Na zavázání poskytovatele zdravotní péče k náhradě škody bez dostatečně zřejmé příčinné souvislosti jednání se škodlivým následkem coby jedné z podmínek obecné odpovědnosti ve smyslu § 420 obč. zák. by bylo možné pohlížet jako na ukládání povinnosti bez náležitého zákonného podkladu, vymykající se systémové koncepci institutu náhrady škody a…
Zhodnocení, zda konkrétní věc je věcí, jež se rychle kazí, vychází především ze skutkového poznání. Podle běžné zkušenosti každá věc v čase a s ohledem na konkrétní podmínky mění své vlastnosti. Jak vyplývá ze samotného užití slova „kazí“, musí se jednat o změnu v negativním slova smyslu, přičemž hlediskem (vzhledem k účelu exekučního řízení) by…
Z ustanovení § 1311 odst. 1 o. z. vyplývá, že zástavním právem může být zajištěn jak dluh, jemuž odpovídá peněžitá pohledávka, tj. pohledávka, která představuje právo na plnění v penězích (peněžitý dluh), tak dluh nepeněžitý. Zástavní právo může být zřízeno nejen k zajištění dluhu, který již vznikl, ale také za účelem zabezpečení dluhu, který má…
Jestliže žádná z oprávněných osob nepopřela pořadí nevykonatelné pohledávky, pak žalobu o určení pravosti a výše takové pohledávky nelze zamítnout pro předčasnost jen proto, že přihláška má vady co do uplatněného pořadí pohledávky.
Při pokračujícím jednání je třeba u znásilnění posuzovat každý dílčí útok samostatně a u každého z nich zkoumat, za jakých okolností k němu došlo. Nejde spojovat a zaměňovat okolnosti, za kterých probíhaly jiné sexuální kontakty u partnerů nebo osob, které se spolu občasně pohlavně stýkají. U každého jednotlivého útoku, u každého dílčího sexuální…
Zásada rovného zacházení je povinnost zaměstnavatele určitým způsobem zacházet s vlastními zaměstnanci, a to v průběhu celého trvání jejich pracovněprávního vztahu. Zásada rovného zacházení zaručuje rovná práva zaměstnancům nacházejícím se ve stejném či srovnatelném postavení (situaci) a vyplývá z ní též požadavek, aby vnitřní předpisy či praxe…
Výklad právního úkonu může směřovat jen k objasnění toho, co v něm bylo projeveno, a vůle jednajícího se při výkladu právního úkonu vyjádřeného slovy uplatní, jen není-li v rozporu s jazykovým projevem. Výklad právního úkonu slouží k odstranění pochybností o tom, jaká vůle jím byla projevena, výkladem lze proto pouze zjišťovat obsah právního…
Dočasné odložení trestního stíhání podle § 159b tr. ř. představuje časově ohraničený průlom do principu legality, jehož smyslem je oddálení trestního stíhání tehdy, pokud je to třeba pro objasnění trestné činnosti nebo zjištění (dalších) pachatelů. Zvláštní skupinu představují případy, u nichž zahájení trestního stíhání brání vymezené zákonné…
Právním následkem nečinnosti poškozeného je, že vznikne-li právně relevantní škoda nebo újma, nemůže se její náhrady poškozený úspěšně domáhat. Důvodem je, že poškozený škodu fakticky způsobil, respektive neučinil vše, co by rozumná osoba na obranu svých práv učinit měla. Občanský zákoník přitom nevychází z pojetí, že náhrada utrpěné újmy se…
Není možné vykládat § 107 odst. 3 o. s. ř. ryze formalistickým způsobem tak, že procesním nástupcem zaniklé právnické osoby může být v občanském soudním řízení jen ten, kdo vstoupil do práv a povinností této právnické osoby, popřípadě vstoupil do práva či povinnosti, o které se řízení vede, až po jejím zániku. Není zřejmé, z jakého důvodu se svou…
Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo…
