29. 9. 2003
ID: 22062
Veřejná listina
Kopii technického průkazu motorového vozidla, nesplňující podmínku náležitého ověření shody kopie s listinou, nelze pokládat za veřejnou listinu; takováto kopie není dostatečně věrohodným důkazem, že existuje listina, o jejíž kopii má jít.
Kopii technického průkazu motorového vozidla, nesplňující podmínku náležitého ověření shody kopie s listinou, nelze pokládat za veřejnou listinu; takováto kopie není dostatečně věrohodným důkazem, že existuje listina, o jejíž kopii má jít.
(Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 7 Tdo 27/2003, ze dne 16.1.2003)
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 16. 1. 2003 dovolání obviněného J. P., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 7. 2002, sp. zn. 13 To 221/2002, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 6 T 180/2001 a rozhodl tak, že podle §265k odst. 1 tr. ř. se usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 7. 2002, sp. zn. 13 To 221/2002, a rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 4. 3. 2002, sp. zn. 6 T 180/2001, zrušují. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Hradci Králové přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Z odůvodnění :
Obviněný J. P. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 7. 2002, sp. zn. 13 To 221/2002, jímž bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 4. 3. 2002, sp. zn. 6 T 180/2001. Tímto rozsudkem byl uznán vinným pokusem trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 8 odst. 1 tr. zák., § 148 odst. 1, 2 tr. zák. a trestným činem padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 odst. 1 tr. zák. a odsouzen za tyto trestné činy a dále za trestný čin vydírání podle § 235 odst. 1, 2 písm. c) tr. zák., kterým byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 28. 5. 2001, sp. zn. 6 T 40/2001, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 2. 2002, sp. zn. 13 To 452/2001, k souhrnnému trestu odnětí svobody na dva roky, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu 3 roků, k peněžitému trestu ve výměře 30.000,- Kč se stanovením náhradního trestu odnětí svobody na šest měsíců pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl peněžitý trest vykonán, a k trestu propadnutí věci; současně byl zrušen výrok o trestu rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 2. 2002, sp. zn. 13 To 452/2001, jakož i všechna další rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Obviněný v dovolání odkázal na dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a namítal, že soudy obou stupňů pochybily, byl-li uznán vinným trestným činem padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 odst. 1 tr. zák., aniž by pro takové právní posouzení skutku byly splněny podmínky. Podle jeho názoru předložením kopie technického průkazu nemohla být naplněna skutková podstata označeného trestného činu. Dále měl za to, že výrok o vině tímto trestným činem je založen na skutkových zjištěních, která nemají oporu ve výsledcích dokazování, a to zejména ve vztahu k subjektivní stránce trestného činu. Navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení jakož i rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové zrušil a aby Okresnímu soudu v Hradci Králové přikázal nové projednání a rozhodnutí věci.
Dovolání je podle § 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř. přípustné, protože jím bylo napadeno usnesení soudu druhého stupně, kterým byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest.
Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Přestože obviněný deklaroval dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., uplatnil také námitky, které objektivně nejsou způsobilé jej obsahově naplnit. S odkazem na uvedený dovolací důvod lze namítat, že skutek zjištěný soudem byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Není však možné namítat nesprávnost skutkových zjištění či vadné hodnocení důkazů. Dovoláním lze napadat právní kvalifikaci skutku, nikoli samotná skutková zjištění. Zaměřil-li tedy obviněný své výhrady ve vztahu k označenému dovolacímu důvodu též proti skutkovým zjištěním a hodnocení důkazů, bylo jeho dovolání v tomto ohledu podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř., a proto Nejvyšší soud při přezkumu napadeného usnesení a předcházejícího řízení k této části dovolání nepřihlížel. Z hlediska těchto dovolatelových námitek napadené rozhodnutí přezkoumat nelze.
Z podnětu té části dovolání, v níž obviněný odkázal na dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. relevantně, Nejvyšší soud podle § 265i odst. 3 tr. ř. přezkoumal napadené usnesení i předcházející řízení a shledal, že dovolání je důvodné.
Podle zjištění Okresního soudu v Hradci Králové se obviněný dopustil v jednočinném souběhu pokusu trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 8 odst. 1 tr. zák., § 148 odst. 1, 2 tr. zák. a trestného činu padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 odst. 1 tr. zák. tím, že dne 23. 7. 1999 jako jednatel společnosti W. S., s. r. o., se sídlem v H. K., podal u F. ú. v H. K. přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období II. čtvrtletí roku 1999 s prohlášením, že jím uvedené údaje v tomto přiznání jsou pravdivé a úplné, a při výpočtu daně z přidané hodnoty si zahrnul DPH za přijaté zdanitelné plnění z nákupu nákladního automobilu skříňového zn. Mercedes 320 v pořizovací ceně 1.061.000,- Kč a předložil kopii technického průkazu tohoto vozidla přesto, že mu bylo známo, že se jedná o osobní automobil, u něhož však nelze odpočet DPH uplatnit, a správcem daně bylo zjištěno, že předložil padělaný technický průkaz, a požadovaný odpočet DPH ve výši 233.420,- Kč mu nebyl vyplacen.
