Odepřít věřiteli, jehož dlužník není schopen plné úhrady svých závazků, ochranu poskytovanou insolvenčním zákonem jen proto, že zákonem předepsaný (očekávaný) způsob řešení dlužníkova úpadku nepovede k oddlužení, je vyloučeno již proto, že jde o podstatu insolvenční úpravy (jež některým subjektům při splnění vymezených podmínek dobrodiní oddlužení…

Jestliže věřitel dal v insolvenčním řízení najevo, že nestojí o vymáhání rozsahem zanedbatelného příslušenství pohledávky (tím, že přihlásil pouze jistinu pohledávky), pak není (vzhledem k řečenému) žádného důvodu považovat po úhradě jistiny takového věřitele (jenž ani poté příslušenství pohledávky nepožadoval) za dlužníkova věřitele pro účely…

Nárok oprávněné osoby na bezplatný převod bytu či nebytového prostoru do jejího vlastnictví dle ustanovení § 285 odst. 4 insolvenčního zákona není pohledávkou, kterou lze úspěšně přihlásit do insolvenčního řízení postupem dle § 173 a násl. insolvenčního zákona.

Součástí poučovací povinnosti obecných soudů (definované obecně ustanovením § 5 o.

Je-li kupní smlouva, kterou správce konkursní podstaty protiprávně zpeněžil úpadcovu věc náležející do konkursní podstaty prodejem mimo dražbu, absolutně neplatná, nemá protiprávní jednání správce konkursní podstaty za následek vznik škody ve výši rozdílu mezi kupní cenou a tržní cenou věci v době zpeněžení, neboť majetek úpadce se neplatným…

Při běžném způsobu vyhledávání insolvenční věci dlužníka v insolvenčním rejstříku nemůže zůstat utajeno věřiteli jiné insolvenční řízení, z nějž může a má při zachování běžné opatrnosti zjistit (bez zřetele k tomu, jak byl v insolvenčním rejstříku vykazován stav původní věci), že insolvenční soud zjistil úpadek dlužníka a že začala běžet propadná…

Pro posouzení, zda věřitel hlasuje ve „vlastní“ věci nebo ve věci osoby věřiteli „blízké“ (§ 53 insolvenčního zákona), je rozhodný stav v době hlasování. Toto posouzení se pak váže k osobě, která má postavení věřitele v době hlasování. Skutečnost, že osobou, o které by bylo možno říci, že hlasuje ve vlastní věci nebo ve věci osoby blízké, byl…

Jestliže dlužník za trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře není schopen hradit měsíční splátky předpokládané podle schváleného oddlužení, ačkoli řádně plní povinnosti uvedené v § 412 odst. 1 a 3 insolvenčního zákona, není to důvodem k postupu podle § 418 odst. 1 písm. a/ insolvenčního zákona; postup podle § 418 odst. 1…

Jestliže dlužník popře nezajištěnou nevykonatelnou pohledávku věřitele poté, co nastaly účinky povolení reorganizace, je na věřiteli popřené pohledávky, aby podal žalobu o určení pravosti, výše nebo pořadí popřené pohledávky nejen proti insolvenčnímu správci (který je dle § 16 odst. 2 insolvenčního zákona účastníkem incidenčního sporu vždy, i když…

Usnesení, jímž insolvenční soud rozhoduje dle § 108 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona o uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení není (stejně jako usnesení podle § 108 odst. 3 insolvenčního zákona o zastavení insolvenčního řízení pro nezaplacení zálohy) usnesením „ve věci samé“ a proti usnesení, jímž odvolací soud takové…

Má-li mít popření pohledávky nezajištěného věřitele dlužníkem stejné účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem, nelze ustanovení § 16 odst. 1 a 2, § 192 odst. 1 a § 198 odst. 1 insolvenčního zákona vykládat izolovaně, bez vazby na ustanovení § 410 odst. 2 insolvenčního zákona. Insolvenční správce je účastníkem incidenčního sporu…

