občanské právo

Pro posouzení otázky, zda nájemce má dva (více) bytů je rozhodná objektivní existence dvou (více) právních důvodů bydlení, nikoliv subjektivní vůle nájemce.

Dovolacím důvodem podle ustanovení § 241a odst. 3 o.s.ř. lze napadnout výsledek činnosti soudu při hodnocení důkazů, na jehož nesprávnost lze usuzovat - jak vyplývá ze zásady volného hodnocení důkazů - jen ze způsobu, jak k němu odvolací soud dospěl. Nelze-li soudu v tomto směru vytknout žádné pochybení, není možné ani polemizovat s jeho…

Je-li při rozhodování o navrženém přistoupení do řízení zřejmé, že dosavadní žalobce nebo žalovaný již v době zahájení řízení nebyl věcně legitimován, nejsou splněny podmínky k tomu, aby soud připustil přistoupení dalšího účastníka na jeho stranu; nápravu v tomto případě lze zjednat jen prostřednictvím záměny účastníka ve smyslu ustanovení § 92…

V řízení o převod náhradního pozemku podle § 11 odst. 2 zákona o půdě není soud plně vázán žalobním petitem. Pokud oprávněná osoba požaduje uspokojení svého práva na náhradní pozemek, které žalovaný může plnit vícero způsoby, jde o řízení o určitém způsobu vypořádání ve smyslu § 153 odst. 2 o. s. ř.

Rozhodnutí, přiznávající peněžité plnění více věřitelům, není – co do stanovení rozsahu plnění – materiálně nevykonatelné, jestliže neurčuje, zda má být plněno k jejich ruce společné a nerozdílné (solidární), nebo děleně (a v jakých podílech). V takovém případě platí, že každý věřitel může po dlužníku požadovat (a tudíž i exekučně vymáhat) jen…

Může-li podle § 3 odst. 1 zákona 83/1990 Sb. „každý“ svobodně vystoupit z občanského sdružení, pak se toto právo musí vztahovat i na právnickou osobu, jež je členem občanského sdružení. Je-li taková právnická osoba vlastníkem majetku, pak nemůže vztah občanského sdružení a v něm sdružené právnické osoby působit tak rozsáhle, že by vedl k…

Během řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví si spoluvlastník, kterému je ukládáno, aby zaplatil druhému spoluvlastníkovi přiměřenou náhradu za vypořádávané nemovitosti, nemůže proti takovému nároku započíst jiný majetkový nárok.

Pro přechod některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí podle zákona 172/1991 Sb. musí být splněny kumulativně tři podmínky stanovené v § 1 odst.1 – musí jít o majetek, který v rozhodné době náležel České republice, ke stanovenému dni k němu měl právo hospodaření právní předchůdce obce a s tímto majetkem tento předchůdce také…

Právní úkon uzavření smlouvy o dílo, který postrádá základní náležitosti pro vznik smlouvy o dílo, nemůže být vykládán podle výkladových pravidel stanovených v § 266 odst. 3 obch. zák. Výkladem lze pouze zjišťovat obsah právního úkonu, nelze jím však projev vůle doplňovat.

Promítají-li se opravné položky do výsledku hospodaření komanditní společnosti, musí se promítnout i do výše povinnosti komplementáře nést ztrátu společnosti. Odpadnou-li důvody, jež vedly k vytvoření opravných položek, a veřejná obchodní či komanditní společnost opravné položky sníží nebo zruší, je povinna společníku, jehož účast ve společnost v…

Nedostatek rozhodujících skutkových zjištění nemůže odvolací soud nahradit vlastním doplněním dokazování, ale ani tím, že tato skutková zjištění převezme z rozhodnutí soudu prvního stupně, který je učinil přesto, že vzhledem k právnímu názoru, který zaujal, na nich své rozhodnutí nezaložil.

Nejde-li o rodinu s nezletilými dětmi, nelze – s odkazem na ustanovení § 712 odst. 5 věty druhé obč. zák. – vyklizovací povinnost žalovaného vázat na jinou formu bytové náhrady než je přístřeší (viz § 712 odst. 5 věta první obč. zák.).

Pouze na základě zjištění, že žalobce po skončení pracovní neschopnosti nenastoupil do práce a že uzavřel novou pracovní smlouvu s jiným zaměstnavatelem, bez přihlédnutí i k ostatním okolnostem, jež se ke zkoumanému projevu vůle žalobce vztahují, nelze učinit závěr, že žalobce projevil vůli směřující k akceptaci návrhu dohody o skončení pracovního…

Vůči oprávněné osobě, které byla vydána věc podle zákona 87/1991 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), nepůsobí zástavní právo, zřízené na věci před jejím vydáním.

Povinnost dlužníka platit úroky z prodlení se splněním úvěru nebo jiného dluhu (závazku) nevzniká samostatně (nově) za každý den trvání prodlení, ale jednorázově v den, kterým se dlužník ocitl v prodlení se splněním tohoto závazku; tímto dnem počíná u tohoto práva podle ustanovení § 393 odst. 1 obchodního zákoníku běžet promlčecí doba a jejím…

Otázku, zda lze na nájemci spravedlivě požadovat, aby užíval pouze jeden byt, je zapotřebí posuzovat z objektivního hlediska; subjektivní zájmy a pocity nájemce nejsou v tomto ohledu právně významné.

Zavazující pro účastníky řízení a pro všechny orgány je pouze výrok pravomocného rozsudku. Aby bylo řešení předběžné otázky závazné pro další spory, musela by být tato předběžná otázka řešena přímo ve výroku rozhodnutí.

Neúčastní-li se řízení o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu všichni nerozluční společníci (např. manželé jako společní nájemci bytu), nemůže být žalobě vyhověno, a to pro nedostatek věcné legitimace.

Má-li odvolací soud jiný názor na věrohodnost výpovědi účastníků nebo svědků než soud prvního stupně, nesmí z toho vyvodit jiný skutkový závěr, než soud prvního stupně (a ani závěr, že tyto výpovědi jsou z hlediska výsledků dokazování irelevantní), jestliže dané důkazy sám neopakoval, popřípadě řízení jinými důkazy sám…

Mezi předpoklady rozsudku pro uznání stanovené občanským soudním řádem v § 153a o. s. ř., popřípadě ve spojení s § 114b o. s. ř. nepatří zkoumání opodstatněnosti uplatněného nároku na náhradu nemajetkové újmy z hlediska splnění všech hmotněprávních podmínek vzniku takového nároku.