Trestného činu padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 odst. 1 tr. zák. se dopustí ten, kdo padělá veřejnou listinu nebo podstatně změní její obsah v úmyslu, aby jí bylo užito jako pravé, nebo kdo užije takové listiny jako pravé.
Z tzv. právní věty výroku o vině v rozsudku soudu prvního stupně se podává, že jako trestný čin padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 odst. 1 tr. zák. bylo posouzeno jednání, které spočívalo v užití pozměněné veřejné listiny jako pravé.
Jednání obviněného je v daných souvislostech relevantně vymezeno tak, že obviněný finančnímu úřadu předložil listinu - kopii technického průkazu vozidla, v níž byl automobil označen jako nákladní, přestože mu bylo známo, že se jedná o automobil osobní.
Pro právní posouzení této části skutku byla významná především otázka povahy listiny předložené obviněným. Jak soud prvního stupně, tak i soud odvolací považovaly kopii technického průkazu za veřejnou listinu ve smyslu § 176 odst. 1 tr. zák. Nejvyšší soud tento závěr nesdílí.
Pojem veřejné listiny není právním předpisem definován; za veřejné listiny jsou považovány listiny vydané soudy nebo jinými státními orgány v mezích jejich pravomoci, jakož i listiny, které jsou zvláštními předpisy prohlášeny za veřejné. Z obsahového hlediska zpravidla (předepsaným způsobem) konstituují či deklarují práva a povinnosti, právní vztahy anebo se jimi osvědčuje určitý stav (skutečnosti). Veřejnou listinou ve smyslu § 176 odst. 1 tr. zák. je též kopie veřejné listiny, je-li ověřená příslušným orgánem ( k tomu viz č. 30/1979 Sb. rozh. tr.).
Subjekty příslušné k vidimaci, tedy ověření shody kopie s listinou, jakož i způsob a podmínky jejího provádění, jsou určeny zákonem; příslušnými právními předpisy jsou především zák. č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou, a zák. č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád). Oprávněnými subjekty jsou podle § 1 odst. 1 zák. č. 41/1993 Sb. obecní úřady, městské úřady, v hlavním městě Praze úřady městské části, v územně členěných statutárních městech úřady městského obvodu nebo úřady městské části, které vedou matriku, a krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, v hlavním městě Praze a ve městech Brně, Ostravě a Plzni magistráty těchto měst (dále jen \"úřad\"), které vedou matriku a podle odst. 2 citovaného ustanovení další úřady, které nevedou matriku, na základě příslušného pověření. Podle § 73 zák. č. 358/1992 Sb. je k vidimaci oprávněn rovněž notář.
Technický průkaz motorového vozidla je soudní praxí za veřejnou listinu pokládán (viz č. 2/1995 Sb. rozh. tr.). Obviněný však předložil kopii technického průkazu, opatřenou toliko jím podepsanou poznámkou, že kopie souhlasí s originálem (č. l. 46). Tato poznámka obviněného, jak bylo vyloženo, zjevně podmínky náležitého ověření shody kopie s listinou nesplňuje. Obviněným předloženou kopii technického průkazu, neověřenou příslušným subjektem, nelze proto pokládat za veřejnou listinu; takováto kopie není dostatečně věrohodným důkazem, že existuje listina, o jejíž kopii má jít.
Skutek zjištěný Okresním soudem v Hradci Králové byl nesprávně právně posouzen, pakliže byl posouzen i jako trestný čin padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 odst. 1 tr. zák. Na nesprávném právním posouzení skutku spočívá též dovoláním napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, byl-li jím ponechán výrok o vině rozsudku soudu prvního stupně beze změny.
Nejvyšší soud proto z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové zrušil a jako vadnou část předcházejícího řízení zrušil i rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 4. 3. 2002, sp. zn. 6 T 180/2001 (§ 265k odst. 1 tr. ř.); ten bylo nutno zrušit v celém rozsahu, poněvadž vadnou část výroku o vině nebylo lze oddělit od ostatních (jednota skutku) a v důsledku zrušení výroku o vině bylo třeba zrušit celý výrok o trestu. Nejvyšší soud zrušil také všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu (§ 265k odst. 2 tr. ř.). Okresnímu soud v Hradci Králové přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl (§ 265l odst. 1 tr. ř.).
