Zbavení či omezení způsobilosti k právním úkonům podle občanskoprávních předpisů je pro posouzení otázky nepříčetnosti v rámci trestního řízení v zásadě bezvýznamné a nezbavuje orgány činné v trestním řízení pro konkrétní případ povinnosti objasnit, zda byl pachatel ve vztahu ke konkrétnímu trestnému činu nepříčetný ve smyslu § 12 tr. zák. Pokud…
Rozhodnutí zaměstnavatele o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách není právním úkonem. Vzhledem k tomu, že zákon výslovně neupravuje, kdo je oprávněn činit u zaměstnavatele takové tzv. faktické úkony, je třeba v tomto směru vycházet ze zásad…
Před rozhodnutím soudu o potvrzení dědictví je oprávněn domáhat se práv v souvislosti s dědictvím jediný dědic, je-li dědiců více, pak až do potvrzení dědictví nebo vypořádání dědiců pravomocným usnesením soudu všichni dědici zůstavitele, kteří dědictví neodmítli. Tito jsou považováni za vlastníky všech věcí a majetkových práv patřících do…
Spočívá-li důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru v dlouhodobém neomluveném zameškání práce zaměstnancem, je třeba vycházet z toho, že jednoměsíční lhůta uvedená v ustanovení § 53 odst. 2 větě první zák. práce neskončí dříve, než po uplynutí jednoho měsíce ode dne následujícího po posledním zameškání práce, ledaže by se zaměstnavatel až…
Odnětím možnosti jednat před soudem zákon míní znemožnění uplatnění konkrétních procesních práv, která by jinak účastník mohl před soudem uplatnit a z nichž byl v důsledku postupu soudu vyloučen. O takovouto situaci se jedná i v případě, kdy z výsledku dosavadního řízení – ani na základě doplněného dokazování – nelze vyvodit dostatečné podklady…
Při posuzování otázky, zda část právního úkonu postiženou důvodem neplatnosti lze oddělit od ostatního obsahu tohoto úkonu (§ 41 obč. zák.), je třeba dbát, aby byla respektována vůle účastníků právního úkonu s přihlédnutím k účelu, jehož dosažení osoba konající právní úkon, resp. všichni účastníci dvou(více)stranného právního úkonu…
Při výkladu projevu vůle nelze vycházet pouze z doslovného významu použitých výrazů; současně je třeba pečlivě přihlížet ke všem okolnostem, za kterých bylo slovní nebo jiné vyjádření učiněno a významné je i to, jak bylo vyjádření pochopeno tím, komu byl projev vůle určen. Celkové hodnocení všech rozhodných okolností pak musí odpovídat „pravidlům…
O vadu ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. f) o.s.ř., ve znění účinném do 31.12.2000, jde tedy jen tehdy, jestliže šlo o postup nesprávný (uvažováno z hlediska zachování postupu soudu určeného zákonem nebo dalšími obecně závaznými právními předpisy) a jestliže se postup soudu projevil v průběhu řízení a nikoliv při…
Účelem ustanovení § 196a obch. zák. ve znění účinném do 31.12.2000 je ochránit společnost a její akcionáře před nekalým jednáním statutárních orgánů (jejich členů) a dalších osob, oprávněných jednat jménem společnosti. Při výkladu uvedeného ustanovení je proto třeba vycházet právě ze zásady ochrany společnosti a jejich akcionářů před takovým…
Konkurenční doložka je vzájemný (synallagmatický) závazek, při němž si bývalí účastníci pracovního poměru poskytují hospodářský prospěch navzájem a jsou si navzájem dlužníky i věřiteli. Neplatná je taková dohoda, upravující konkurenční doložku, kde omezení jedné strany neodpovídá přiměřený závazek strany…
Občanskoprávní subjektivitu ležící pozůstalosti, tedy její způsobilost k právům a povinnostem a způsobilost k právním úkonům (a tedy i procesní způsobilost) je třeba posuzovat podle ustanovení ObčZ a OSŘ.
Rozhodnutí o nároku vlastníka lesa na náhradu újmy, která vznikla omezením hospodaření v lese ve smyslu § 11 odst. 3 zákona č. 289/1995 Sb. (lesní zákon), přísluší rozhodovat soudu, není-li zákonem stanoveno jinak.
Není přípustné, aby poškození z pracovního úrazu pobírali náhradu za ztrátu na výdělku vzniklou tím, že přestanou pracovat u stávajícího zaměstnavatele na základě vlastního rozhodnutí a poté jsou bez práce, nebo nastoupí u jiného zaměstnavatele, u něhož dosahují nižší výdělek. V takovém případě by tito poškození byli zvýhodněni oproti ostatním…
Občanskoprávní subjektivitu ležící pozůstalosti, tedy její způsobilost k právům a povinnostem a způsobilost k právním úkonům (a tedy i procesní způsobilost) je třeba posuzovat podle ustanovení ObčZ a OSŘ.
Účelem ustanovení § 196a obch. zák. ve znění účinném do 31.12.2000 je ochránit společnost a její akcionáře před nekalým jednáním statutárních orgánů (jejich členů) a dalších osob, oprávněných jednat jménem společnosti. Při výkladu uvedeného ustanovení je proto třeba vycházet právě ze zásady ochrany společnosti a jejich akcionářů před takovým…
O vadu ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. f) o.s.ř., ve znění účinném do 31.12.2000, jde tedy jen tehdy, jestliže šlo o postup nesprávný (uvažováno z hlediska zachování postupu soudu určeného zákonem nebo dalšími obecně závaznými právními předpisy) a jestliže se postup soudu projevil v průběhu řízení a nikoliv při…
Právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem. Vznikne-li o obsahu právního úkonu pochybnost, soud tuto pochybnost odstraní výkladem založeným na tom, že vedle jazykového vyjádření právního úkonu…
Současné ujednání smluvních úroků poskytnutých podle § 658 obč. zák. a smluvní pokuty není v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 39 obč. zák.
Pro zajištění majetku úpadce za účelem jeho budoucího zpeněžení není třeba, aby u nemovitých věcí, o nichž je správce přesvědčen, že náležejí do podstaty, byl v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník úpadce. Titulem pro nakládání s majetkem úpadce, včetně nemovitostí, je soupis majetku.
Vadou řízení, která může mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci je i skutečnost, pomine-li soud ve svém rozhodnutí účastníkem řízení vznesenou námitku promlčení.
Obecně nelze vyloučit, že spotřebitel (dodržující standard chování průměrného spotřebitele) může být stejným obchodníkem o účincích jeho výrobků opakovaně oklamán, a může...
Procesní záruky plynoucí z práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod nezaručují žádný konkrétní hmotněprávní výsledek. Ani právo na řádné...
Výchozí premisou ústavního přezkumu legislativní činnosti ústící v přijetí nové skutkové podstaty trestného činu je respektování dělby moci a role zákonodárného orgánu, a to se...
Je-li v ústavní stížnosti nosným důvodem zásahu orgánu veřejné moci norma podústavního práva – konkrétně § 9 odst. 7 advokátního tarifu, který byl pro jeho rozpor s ústavním...
Nesprávné poučení účastníka řízení o nemožnosti podat dovolání představuje ze strany odvolacího soudu odepření přístupu k Nejvyššímu soudu a porušení práva účastníka...
