epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    4. 8. 2003
    ID: 21882

    Zajišťovací převod práva a převod vlastnictví zástavního dlužníka k zástavě

    Kupní smlouva, která byla uzavřena za účelem, aby pohledávka kupujícího zástavního věřitele byla uspokojena tím, že na něj přejde vlastnictví prodávajícího zástavního dlužníka k zástavě, je neplatným právním úkonem podle § 39 ObčZ. O zajišťovací převod práva jde tehdy, jestliže dlužník převede na věřitele své právo například vlastnické právo) s rozvazovací podmínkou, že zajištěný závazek bude splněn.

    Kupní smlouva, která byla uzavřena za účelem, aby pohledávka kupujícího zástavního věřitele byla uspokojena tím, že na něj přejde vlastnictví prodávajícího zástavního dlužníka k zástavě, je neplatným právním úkonem podle § 39 ObčZ. O zajišťovací převod práva jde tehdy, jestliže dlužník převede na věřitele své právo například vlastnické právo) s rozvazovací podmínkou, že zajištěný závazek bude splněn. Zajišťovacím převodem práva tak dochází - byť podmínečně - ke změně v osobě nositele práva (např. v osobě vlastníka); bude-li závazek splněn, obnovuje se bez dalšího původní stav.


    (Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 22 Cdo 2233/2000, ze dne 28.11.2002)


    Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobce P. P., zastoupeného advokátem, proti žalovaným: 1) L. J. a 2) J. J., zastoupeným advokátem, o vyklizení nemovitostí, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 9 C 283/96, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. května 2000, č. j. 26 Co 8/2000-136, tak, že rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. května 2000, č. j. 26 Co 8/2000-136, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.


    Z odůvodnění :


    Okresní soud v Trutnově (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem z 11. 4. 1997, č. j. 9 C 283/96-19, zamítl žalobu, aby žalovaným byla uložena povinnost vyklidit rodinný dům čp. 470 se stavební parcelou č. 237 a pozemkovou parcelu č. 810/1, všechny zapsané na LV č. 1596 pro obec a katastrální území R., a rozhodl o nákladech řízení. Dospěl k závěru, že žalobce neprokázal vlastnictví k uvedeným nemovitostem, neboť kupní smlouva, datovaná dnem 20. 10. 1995, uzavřená mezi účastníky 7. 11. 1995, podle které žalovaní jako prodávající prodali žalobci jako kupujícímu tyto nemovitosti za kupní cenu 1.250.000 Kč, je neplatným právním úkonem. To jednak podle § 37 odst. l ObčZ pro nedostatek svobodné vůle žalovaných a dále podle § 39 ObčZ pro rozpor s dobrými mravy, neboť uvedený úkon suploval smlouvu zástavní.


    Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací usnesením z 5. 10. 1998, č. j. 24 Co 306/97-64, rozsudek soudu prvního stupně zrušil. Uložil soudu prvního stupně, aby dokazování doplnil o okolnostech, za kterých byla účastníky kupní smlouva uzavřena, podán návrh na vklad, uzavřena nájemní smlouva mezi účastníky 31. 1. 1996 a o tom, jaké půjčky žalobce žalovanému poskytl, a teprve pak znovu platnost kupní smlouvy podle § 37 odst. l a § 39 ObčZ posuzoval.


