Při souběhu incidenční žaloby o určení vlastnictví a incidenční vylučovací žaloby, jejímž základem je mezi týmiž účastníky spor o vlastnické právo k témuž majetku, je namístě vždy zvažovat, zda řízení o vylučovací žalobě nemá být přerušeno dle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. proto, že probíhá řízení (řízení o určení vlastnictví), v němž je řešena…
Lhůta ke složení jistoty na náklady řízení incidenčního sporu určená ustanovením § 202 odst. 3 insolvenčního zákona je při platbě jistoty prováděné na základě bezhotovostního příkazu k úhradě prostřednictvím banky (poskytovatele platebních služeb) zachována, jen je-li stanovená částka (jistota) nejpozději posledního dne lhůty připsána na účet…
Pohledávka vzniklá před rozhodnutím o úpadku dlužníka a představovaná paušální částkou nákladů trestního řízení ve smyslu § 152 odst. 1 písm. d) zákona č.141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestního řádu) [ve znění účinném do 31. prosince 2009], jejíž výši vymezuje ustanovení § 1 a § 3 vyhlášky č. 312/1995 Sb., kterou se stanoví paušální…
Rozsudek, jímž soud určil neúčinnost právního jednání dlužníka, má povahu rozsudku o určení, jenž se nevykonává. Odklad vykonatelnosti takového rozhodnutí pojmově nepřichází v úvahu.
Započtení není způsobem či formou splnění dluhu, takže pro účely posouzení, zda nejde o neúčinný právní úkon ve smyslu § 111 IZ, započtení nemůže (objektivně vzato) odporovat pravidlu vyjádřenému v odstavci 1 větě druhé tohoto ustanovení. Započtení, k němuž došlo poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení na majetek…
Závěru, že přihlášený věřitel přestal být prohlášením konkursu na majetek dlužníka věřitelem s právem na uspokojení ze zajištění, které získal poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení a které se prohlášením konkursu stalo neúčinným ze zákona (§ 248 odst. 2 IZ) nebrání, že insolvenční správce měl možnost popřít takové právo…
Ustanovení § 41 obč. zák. upravující částečnou neplatnost právního úkonu lze analogicky použít i na odporovatelnost (neúčinnost) právního úkonu. Vzhledem k odlišnostem v právní úpravě institutu započtení v insolvenčním zákoně (oproti úpravě obsažené v zákoně o konkursu a vyrovnání) je nezbytné judikaturní závěry při posuzování odporovatelnosti a…
Věřitel, jenž přihlásil do insolvenčního řízení pohledávku, jejíž zajištění bylo zřízeno jedním právním jednáním pro celou zajištěnou pohledávku (jistinu i její příslušenství představované úroky, úroky z prodlení nebo náklady spojenými s vymáháním pohledávky), nemůže v přihlášce pohledávky tuto pohledávku uplatnit částečně jako zajištěnou a…
Příslušenství pohledávky (byť vzniká později, právní mocí soudního rozhodnutí o přiznání náhrady nákladů řízení) nemůže mít z hlediska možnosti uspokojení pohledávky (jistiny) a jejího případného exekučního vymožení jiné (lepší) pořadí než pohledávka (jistina) samotná
Je pojmově vyloučeno přerušení konkursního řízení vedeného podle zákona o konkursu a vyrovnání nebo přerušení insolvenčního řízení vedeného podle insolvenčního zákona v důsledku toho, že konkursní soud prohlásil (podle zákona o konkursu a vyrovnání) konkurs na majetek osoby, která se takového řízení účastní jako věřitel nebo v důsledku toho, že…
Ze samotné okolnosti, že dlužník uzavřel s třetí osobou darovací smlouvu, na jejímž základě získá „pro účely schváleného oddlužení formou zpeněžení majetkové podstaty“ peněžní prostředky, z nichž bude možné uspokojit právě a jen 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů, ještě nelze usuzovat na nepoctivý záměr…
Skutečnost, že dlužnice pracovala jen na zkrácený úvazek a z tohoto důvodu dosáhla jen takové výše příjmu, která není postižitelná výkonem rozhodnutí či exekucí, není sama o sobě okolností zaviněnou dlužnicí, v jejímž důsledku by nebylo dosaženo požadované hodnoty plnění pro nezajištěné věřitele. To, že věřitelé dlužnice by v případě řešení jejího…
Postižní právo pojistitele vůči pojištěnému ve smyslu ustanovení § 10 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. není nárokem na náhradu škody, ve smyslu ustanovení § 416 IZ ohledně takové pohledávky pojistitele se neuplatní výluka z účinků osvobození dlužníka (pojištěného) od placení zbytku dluhů popsaná v § 416 IZ ani tehdy, jestliže pojištěný způsobil…
Pro pohledávky uvedené v § 416 odst. 1 IZ platí výluka z účinků osvobození dlužníka od placení dluhů bez ohledu na to, zda je věřitel předtím přihlásil do insolvenčního řízení.
