž nezbytné pro kvalifikované podání stížnosti, protože oprávněná osoba musí mít možnost porozumět argumentaci soudu a zvážit možnost…
Aplikoval-li odvolací soud při určení tarifní hodnoty § 9 odst. 1 advokátního tarifu, aniž by pro to byly splněny zákonné předpoklady, nerespektoval příslušnou právní úpravu a porušil ústavně zaručené právo stěžovatelky na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny) a právo na ochranu vlastnictví (čl. 11 odst. 1…
Rozhodne-li obecný soud o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, aniž se náležitě vypořádá s nutností použití § 142 odst. 3 ve spojení s § 136 téhož zákona [při určení konkrétního druhu, resp. výše, přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu úvahou soudu v režimu zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu…
Při rozhodování o náhradě nákladů řízení ve sporech o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle § 31a zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, nelze poměřovat úspěch a neúspěch ve věci jen tím, jak bylo o konkrétním návrhu rozhodnuto. To…
V řízení o vydání náhradního pozemku podle zákona 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, dojde k porušení ústavně zaručeného práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, nevyzve-li obecný soud neúspěšného žadatele k označení jiných vhodných pozemků způsobilých uspokojit…
Pokud stěžovatelka v kasační stížnosti, jakkoliv stručně, polemizuje se závěry krajského soudu a Nejvyšší správní soud i přesto odmítne kasační stížnost pro nepřípustnost kvůli opakování žalobních námitek, poruší právo stěžovatelky na přístup k soudu garantované čl. 36 odst. 1 Listiny.
Rozdílné zacházení na základě napadeného ustanovení § 254 odst. 1 věty druhé zákona 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění účinném od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2020, spočívající v tom, že bylo-li nezákonné rozhodnutí vydáno podle daňového řádu v nalézacím řízení, byla náhrada škody ve formě úroku z neoprávněného jednání správce daně poskytována bez…
Vládní návrh zákona lze projednat ve zkráceném jednání za stavu legislativní nouze, i když pro to nejsou splněny některé zákonné podmínky, je-li na tomto způsobu projednání dosaženo širokého konsenzu. Splnění této podmínky se posuzuje podle výsledku hlasování, zda jsou splněny podmínky pro projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání dle § 99…
Vyloučení advokáta z obhajoby představuje zásadní omezení práva na obhajobu podle článku 40 odst. 3 Listiny a práva na právní pomoc podle článku 37 odst. 2 Listiny a k tomuto omezení mohou soudy přistoupit pouze ze zákonem stanovených důvodů a na základě zákonem stanoveného postupu, jenž je konkretizován v § 37a trestního řádu. Za situace, kdy za…
Žalobou z lepšího práva se rozumí žaloba, kterou se třetí osoba domáhá po tom, komu byla z majetkové podstaty (výtěžku jejího zpeněžení, jímž mohou být i splátky při...
Za situace, kdy jsou podle § 14 odst. 1 písm. a) zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů („ZESM“) údaje o skutečných majitelích zapsané v evidenci skutečných majitelů...
Jestliže osoby nadané popěrným právem nepopřely pohledávku věřitele přihlášenou do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka jako pohledávku s právem na uspokojení ze...
Žádosti poplatníka podle § 9 odst. 4 písm. c/ zákona o soudních poplatcích založené na tvrzení, že „nemohl poplatek dosud zaplatit“, avšak očekává, že mu jeho dlužník brzy...
Jestliže „osoba s právem postihu“ přihlásí regresní pohledávku (v souladu s § 173 odst. 3 a § 183 odst. 3 insolvenčního zákona v odpovídajícím znění) do insolvenčního řízení...