    Soud prvního stupně po doplnění dokazování vyšel ze zjištění, že žalobce poskytl žalovanému v době od února 1995 do 7. 11. 1995 půjčku, jejíž výše byla mezi účastníky sporná. Podle smlouvy z 20. 2. 1995 poskytl žalobce žalovanému půjčku 450.000 Kč, splatnou 20. 3. 1995, ve stejný den 20. 2. 1995 měl zapůjčit otec žalobce L. P. žalovanému částku 50.000 Kč. Protože žalovaný zapůjčení částky 450.000 Kč popíral a připouštěl jen půjčku 50.000 Kč poskytnutou žalobcem, vzal soud za prokázanou půjčku právě ve výši 50.000 Kč. To i s přihlédnutím k tomu, že v případě půjčky 50.000 Kč byla souběžně sjednána smlouva o zástavě věcí movitých. Soud prvního stupně považoval vzhledem k ostatním úkonům žalobce za nevěrohodné, že by zajištění půjčky 450.000 Kč nerealizoval okamžitě. Dne 4. 4. 1995 byla uzavřena kupní smlouva o převodu sporných nemovitostí, podle které žalovaní prodali nemovitosti žalobci za 150.000 Kč. Ke vkladu práva podle této smlouvy nedošlo, když po zpětvzetí návrhu z 10. 11. 1995 bylo vkladové řízení zastaveno. Dále 7. 11. 1995 uzavřeli účastníci zástavní smlouvu, s účinky vkladu do katastru nemovitostí k 10. 11. 1995, kterou bylo zřízeno zástavní právo k nemovitostem k zajištění pohledávky žalobce za žalovanými ve výši 450.000,- Kč. Rovněž 7. 11. 1995 (s datem 20. 10. 1995) uzavřeli účastníci kupní smlouvu, kterou žalovaní prodali žalobci nemovitosti za kupní cenu 1.250.000,- Kč. Návrh na vklad práva podle této smlouvy podali žalobce a žalovaný 16. 9. 1996 a k tomuto dni bylo také vlastnické právo žalobce k nemovitostem vloženo do katastru nemovitostí. Podle kupní smlouvy byla kupní cena uhrazena v celé výši v hotovosti při podpisu smlouvy, ve skutečnosti však k předání hotových peněz nedošlo. To uvedl i žalobce, který tvrdil, že kupní cena byla uhrazena započtením, neboť k uvedenému dni činil dluh žalovaného z titulu jím poskytnutých půjček právě 1.250.000 Kč (bez příslušenství). Již dříve žalobce uváděl částky jím poskytnuté půjčky k 7. 11. 1995 ve výši 450.000 Kč, 650.000 Kč, 690.000 Kč a dále po předložení směnek, vystavených žalovaným na řad otce žalobce L. P., 20. 2. 1995 na částku 50.000 Kč a 21. 3. 1995 na částku 100.000 Kč, uvedl, že dluh 1.250.000 Kč zahrnoval i dluhy žalovaného vůči jeho otci. Mezi účastníky došlo následně po 7. 11. 1995 neshodám a rozporům, které řešila i policie, a 31. 1. 1996 došlo mezi žalobcem a žalovanými k uzavření nájemní smlouvy, na základě které pronajal žalobce nemovitosti žalovaným na dobu určitou do 30. 7. 1996. Dne 31. 1. 1996 vystavil žalovaný na řad žalobce směnku ve výši 90.000 Kč, když žalobce tvrdil, že tuto částku téhož dne žalovanému půjčil, žalovaný připouštěl jen částku 50.000 Kč. Zaplacení částky 90.000 Kč z této směnky domáhá se žalobce vůči žalovanému návrhem na vydání směnečného rozkazu. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalovaní neprokázali nevážnost vůle k uzavření kupní smlouvy ze 7. 11. 1995, ani to, že ji uzavřeli v důsledku bezprávné výhrůžky, tedy že by byla neplatným právním úkonem podle § 37 odst. l ObčZ. Uvedl dále, že však nemohl přehlédnout, že podle žalovaných bylo skutečným účelem kupní smlouvy zajištění pohledávky žalobce za žalovaným. I žalobce potvrdil ve vyjádření z 3. 3. 1997, že smlouva byla uzavřena „v rámci určitého zajištění závazku“, že „smlouva měla zajistit půjčenou částku (výpověď žalobce 9. 4. 1997). Dne 22. 9. 1999 žalobce uvedl, že byl se žalovaným dohodnut o vrácení písemného vyhotovení smlouvy pro případ zaplacení dlužné částky. Z toho soud prvního stupně dovodil, že kauza závazku, tj. bezprostřední hospodářský cíl byla jiná než ze zákonného vymezení kupní smlouvy i jejího samotného obsahu vyplývá. V souvislosti s tím poukázal na to, že „kupní cena nebyla žalovaným fyzicky zaplacena“ a její úhrada měla být provedena započtením žalobcem tvrzeného dluhu žalovaného. Znění smlouvy tedy neodpovídá skutkovému stavu, který ve vztazích mezi účastníky v letech 1995–1996 existoval. Proto kupní smlouva datovaná 20. 10. 1995 obchází zákon, supluje jiné instituty, které mohly být podle občanského zákoníku použity, a to podle ustanovení § 151a až 151m a § 554 a násl., zejména zástavní právo, které v daném případě dokonce použito bylo. Dne 7. 11. 1995 účastníci uzavřeli zástavní smlouvu a ve stejný den došlo i k podpisu smlouvy kupní. Dále soud prvního stupně poukázal na postup, kterým by musel žalobce dosáhnout uspokojení pohledávky žalobce ze zástavního práva zřízeného k nemovitostem, zejména prokazování výše poskytnuté půjčky, což by bylo pro žalobce obtížené. Sám v řízení také uvedl, že již ani není schopen uvést kdy a kolik žalovanému půjčil a že nemá s výjimkou směnky z 31. 1. 1996 žádný písemný doklad o poskytnutí půjček. To s odůvodněním, že je žalovanému vrátil při podpisu smlouvy. V takovém případě by pak ovšem neměl důvod čekat s návrhem na vklad od listopadu 1995 do září 1996, což sám vysvětloval tím, že čekal na splnění dluhu žalovaným. To, že kupní smlouva měla sloužit pouze k zajištění pohledávky žalobce, může být také důvod, proč vůbec žalovaní kupní smlouvu podepsali. Obtížnost vymáhání nároku z titulu půjček poskytnutých žalovanému je zdůrazněna i tím, že „není jasné, kdo byl k němu aktivně legitimován“ když žalobce také připustil, že částka 1.250.000 Kč měla být zčásti zapůjčena i jeho otcem L. P. Žalobce také nebyl schopen označit ani zdroj finančních prostředků, které měl podle svého tvrzení žalovanému zapůjčit. Pokud žalovaní podepsali nájemní smlouvu, došlo k tomu v den, kdy jim žalobce poskytl další finanční částku, a nelze proto vyloučit, že uvedenou smlouvu podepsali s cílem dosáhnout zapůjčení peněz. To je však nevýznamné, neboť žalobce se vlastníkem nemovitostí nestal. Zvolený postup směřující k zajištění půjčky poskytnuté žalobcem žalovanému obchází zákon, což způsobuje podle § 39 ObčZ neplatnost kupní smlouvy datované 20. 10. 1995. Kupní smlouva měla žalobci umožnit, aby dosáhl uspokojení tvrzeného, nikoli však prokázaného nároku, bez ohledu na zákonem předpokládaný postup. Soud prvního stupně uzavřel, že žalobce není proto k žalobě na ochranu vlastnického práva věcně legitimován.


    Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací rozsudkem ze dne 4. května 2000, č. j. 26 Co 8/2000-136, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že „žalovaní jsou povinni vyklidit rodinný dům čp. 470 na stavební parcele č. 237, stavební parcelu č. 237 a pozemkovou parcelu č. 810/1, vše zapsané na LV č. 1596 v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem v T. pro obec a katastrální území R., a to do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Podle odvolacího soudu je třeba vycházet z principu smluvní autonomie, který se v občanskoprávních vztazích ve smyslu § 2 odst. 3 ObčZ uplatňuje, přičemž ve smluvních vztazích jde o princip absolutně uplatnitelný a znamená, že subjekty vztahů samy rozhodnou, zda a s kým smlouvu uzavřou a jaký bude její obsah. Podle čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a svobod má každá osoba právo pokojně užívat svůj majetek a součástí takového práva je i možnost vstupovat do smluvních vztahů, kterými svůj majetek zabezpečuje nebo naopak svůj majetek k zabezpečení jiných svých povinností použije. Odvolací soud dospívá k závěru, že jiné ujednání účastníků občanskoprávních vztahů směřující k zajištění závazku, než je uvedeno v části VII ObčZ, je možné. V daném případě je předmětná kupní smlouva atypickou smlouvou o zajištění dluhu ze smlouvy o půjčce, obsahující zajištění formou převodu vlastnictví k nemovitosti. Právní účinky měly nastat teprve tehdy, kdyby žalovaní ve lhůtě žalobcem poskytnuté dluhy ze smlouvy o půjčce řádně a včas nesplnili. Výše dluhu a tedy kupní ceny je nerozhodná, neboť žalovaní se nebránili tvrzením, že od kupní smlouvy podle § 49 ObčZ nebo od smluvního ujednání odstoupili a ani nezaplacení kupní ceny v celém rozsahu neplatnost kupní smlouvy nezpůsobuje. Z obsahu kupní smlouvy datované 20. 10. 1995 i z projevu žalovaných vyplývá, že si při uzavírání předmětné smlouvy museli být vědomi, že budou vlastnického práva zbaveni, v případě nesplnění ujednání stran - tedy jestliže nedojde k splacení dluhu. Nebyla-li neplatnost kupní smlouvy shledána z jiných důvodů, nelze tuto neplatnost dovodit jen z té skutečnosti, že jde o ujednání v zákoně neupravené. Žalovaní museli v době uzavření smlouvy předvídat pro ně nepříznivý následek – ztrátu vlastnického práva, která nastane, jestliže nedojde k zaplacení dluhu. O tom svědčí i to, že následně po uzavření smlouvy vstupovali se žalobcem do dalších smluvních vztahů, tedy že uzavřeli ohledně nemovitostí nájemní smlouvu. Žalobci se podařilo prokázat vlastnické právo ke sporným nemovitostem a je aktivně legitimován v řízení, v němž se domáhá ochrany svého vlastnického práva. Proto odvolací soud poskytl žalobci ve smyslu ustanovení § 126 ObčZ soudní ochranu a jeho žalobě na vyklizení nemovitostí vůči žalovaným, kterým nesvědčil žádný právní důvod k užívání nemovitostí, vyhověl.


    Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní dovolání. Namítají nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem, který považoval předmětnou kupní smlouvu za platný nabývací titul vlastnického práva žalobce k nemovitostem. Žalovaní odkazují na odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, které vystihuje podstatu právních vztahů mezi účastníky. Předmětná kupní smlouva obchází zákon, neboť jejím skutečným cílem bylo zajištění pohledávky žalobce za žalovaným z titulu půjčky, a je proto neplatná. Žalovaní nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že tato kupní smlouva je atypickou smlouvu o zajištění dluhu ze smlouvy o půjčce. Žalovaní navrhují, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.


    Žalobce se k dovolání nevyjádřil.


    Nejvyšší soud jako soud dovolací podle bodu 17. hlavy první části dvanácté zákona 30/2000 Sb. projednal a rozhodl o dovolání podle zákona 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem 30/2000 Sb. (dále jen „OSŘ“).


    Po zjištění, že přípustné dovolání bylo podáno včas řádně zastoupenými účastníky řízení přezkoumal dovolací soud rozsudek odvolacího soudu ve smyslu § 242 odst. l a 3 OSŘ a dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.


    Vady uvedené v § 237 odst. 1 OSŘ nebo jiné vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 241 odst. 3 písm. a/ a b/ OSŘ) žalovaní nenamítali a dovolacím soudem nebyly zjištěny.