Bývalý insolvenční správce s dosud neuspokojenými pohledávkami za majetkovou podstatou je ve smyslu § 298 odst. 3 věty první IZ věřitelem, který může v určené lhůtě podat námitky proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení. Insolvenční soud je povinen jeho včasné námitky projednat u jednání (§ 298 odst. 3 věta druhá IZ).
Žalobu pro zmatečnost může podat jen ten účastník, kterému nebylo rozhodnutím soudu prvního stupně (odvolacího soudu) plně vyhověno, popřípadě kterému byla tímto rozhodnutím způsobena jiná určitá újma na jeho právech, jestliže ji lze odstranit zrušením žalobou pro zmatečnost napadeného rozhodnutí. Rozhodujícím je výrok rozhodnutí soudu a případnou…
Zástavní věřitel, jemuž dal zástavní a osobní dlužník do zástavy svou pohledávku za insolvenčním dlužníkem, přihlášenou do insolvenčního řízení, má ve smyslu § 93 odst. 1 o. s. ř. právní zájem na výsledku incidenčního sporu, v němž se insolvenční správce domáhá určení, že přihlášený věřitel (zástavní a osobní dlužník) takovou pohledávku vůči…
V případě, že dlužník neuvede majetek zajišťující pohledávku přihlášeného věřitele, jehož pohledávka je (následně) zjištěna jako zajištěná, v seznamu majetku, uplatní se u případné hyperochy (přebytku ze zpeněžení zajištění) z tohoto majetku postup podle § 412 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona.
Zpravodajská licence nyní oproti § 12 odst. 3 občanského zákoníku z r. 1964 dopadá nejen na tiskové, rozhlasové a televizní zpravodajství, ale rovněž na zpravodajství obdobné, pod nějž lze podřadit i zpravodajství internetové. I v těchto případech je podmínkou vylučující neoprávněnost zásahu, aby zákonný důvod zásahu obstál z pohledu jeho…
Doktrína „rozhodnutí v materiálním smyslu“ vyjadřuje princip, že není podstatné, jak je úkon orgánu veřejné moci označen. Rozhodující jsou účinky, které chtěl vyvolat. Aby byl úkon orgánu veřejné moci z hlediska svého obsahu rozhodnutím, musí být splněna podmínka určitosti (konkrétnosti) věci a určitosti (konkrétnosti) osoby s tím, že takovým…
Platí-li, že insolvenční řízení má být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn [§ 5 písm. a) insolvenčního zákona], pak v...
Předpokladem povinnosti odčinit nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do osobnosti fyzické osoby je existence zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu spočívající buď v...
I pro posouzení, zda došlo k odvolání z místa vedoucího zaměstnance v souvislosti se zrušením tohoto místa v důsledku organizační změny, je klíčová otázka další nepotřebnosti...
Soud České republiky, který podle § 310 odst. 1 a § 130 odst. 2 z. m. j. s. rozhoduje o započítání doby zbavení osobní svobody obviněného na území jiného státu Evropské unie do...
Vydání osoby podléhající ukrajinským mobilizačním předpisům na Ukrajinu není nepřípustné z důvodu podle § 91 odst. 1 písm. o) z. m. j. s.