Úprava obsažená v § 170 písm. e/ obč. zák. je koncipována tak, že zástavní dlužník nebo zástavce může přivodit zánik zástavního práva i bez součinnosti se zástavním věřitelem (jednostranným právním úkonem, jímž složí obvyklou cenu zástavy). Takový právní úkon (úhrada obvyklé ceny zástavy) může být proveden i na základě dohody (smlouvy) zástavního…
Při rozhodování o náhradě za ztížení společenského uplatnění podle § 2958 o. z. učiní soud po provedeném dokazování skutkový závěr o tom, jakými obtížemi v běžném způsobu života žalobce trpí, zda jsou dané obtíže následkem protiprávního jednání žalovaného a zda žalobce byl či nebyl již před škodní událostí omezen v běžném způsobu života nějakými…
Rozhodne-li se organizační složka státu, že (opět) začne používat majetek, který dříve jako dočasně nepotřebný pronajala podle § 27 odst. 1 zákona 219/2000 Sb., osoba k tomu oprávněná písemně zruší rozhodnutí o dočasné nepotřebnosti majetku vydané podle § 14 odst. 7 zákona 219/2000 Sb., soudu nepřísluší přezkoumávat intenzitu „potřebnosti“…
Cizí věcí se rozumí věc, jež nenáleží pachateli, resp. nenáleží výlučně jemu. Není jí však ve smyslu tohoto ustanovení ve vztahu ke kterémukoli z manželů věc, která je v jejich společném jmění (§ 708 a násl. obč. zákoníku), protože v takovém případě každý z manželů je úplným vlastníkem celé věci. Útok jednoho z manželů vůči věci náležející do…
Zájem na důvěře veřejnosti v soudnictví jako celek, správnost rozhodování i osobnosti soudců zvyšuje závažnost neoprávněného zásahu do profesní, ale i osobní cti soudce. K odčinění neoprávněného zásahu této intenzity nepostačuje nejen publikování stanoviska dotčené osoby, ale ani omluva. Dojde-li k neoprávněnému zásahu do profesní cti soudce…
Bylo-li zjištěno, že zůstavitel uzavřel darovací smlouvu a návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí podle ní byl podán až po jeho smrti, pak v době smrti byl spoluvlastníkem nemovitostí a příslušný podíl patřil do aktiv dědictví. V souladu s ustanovením § 579 odst. 1 obč. zák. však také platí, že úmrtím nezanikl jeho závazek…
Skutečnost, že soud prováděl nadbytečně důkazy, může svědčit pro závěr o nepřiměřené době řízení tehdy, jestliže věc bylo nepochybně možno rozhodnout i bez těchto důkazů.
V některých extrémně závažných případech poškození zdraví (např. při vegetativním stavu primárního poškozeného) může utrpení blízkých osob dosahovat i vyšší intenzity než v případě usmrcení, a tedy může být vyšší i náhrada nemajetkové újmy osobám blízkým.
Podle čl. 5 odst. 1 písm. b) druhé odrážky nařízení Brusel I [čl. 7 odst. 1 písm. b) druhé odrážky nařízení Brusel I bis] „místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty“, musí být vykládáno jako místo hlavního poskytování služeb. Místem hlavního poskytování služeb (povinnosti vykonávat funkci jednatele s…
Právo na projednání věci v přiměřené době ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod, publikované pod č. 209/1992 Sb. (Úmluva) je obsahově shodné s právem na...
Při posuzování podmínek pro aplikaci § 3 odst. 1 obč. zák. je vždy třeba brát v úvahu princip vlastnické svobody, vyjádřený též v článku 11 odst. 4 Listiny základních práv a...
V případě nevykonatelné pohledávky představované požadovaným (kapitalizovaným) úrokem z prodlení, může být popření výše úroků z prodlení odůvodněno i tvrzením, že dlužník...
Vznikne-li na majetku zůstavitele škoda, která ještě za jeho života nebyla nahrazena, představuje právo na její náhradu majetkové právo, které patří do dědictví. Nebyla-li škoda...
O zmatečnostní vadu ve smyslu § 229 odst. 3 o. s. ř. jde i tehdy, jestliže odvolací soud projedná odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně (insolvenčního soudu) a rozhodne o něm bez...