V řízení po přikázání věci dovolacím soudem bude Okresní soud v Hradci Králové povinen odstranit vytýkanou vadu v právním posouzení skutku (právním názorem, který vyslovil Nejvyšší soud, je vázán) a znovu rozhodnout o vině i trestu. Rozhodnutí odvolacího soudu a soudu prvního stupně byla zrušena jen v důsledku dovolání podaného ve prospěch obviněného, takže v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
(Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 7 Tdo 27/2003, ze dne 16.1.2003)
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 16. 1. 2003 dovolání obviněného J. P., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 7. 2002, sp. zn. 13 To 221/2002, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 6 T 180/2001 a rozhodl tak, že podle §265k odst. 1 tr. ř. se usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 7. 2002, sp. zn. 13 To 221/2002, a rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 4. 3. 2002, sp. zn. 6 T 180/2001, zrušují. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Hradci Králové přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Z odůvodnění :
Obviněný J. P. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 7. 2002, sp. zn. 13 To 221/2002, jímž bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 4. 3. 2002, sp. zn. 6 T 180/2001. Tímto rozsudkem byl uznán vinným pokusem trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 8 odst. 1 tr. zák., § 148 odst. 1, 2 tr. zák. a trestným činem padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 odst. 1 tr. zák. a odsouzen za tyto trestné činy a dále za trestný čin vydírání podle § 235 odst. 1, 2 písm. c) tr. zák., kterým byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 28. 5. 2001, sp. zn. 6 T 40/2001, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 2. 2002, sp. zn. 13 To 452/2001, k souhrnnému trestu odnětí svobody na dva roky, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu 3 roků, k peněžitému trestu ve výměře 30.000,- Kč se stanovením náhradního trestu odnětí svobody na šest měsíců pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl peněžitý trest vykonán, a k trestu propadnutí věci; současně byl zrušen výrok o trestu rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 2. 2002, sp. zn. 13 To 452/2001, jakož i všechna další rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Obviněný v dovolání odkázal na dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a namítal, že soudy obou stupňů pochybily, byl-li uznán vinným trestným činem padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 odst. 1 tr. zák., aniž by pro takové právní posouzení skutku byly splněny podmínky. Podle jeho názoru předložením kopie technického průkazu nemohla být naplněna skutková podstata označeného trestného činu. Dále měl za to, že výrok o vině tímto trestným činem je založen na skutkových zjištěních, která nemají oporu ve výsledcích dokazování, a to zejména ve vztahu k subjektivní stránce trestného činu. Navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení jakož i rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové zrušil a aby Okresnímu soudu v Hradci Králové přikázal nové projednání a rozhodnutí věci.
Dovolání je podle § 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř. přípustné, protože jím bylo napadeno usnesení soudu druhého stupně, kterým byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest.
Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Přestože obviněný deklaroval dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., uplatnil také námitky, které objektivně nejsou způsobilé jej obsahově naplnit. S odkazem na uvedený dovolací důvod lze namítat, že skutek zjištěný soudem byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Není však možné namítat nesprávnost skutkových zjištění či vadné hodnocení důkazů. Dovoláním lze napadat právní kvalifikaci skutku, nikoli samotná skutková zjištění. Zaměřil-li tedy obviněný své výhrady ve vztahu k označenému dovolacímu důvodu též proti skutkovým zjištěním a hodnocení důkazů, bylo jeho dovolání v tomto ohledu podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř., a proto Nejvyšší soud při přezkumu napadeného usnesení a předcházejícího řízení k této části dovolání nepřihlížel. Z hlediska těchto dovolatelových námitek napadené rozhodnutí přezkoumat nelze.
Z podnětu té části dovolání, v níž obviněný odkázal na dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. relevantně, Nejvyšší soud podle § 265i odst. 3 tr. ř. přezkoumal napadené usnesení i předcházející řízení a shledal, že dovolání je důvodné.
Podle zjištění Okresního soudu v Hradci Králové se obviněný dopustil v jednočinném souběhu pokusu trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 8 odst. 1 tr. zák., § 148 odst. 1, 2 tr. zák. a trestného činu padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 odst. 1 tr. zák. tím, že dne 23. 7. 1999 jako jednatel společnosti W. S., s. r. o., se sídlem v H. K., podal u F. ú. v H. K. přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období II. čtvrtletí roku 1999 s prohlášením, že jím uvedené údaje v tomto přiznání jsou pravdivé a úplné, a při výpočtu daně z přidané hodnoty si zahrnul DPH za přijaté zdanitelné plnění z nákupu nákladního automobilu skříňového zn. Mercedes 320 v pořizovací ceně 1.061.000,- Kč a předložil kopii technického průkazu tohoto vozidla přesto, že mu bylo známo, že se jedná o osobní automobil, u něhož však nelze odpočet DPH uplatnit, a správcem daně bylo zjištěno, že předložil padělaný technický průkaz, a požadovaný odpočet DPH ve výši 233.420,- Kč mu nebyl vyplacen.