Vylučovací žaloba podle ustanovení § 19 ZKV je svou povahou žalobou určovací. Rozsudek, jímž soud takové žalobě vyhoví, se nevykonává (výkon rozhodnutí ani exekuci podle něj nelze nařídit). Povahu určovací žaloby neztrácí vylučovací žaloba ani tehdy, týká-li se vylučovací nárok (výjimečně) peněz. Vyhovující výrok rozsudku, na jehož základě má…

Splňuje-li dlužník předpoklad pro schválení oddlužení obsažený v ustanovení § 395 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona jen s přihlédnutím k možným účinkům popření některé z přihlášených pohledávek, je insolvenční soud povinen pro účely rozhodnutí o tom, zda schvaluje oddlužení, předběžně posoudit význam popření pohledávky. Jestliže insolvenční…

Podstata věcného přezkumu správnosti rozvrhového usnesení vůči konkursním věřitelům tkví v posouzení, zda podle pravidel určených zákonem o konkursu a vyrovnání (srov. § 32 ZKV) bude mezi konkursní věřitele rozvržen dosažený výtěžek zpeněžení majetku konkursní podstaty způsobem, jenž bude odpovídat jejich zjištěným pohledávkám (v návaznosti na…

K iniciaci možného šetření nesouladu mezi údaji obsaženými ve zprávě dle § 144 odst. 1 písm. c/ insolvenčního zákona a údaji o majetku dlužníka uvedenému v seznamu dle § 104 odst. 1 písm. a/ insolvenčního zákona slouží (neplyne-li pochybnost o správnosti uvedených údajů z dosavadního obsahu spisu) postupy předepsané úpravou obsaženou v ustanovení…

Potřeba poučit dlužníka při doručení věřitelského insolvenčního návrhu o možnosti podat návrh na povolení oddlužení nebude dána tam, kde insolvenčnímu soudu bude známo, že dlužník je podnikatelem (a jako takový je z tohoto způsobu řešení svého úpadku vyloučen). Jestliže otázka, zda dlužník je podnikatelem, není podstavena najisto v době doručování…

I při vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů, zaniklého prohlášením konkursu, zůstává zachován princip rovnosti podílů manželů na společném majetku a stejný princip se prosadí i u vypořádání společného jmění manželů.

Insolvenční soud, který spojil ke společnému projednání insolvenční řízení manželů (dlužníků), je i po spojení věcí povinen zakládat všechna rozhodnutí nejen do spisu, pod jehož spisovou značkou je v daném řízení nadále pokračováno, ale též do „připojeného“ spisu, včetně připojeného elektronického spisu v insolvenčním…

Pohledávka, která ve smyslu ustanovení § 63 odst. 1 ZKV zanikla nad rámec splacené vyrovnací kvóty splněním potvrzeného vyrovnání, může být ve spojení s úpravou obsaženou v ustanovení § 65 odst. 1 ZKV způsobilým předmětem postoupení. Právní mocí rozhodnutí, jímž soud vyhoví žalobě vyrovnacího věřitele nebo jeho právního nástupce podané podle § 65…

Mají-li mít námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu původ v mimosměnečných vztazích účastníků, se směnkou toliko souvisejících (tzv. kauzální námitky), bude požadavek na řádné odůvodnění námitek naplněn zásadně jen tehdy, jestliže žalovaný v námitkách alespoň stručně vylíčí obsah tzv. směnečné smlouvy, jež byla bezprostředním důvodem vzniku…

Dlužník vyvrátí domněnku své platební neschopnosti ve smyslu § 3 odst. 2 insolvenčního zákona jakmile v insolvenčním řízení osvědčí nebo prokáže schopnost uhradit všechny splatné závazky těch věřitelů, jež má insolvenční soud pro účely rozhodnutí o věřitelském insolvenčním návrhu za osvědčené…