    Právními otázkami, na kterých spočívá rozhodnutí odvolacího soudu, se zabýval Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 5. září 2000, sp. zn. 21 Cdo 2204/99, publikovaném v Soudní judikatuře č. 12/2000, a dále např. v usnesení ze dne 6. prosince 2001, sp. zn. 22 Cdo 1273/2000, uveřejněném pod C 892 v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaného nakladatelstvím C. H. Beck, v nichž šlo z právního hlediska o stejný případ. V obou rozhodnutích se uvádí, že kupní smlouva, která byla uzavřena za účelem, aby pohledávka kupujícího zástavního věřitele byla uspokojena tím, že na něj přejde vlastnictví prodávajícího zástavního dlužníka k zástavě, je neplatným právním úkonem podle § 39 ObčZ ... Zástavní právo slouží k zajištění pohledávky a jejího příslušenství tím, že v případě jejich řádného a včasného nesplnění je zástavní věřitel oprávněn domáhat se uspokojení z věci zastavené (srov. § 151a odst. 1 a § 151f obč. zák.). Zástavní právo tedy zástavnímu věřiteli umožňuje, aby dosáhl uspokojení své pohledávky, jestliže ji neuspokojil řádně a včas dlužník, z výtěžku prodeje (jiného zpeněžení) zástavy. Smlouva (dohoda, ujednání), jejímž skutečným smyslem je sjednání tzv. propadné zástavy (uspokojení pohledávky zástavního věřitele tím, že mu připadne zástava do vlastnictví), je v rozporu s účelem zástavního práva tak, jak jej stanoví zákon, a tedy pro rozpor s účelem zákona neplatná podle ustanovení § 39 ObčZ. Podle tohoto ustanovení je proto neplatná také kupní smlouva, která byla uzavřena za tím účelem, aby pohledávka kupujícího zástavního věřitele byla uspokojena tím, že na něj přejde vlastnictví prodávajícího zástavního dlužníka k zástavě.


    Na uvedeném závěru nic nemění to, že podle ustanovení § 553 odst. 1 ObčZ může být splnění závazku zajištěno převodem práva dlužníka ve prospěch věřitele (zajišťovacím převodem práva). O zajišťovací převod práva jde tehdy, jestliže dlužník převede na věřitele své právo například vlastnické právo) s rozvazovací podmínkou, že zajištěný závazek bude splněn. Zajišťovacím převodem práva tak dochází - byť podmínečně - ke změně v osobě nositele práva (např. v osobě vlastníka); bude-li závazek splněn, obnovuje se bez dalšího původní stav.


    V daném případě zjevně nešlo o zajišťovací převod práva ve smyslu uvedeném shora. Z kupní smlouvy datované 20. 10. 1995 vyplývá, že jejím obsahem nebyl převod práva dlužníků (žalovaných) na základě kterého by se věřitel (žalobce) stal nositelem tohoto práva s rozvazovací podmínkou splnění zajištěného závazku. Neobstojí také závěr odvolacího soudu, že předmětná kupní smlouva je atypickou smlouvou o zajištění závazku, neboť část VII ObčZ neobsahuje kogentní ustanovení a závazek lze tedy zajistit i jinak, než je v této části stanoveno. V daném věci jde totiž o neplatnost kupní smlouvy pro rozpor s účelem zástavního práva, jak je stanoví zákon, tedy práva věcného (absolutního), upraveného v části II ObčZ.


    Je tedy zřejmé, že právní názor, že na žalobce vlastnické právo k nemovitostem přešlo na základě platné kupní smlouvy datované 20. 10. 1995, vyslovený odvolacím soudem, není správný.


    Proto byl rozsudek odvolacího soudu podle § 243b odst. 1 OSŘ zrušen a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení (§ 243b odst. 2 OSŘ).



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    (jav)
    4. 8. 2003

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)
    • Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)
    • Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)
    • Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (exkluzivně pro předplatitele)
    • Ztížení společenského uplatnění
    • Odmítnutí dovolání
    • Dobrá víra třetích osob
    • Soukromá vysoká škola
    • Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)
    • Příspěvek na péči
    • Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Blanketní stížnost
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.