Trestného činu padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 odst. 1 tr. zák. se dopustí ten, kdo padělá veřejnou listinu nebo podstatně změní její obsah v úmyslu, aby jí bylo užito jako pravé, nebo kdo užije takové listiny jako pravé.
Z tzv. právní věty výroku o vině v rozsudku soudu prvního stupně se podává, že jako trestný čin padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 odst. 1 tr. zák. bylo posouzeno jednání, které spočívalo v užití pozměněné veřejné listiny jako pravé.
Jednání obviněného je v daných souvislostech relevantně vymezeno tak, že obviněný finančnímu úřadu předložil listinu - kopii technického průkazu vozidla, v níž byl automobil označen jako nákladní, přestože mu bylo známo, že se jedná o automobil osobní.
Pro právní posouzení této části skutku byla významná především otázka povahy listiny předložené obviněným. Jak soud prvního stupně, tak i soud odvolací považovaly kopii technického průkazu za veřejnou listinu ve smyslu § 176 odst. 1 tr. zák. Nejvyšší soud tento závěr nesdílí.
Pojem veřejné listiny není právním předpisem definován; za veřejné listiny jsou považovány listiny vydané soudy nebo jinými státními orgány v mezích jejich pravomoci, jakož i listiny, které jsou zvláštními předpisy prohlášeny za veřejné. Z obsahového hlediska zpravidla (předepsaným způsobem) konstituují či deklarují práva a povinnosti, právní vztahy anebo se jimi osvědčuje určitý stav (skutečnosti). Veřejnou listinou ve smyslu § 176 odst. 1 tr. zák. je též kopie veřejné listiny, je-li ověřená příslušným orgánem ( k tomu viz č. 30/1979 Sb. rozh. tr.).
Subjekty příslušné k vidimaci, tedy ověření shody kopie s listinou, jakož i způsob a podmínky jejího provádění, jsou určeny zákonem; příslušnými právními předpisy jsou především zák. č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou, a zák. č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád). Oprávněnými subjekty jsou podle § 1 odst. 1 zák. č. 41/1993 Sb. obecní úřady, městské úřady, v hlavním městě Praze úřady městské části, v územně členěných statutárních městech úřady městského obvodu nebo úřady městské části, které vedou matriku, a krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, v hlavním městě Praze a ve městech Brně, Ostravě a Plzni magistráty těchto měst (dále jen \"úřad\"), které vedou matriku a podle odst. 2 citovaného ustanovení další úřady, které nevedou matriku, na základě příslušného pověření. Podle § 73 zák. č. 358/1992 Sb. je k vidimaci oprávněn rovněž notář.
Technický průkaz motorového vozidla je soudní praxí za veřejnou listinu pokládán (viz č. 2/1995 Sb. rozh. tr.). Obviněný však předložil kopii technického průkazu, opatřenou toliko jím podepsanou poznámkou, že kopie souhlasí s originálem (č. l. 46). Tato poznámka obviněného, jak bylo vyloženo, zjevně podmínky náležitého ověření shody kopie s listinou nesplňuje. Obviněným předloženou kopii technického průkazu, neověřenou příslušným subjektem, nelze proto pokládat za veřejnou listinu; takováto kopie není dostatečně věrohodným důkazem, že existuje listina, o jejíž kopii má jít.
Skutek zjištěný Okresním soudem v Hradci Králové byl nesprávně právně posouzen, pakliže byl posouzen i jako trestný čin padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 odst. 1 tr. zák. Na nesprávném právním posouzení skutku spočívá též dovoláním napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, byl-li jím ponechán výrok o vině rozsudku soudu prvního stupně beze změny.
Nejvyšší soud proto z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové zrušil a jako vadnou část předcházejícího řízení zrušil i rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 4. 3. 2002, sp. zn. 6 T 180/2001 (§ 265k odst. 1 tr. ř.); ten bylo nutno zrušit v celém rozsahu, poněvadž vadnou část výroku o vině nebylo lze oddělit od ostatních (jednota skutku) a v důsledku zrušení výroku o vině bylo třeba zrušit celý výrok o trestu. Nejvyšší soud zrušil také všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu (§ 265k odst. 2 tr. ř.). Okresnímu soud v Hradci Králové přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl (§ 265l odst. 1 tr. ř.).
V řízení po přikázání věci dovolacím soudem bude Okresní soud v Hradci Králové povinen odstranit vytýkanou vadu v právním posouzení skutku (právním názorem, který vyslovil Nejvyšší soud, je vázán) a znovu rozhodnout o vině i trestu. Rozhodnutí odvolacího soudu a soudu prvního stupně byla zrušena jen v důsledku dovolání podaného ve prospěch obviněného, takže v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
